Analýzy, komentáře

Natura 2000 - Biogeografický proces

Významná část lokalit doposud nemá dostatečný plán péče se specifikací opatření k zachování či zlepšení stavu předmětných fenoménů. A pokud lokalita plán péče má, nemusí to vždy znamenat, že zde probíhá aktivní péče.

EK proto na konci roku 2011 zahájila tzv. biogeografický proces, který ale nemá nic společného s bilaterálními biogeografickými semináři mezi EK a členskými státy, které slouží pouze k doplňování lokalit do soustavy Natura 2000. Účelem biogeografického procesu je podporovat státy a relevantní partnery (správce lokalit, majitele pozemků, nájemce) v provádění dostatečné péče. Navíc je zaměřen na výskyt předmětných fenoménů v celém jejich areálu, nejen v lokalitách soustavy Natura 2000 (ta „pouze“ přispívá k jejich ochraně ve svých územích).

V praxi se proces odehrává formou seminářů, tematicky zaměřených na jednotlivé biogeografické oblasti. Jejich cílem je umožnit sdílení zkušeností mezi účastníky, identifikaci priorit z hlediska péče a případné zahájení spolupráce např. formou společných přeshraničních projektů. Účastníky jsou experti z jednotlivých států. Diskuse se odehrává, aby byla dostatečně specifická a měla uchopitelné výstupy, separátně pro jednotlivé skupiny fenoménů formou workshopů (např. pro lesní stanoviště, mokřady apod.). Výstupem seminářů je identifikace hrozeb, priorit a doporučení pro zlepšení péče o jednotlivé fenomény. Zároveň EK předpokládá, že seminář je jen úvodem k dalším aktivitám, které si budou organizovat členské státy samy, a budou tak dále využívání výstupů rozvíjet.

I proto se biogeografický seminář, kterého jsme se účastnili v červnu v Lucemburku, nazývá v originále „kick-off seminar“. Byl tematicky zaměřen i na naše biogeografické oblasti – kontinentální a panonskou. Asi kvůli zvýšení efektivity se kromě zmíněných oblastí účastníci zabývali i černomořskou a stepní oblastí. Celkem se tedy týkal 14 států. Za Českou republiku se účastnili zástupci resortu MŽP, nevládních organizací, ale i zástupci sdružení vlastníků (např. SVOL). Organizátoři připravili jako podklad obsažný dokument (ke stažení zde). Ten byl mj. založen na výsledcích dotazníků, ve kterých experti již předem identifikovali fenomény k diskusi. Výstupy dvoudenní práce v tematicky zaměřených workshopech jsou ke stažení zde a obsahují i prezentace příkladů z praxe.

Základním problémem je aktivní péče o evropsky významné fenomény.

Zúčastnili jsme se workshopu zaměřeného na travní společenstva, vřesoviště a křoviny, opíšeme proto stručně formu výstupů na těchto fenoménech (souhrn výsledků je k dispozici zde). Diskuse byla obecná, protože probíhala pro celou skupinu přírodních stanovišť dohromady (a všech 14 účastnících se států). V první fázi byly identifikovány největší tlaky a překážky bránící efektivní péči. Jako tři nejvýznamnější tlaky byly identifikovány sukcese, invazní druhy a změna způsobu hospodaření. U překážek se také nejednalo o významné překvapení – nedostatečné finanční prostředky a nedostatečné povědomí majitelů a vlastníků o potřebných opatřeních. To vše se v případě této skupiny fenoménů samozřejmě úzce váže ke Společné zemědělské politice EU a její neschopnosti či neochotě přizpůsobit se potřebám ochrany přírody. Zajímavější byly návrhy řešení, specifikované do úrovně konkrétních opatření. Sebereflexí účastníků byl návrh na pořádání komunikačních kurzů, zaměřených na vyjednávání s partnery. Mezi dalšími návrhy si zaslouží pozornost lepší sdílení zkušeností mezi jednotlivými státy, které citelně chybí.

Většina návrhů směřovala jako apel na EK. Koneckonců, cokoliv se týká nadnárodní úrovně v souvislosti se směrnicemi o stanovištích a ptácích, je logicky spojováno s kompetencí nebo alespoň aktivitou EK. Svému zapojení do realizace výstupů semináře se však EK výrazně bránila s odkazem na nedostatečné kapacity a kompetenci členských států. Je nutné podotknout, že výstupy biogeografického procesu (a jeho seminářů) nejsou pro nikoho závazné. Jejich účelem je zlepšit (a někdy i zahájit) spolupráci mezi experty a správci a sdílet zkušenosti a postupy. To je samo o sobě hodnotným výstupem, ale zároveň i slabým místem procesu. EK předpokládá, že splnila svou roli tím, že semináře pořádá a umožnuje tak účastníkům interakci. Účastníci na druhou stranu očekávají, že získané výstupy bude používat i EK a bude díky nim cíleně „tlačit“ na členské státy v oblastech, ve kterých implementují Naturu 2000 nedostatečně. Zdá se tedy, že se biogeografické semináře dostaly do začarovaného kruhu. Pomineme-li poměrně velkou obecnost závěrů (a jejich předvídatelnost), ani organizátor, ani účastníci nepřijímají aktivní roli v aplikaci výsledků.

Jedním ze způsobů, jak tento začarovaný kruh prolomit, je aktivnější zapojení a propojení všech, kteří o evropské fenomény pečují nebo je hospodářsky využívají. V této souvislosti upozorňujeme například na „Natura 2000 Communication Platform“. Kromě různě zaměřených diskusí a kalendáře aktivit naleznete na této webové stránce i informace potřebné k řešení konkrétních problémů. Nás zde osobně zaujala například inspirativní brožura o skutečně úspěšných AGRO-ENVI programech, které se povedlo nastavit v různých evropských regionech. Vzájemnou komunikaci evropských ochranářů při řešení konkrétních managementových problémů by měl usnadňovat rovněž nový program Twinning Eurosite. Základní ideou programu je flexibilně vzájemně propojovat chráněná území, která mají stejné problémy, jako se to děje u vzájemné spolupráce různých evropských měst.