Analýzy, komentáře

Letos v Prusinách vyhnízdili sýčci a Ametyst slaví 25 let

Bude se sýčkům líbit prusinský sad?

Ráno mě probouzí zpěv ptáků a bečení ovcí, které utekly z pastviny. Dáváme jim vodu, slepicím zrní a králíkům seno. Ovce se vracejí do sadu, který postupně vypásají. Jdeme kolem odkvetlých rozrazilů rozprostřených a koukáme, co zrovna kvete – čičorka, jehlice, třezalky, chrpy, jetel horský. Je to taková sušší varianta ovsíkové louky v třešňovém sadu.

Před týdnem jsme vypustili z voliéry ve stodole do volné přírody sedm sýčků – dva dospělé a pět letošních mláďat. Jsou součástí záchranného programu*. Dříve se nám do repatriací nechtělo, ale teď jsme rádi za možnost vrátit tyto malé sovičky do naší přírody. Dříve jsme je tu slýchali na hřbitově, i místní na ně byli zvyklí, říkají jim pujíci. Doufáme, že sad a louky jim poskytnou dostatek potravy – především myši a drobný hmyz. Zrovna se rojí chroustci, což by jim mohlo pomoci na začátku jejich nového života zde. Sýčci jsou zatím pod dohledem, denně se telemetrují v rámci výzkumného projektu. Zatím se jim daří dobře.

Sýček letos po příjezdu do Prusin. Foto: Eva Volfová

Starý sad je oblíbený i u dalších ptáků, zejména u šplhavců jako krutihlav a žluna. Občas se tu objeví dudek nebo chřástal. Kolem krouží ostříž a luňák. Se slepicemi se často nakrmí větší hejno vrabců a ve stodole hnízdí vlaštovky. Večer poletují netopýři. Sad a louky, o které se staráme, jsou vyhlášené jako lokální biocentrum Svatý Jakub. Za sadem jsou pastviny s koňmi, malá políčka a louky, níže se rozprostírají nově vytvořené tůně. Je to takový kousek hezčí krajiny v jinak zemědělském jižním Plzeňsku.

Novou cestou do staré školy

Prusiny, malá osada na kopci, kde několik okolních obcí kdysi společně postavilo kostel, faru a školu. Škola byla v 80. letech uzavřena, ale dnes zde sídlí spolek Ametyst a komunitní škola a školka Holubník. A tak se na kopci zase často pohybují děti, které to tu rozveselují a prozkoumávají místní zajímavou přírodu.

Spolek Ametyst byl založen v roce 1999 Plzeňskou ekologickou nadací s cílem vytvořit středisko ekologické výchovy. Letos v červnu slavíme 25 let činnosti a v Prusinách sídlíme již 20 let. Školy k nám zveme na jednodenní programy, projektovou a badatelskou výuku. Nabízíme programy zaměřené na louky, zahrady a tradice. Pracujeme s dětmi a podporujeme učitele, inspirujeme děti i rodiče a realizujeme projekty přímo ve spolupráci se školami.

Mezi naše pravidelné ekovýchovné akce patří každoroční konference pro učitele, vánoční a velikonoční dílny nebo víkend otevřených zahrad. Naším cílem je přiblížit dětem krásu přírody prostřednictvím hravých aktivit nebo hlubších vzdělávacích projektů.

Jarní sad v květu, Prusiny. Foto: Eva Volfová

Prusiny jsou místem, kde se prolíná minulost s přítomností i příroda s kulturou, kde staré hodnoty nacházejí nové způsoby, jak oživit nejen budovy, ale i ducha místa.

Natura 2000 – mapování a vymezování lokalit              

Během počátků mapování biotopů pro Naturu 2000 vznikl druhý pilíř Ametystu, a to program Ochrana přírody. Jeho obsah definovala právě Natura, se kterou jsme objevovali celistvost, se kterou k ochraně přírody přistupuje. V mapování biotopů pokračujeme dodnes, již ve druhém kole aktualizací. Vrstva mapování biotopů je i pro nás cenným podkladem, který využíváme, a tak se podílíme i na její tvorbě. Od roku 2002 jsme zmapovali mnoho oblastí, zejména v Plzeňském a Jihočeském kraji, mapujeme i obojživelníky a ptáky. Provádíme inventarizační průzkumy a monitorujeme chráněná území také ve Středočeském a Ústeckém kraji.

Účastnili jsme se také vymezování lokalit a procesu vyjednávání dostatečnosti Natury na biogeografických seminářích jako zástupci nevládních organizací. Do národního seznamu se podařilo prosadit mnoho lokalit. Na zajištění jejich ochrany se podílíme také zpracováním plánů péče i přímo managementem.

Pečujeme o přírodu

K našim oblíbeným lokalitám patří Ostrá Hůrka u Plzně, Lužní potok nebo Krušnohorská rašeliniště.

Ostrá Hůrka je registrovaným VKP na jihovýchodním okraji Plzně. Je zde výrazný buližníkový skalní suk. Jeho okolí bylo v minulosti používáno jako vojenské cvičiště, v současné době je větší část plochy dlouhodobě bez obhospodařování. Přes pokročilou sukcesi se zde udržela pestrá mozaika biotopů, od suchých trávníků, bylinných lemů po ovsíkové louky. Z druhů zde najdeme třeba zeměžluč, ťuhýka nebo otakárka fenyklového. Od roku 2015 zde sečeme luční porosty, abychom podpořili druhovou pestrost a zabránili dalšímu zarůstání náletem. V posledních letech se k nám připojuje oddíl skautských patronátů ze Starého Plzence nebo dobrovolníci z geocachingu.

Skupina k projektu Zeleného pásu na šumavském rašeliništi Soumarský most, 2019.  Foto: neznámý autor

Lužní potok je jedním z posledních útočišť pro vzácnou perlorodku říční a chráněného hnědáska chrastavcového. Perlorodka je nejdéle žijícím živočichem v naší přírodě – může se dožít až 140 let. Péče o tok zahrnuje stabilizaci meandrů, čištění od padlých kmenů a revitalizaci pramenných oblastí. Tyto zásahy zajišťují optimální podmínky pro perlorodky a další vodní organismy, jako jsou mihule potoční nebo vranka obecná. Louky s výskytem hnědáska chrastavcového jsou zase pečlivě spravovány pomocí mozaikového pasení a kosení. Management je prováděn s ohledem na životní cyklus těchto motýlů.

V Krušných horách dlouhodobě monitorujeme tetřívka a účastníme se různých projektů, jejichž cílem je navrhovat opatření na jeho ochranu. Specifikujeme zásahy pro soubor doporučených opatření v ptačích oblastech, diskutujeme s lesními správci. Podíleli jsme se na realizaci opatření na zadržování vody v rašeliništích. Bohužel rozsah realizovaných opatření není dostatečný a kombinací negativních vlivů tetřívka postupně ubývá.

Výukový program Ametystu. Foto: Eva Volfová

Hodnocení vlivů     

Když kolem roku 2005 začínalo naturové hodnocení, aktivně jsme přistoupili k přípravě metodických materiálů spolu s Ministerstvem životního prostředí. Mezi lety 2006 a 2011 jsme organizovali metodická setkání autorizovaných osob v Čechách i mezinárodní workshopy. V současnosti připravujeme v rámci výzkumného projektu TAČR aktualizaci metodiky hodnocení vlivů. A samozřejmě provádíme řadu hodnocení v praxi, záměrů i koncepcí. Zpracováváme také biologická hodnocení.

Evropský zelený pás

Na evropské úrovni se také zapojujeme do projektu Evropského zeleného pásu. Bývalou železnou oponu jsme zažili ještě jako děti. Rozdělovala Evropu. Po ní vznikl zelený pás, jehož ochrana začala v 90. letech. Jsou to místa, kde se rozvinula přírodní území a dnes nás v Evropě spojují – setkávají se díky nim ochranáři ze zemí podél zeleného pásu a spolupracují na jejich ochraně.

Nejvíce spolupracujeme ve středoevropském zeleném pásu s německými, rakouskými nebo slovinskými partnery. Aktuálně probíhá projekt Restore to Connect, který pomáhá na vytipovaných místech obnovit degradované ekosystémy za účelem zlepšení a posílení biodiverzity. Zabýváme se přírodou na Ašsku a v Podyjí. V dřívějších projektech jsme řešili například plány péče pro lokality v Českém lese nebo strategii pro ochranu šumavských luk.

Jakých bylo 25 let a co dál?

Spolek Ametyst si za 25 let našel své místo v české ochraně přírody i ekovýchově. Daří se nám zajišťovat vícezdrojové financování z grantů, projektů, účastnických poplatků, ale i vlastní odborné výdělečné činnosti. Přestože na začátku jsme byli někdy trochu za blázny, postupně se téma ochrany přírody, vztahu k přírodě a potřeba zlepšování stavu krajiny staly respektovanými a důležitými tématy, na nichž je společenská shoda. Změny se samozřejmě dějí pomaleji, než bychom si přáli, ale s odstupem jsme rádi za každý malý krok dobrým směrem. Děkujeme všem, kdo jsou v tom s námi, a přejeme nejen sýčkům dobrý rozlet do letošního léta i dalších sezón.


*Záchranný program sýčka je realizován ve spolupráci s ČSOP Spálené Poříčí.

 

PDF článku ke stažení Poslat emailem Vytisknout

Diskuze:

V diskuzi nejsou žádné příspěvky.

Pro přidávání komentářů je nutné se přihlásit nebo zaregistrovat.