Analýzy, komentáře

Pohled na novelu zákona o ochraně přírody a krajiny

Novelizace zákona byla vyvolána nepochybně vícero důvody. Především snahou řešit jednotně pravidla pro danou kategorii chráněných území (národní park), zohlednit hierarchii a kontinuitu existujících předpisů a respektovat principy platné úpravy v dané oblasti, tedy nejenv rámci samotného ZOPK, ale i ve vztahu k mnoha dalším předpisům. Lze se jen domnívat, že určitým katalyzátorem tohoto kroku byla situace s řešením právní úpravy Národního parku Šumava. Snahy řešit problémy Šumavy samostatnou novou právní normou se objevují v posledních dvaceti letech se železnou (ne)pravidelností a to, že se z tématu stal politický folklór a nekonečný příběh, je smutný fakt. Snad právě proto se nabízí, nejen pro Šumavu, šance najít další cestu, která bude reflektovat zkušenosti dosavadní právní úpravy, která zohlední odborné poznatky naše, evropské a světové, ale i sociální a ekonomický kontext. Novela především upravuje a zpřesňuje ustanovení, která se týkají národních parků, zpřesňuje definice předmětu a cílů ochrany, reaguje na mezinárodní závazky ČR a světově uznávané principy spravování NP a péče o ně.

V novele je nově definováno poslání NP včetně deklarace zásady udržitelného rozvoje života místních obyvatel a šetrného turistického využívání převážné části území NP. Návrh byl vytvořen pracovní skupinou MŽP, ve které byli zapojeni i ředitelé a experti všech správ národních parků. Hlavní idea řešení byla konzultována s předními odborníky v oblasti environmentálního práva. V červenci a srpnu byl prvotní návrh postupně předběžně projednáván s představiteli dotčených obcí a krajů.

Uspořádány byly i užitečné pracovní semináře pro členy rad národních parků, ve kterých jsou ze zákona účastni i představitelé všech měst a obcí dotčených území. Samostatné představení návrhu bylo provedeno i pro akademickou obec a nevládní organizace. Všichni účastníci těchto předběžných jednání měli možnost dát k dispozici podněty.

V září zamířila upravená verze návrhu do meziresortního připomínkového řízení a následovat bude cesta do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Je otázkou, jestli je správné, aby poslanci se zmíněnou novelou porovnávali existující návrh samostatného řešení NP Šumava. Pominu-li, že by to bylo míchání jablek s hruškami, myslím, že by měli využít na stole nově ležící kvalitní vládní návrh vycházející z komplexního systémového řešení. Toto důležité téma budeme průběžně sledovat a vracet se k němu.