Analýzy, komentáře

REVITALIZAČNÍ A PROTIPOVODŇOVÉ ÚPRAVY

Rokytka je vodní tok v povodí dolní Vltavy. Pramení jihovýchodně od Říčan v prostoru Říčanského lesa mezi obcemi Tehov a Tehovec v nadmořské výšce 453 m. Celková délka potoka je 37,5 km. Prameny Rokytky jsou dva a po několika stech metrech se stékají a stávají se počátkem nejdelšího pražského potoka, který má na území Prahy délku 31,5 km. Slovo „rokyta“, které dalo jejímu jménu základ, je staroslovanské pojmenování vrby, kterými je říčka lemována dodnes.

Rokytka protéká řadou chráněných území a leží na ní několik rybníků. Potok i jeho okolí prošlo v minulosti velkými změnami. Vinařská oblast Libně a Vysočan, kam se ještě začátkem 19. století jezdilo za přírodou a rekreací, se v průběhu 19. a 20. velmi změnila. V obou těchto čtvrtích se velmi rychle rozvíjel průmysl a vznikla zde řada továren na cement, líh atd. Vodní síla Rokytky byla také využívána k pohonu mlýnů, které byly postaveny v její blízkosti. Právě na začátku 20. století došlo k nejvýznamnější regulaci Rokytky. Během let 1905-1910 bylo její koryto napřímeno, prohloubeno a opevněno od Libně až po Hloubětín. Další regulací utrpěla Rokytka na mnoha místech svého toku v 70. letech minulého století. Niva Rokytky jako i jiných potoků ve velkých městech také často sloužila jako úložiště odpadu.

 

Revitalizace pod Hořejším rybníkem v roce 2013

Rokytka dostála velkých změn i pod Hořejším rybníkem. Původně zde byla široká niva a v prostoru mezi současnou Rokytkou a náhonem na Kejřův mlýn měla Rokytka několik koryt. V korytě Rokytky bylo dokonce přírodní koupaliště. Postupně bylo toto území zaváženo a v současné době se zde nachází 2-3 m navážek. V rámci výstavby Průmyslové ulice bylo koryto Rokytky v délce cca 300 m přeloženo, napřímeno a opevněno do tvaru betonového lichoběžníku.

V tomto úseku bylo možné využít pouze pozemek stávajícího koryta potoka. V horní části úpravy, kde koryto nebylo opevněno a břehy byly značně podemlety, byla provedena stabilizace břehů pomocí velkých balvanů. V dolní části bylo dosluhující betonové opevnění vybouráno a nahrazeno těžkou balvanitou rovnaninou, tzv. alpskou úpravou. V rámci možností zde bylo provedeno rozčlenění koryta kamennými výhony. Opevněn byl zejména pravý nárazový břeh, který přímo navazuje na cestu a prudký svah k Průmyslové ulici. Levý břeh byl opevňován jen pomístně. Zhruba v polovině úpravy byl levý břeh seříznut na kolmou stěnu pro možnost hnízdění ledňáčka. Dno bylo ponecháno přírodní, s mozaikovitě usazenými kameny a kamennými prahy. Bylo tak vybudováno přírodě blízké a zároveň stabilní koryto potoka, které poskytuje životní prostor vodním rostlinám a živočichům. Pro zatraktivnění Rokytky zde byly vybudovány pozvolné sestupy k vodě i malé posezení. Celkově bylo takto upraveno 600 m koryta. Mezi Rokytkou a náhonem na Kejřův mlýn se díky spolupráci se soukromým developerem podařilo v místě bývalého koupaliště obnovit malý rybníček. Odtok z rybníčku tvoří meandrující koryto potoka, vedle kterého byly ještě vybudovány dvě malé tůně.

Úprava podél Hořejšího rybníka v roce 2012

Rokytka v okolí Hořejšího rybníka v Praze 9 Hloubětíně prošla v posledním století mnoha zásadními změnami. Původně protékala přímo skrz Hořejší rybník. V roce 1961 v rámci rekonstrukce rybníka a výstavby přírodního koupaliště byla vybudována dělící hráz a rybník byl přestavěn na boční. Pro napouštění rybníka byl na nátoku vybudován stupeň a koryto bylo vydlážděno. Níže po toku byl pak postaven pokusný hydrostatický jez, zvaný Jermářův. Oba stupně měly výšku cca 1,5 m a tvořily migrační překážku.

V rámci revitalizace tohoto 450 m dlouhého úseku Rokytky bylo provedeno odstranění zbytků již nefunkčního Jermářova jezu a doprovodných betonových konstrukcí a výškový rozdíl koryta nad a pod jezem byl vyřešen balvanitým skluzem. Balvanitý skluz nahradil i původní stupeň na nátoku do rybníka. Oba skluzy jsou migračně prostupné pro běžné druhy ryb vyskytujících se v Rokytce, jako je hrouzek obecný a jelec tloušť. Rekonstrukcí prošel i Hořejší rybník, který byl odbahněn, byly opraveny hráze a pro zatraktivnění lokality zde bylo vybudováno molo na koupání.

Revitalizace nad Hořejším rybníkem v roce 2014

Nad Hořejším rybníkem byla Rokytka napřímena začátkem 20. století a břehy byly osázeny alejemi hrušní a ořešáků. Na levém břehu přiléhaly k Rokytce městské louky nízké ekologické hodnoty. Koryto Rokytky bylo v těchto místech zdevastováno početnou kolonií nutrií.

V rámci revitalizace bylo celé koryto Rokytky nad Hořejším rybníkem v délce 518 m přeloženo do louky na levém břehu. Cílem bylo vytvořit přírodě blízké, klikatící se a mělké koryto, takové, jak asi vypadalo před regulací. Aby byla zachována kapacita průtočného profilu, byla nejprve uprostřed louky vytvořena 20-30 m široká berma, do které bylo nové koryto vymodelováno. V obloucích vzniklo několik malých vodních ploch a našlo se zde i místo pro vybudování kolmé stěny pro ledňáčky. Při výstavbě bermy bylo zjištěno, že celá louka byla v minulosti zavezena až 1,5 m vysokými navážkami. Dle archeologického průzkumu se jednalo o směs zeminy a suti z demolice historických domů z centra města. Zřejmě zde bylo uloženo i bahno z Hořejšího rybníka. Aby nové revitalizační koryto bylo stabilní bylo potřeba v rozsahu bermy odstranit celou vrstvu navážek. Vytěženo tak bylo cca 10 000 m³ zeminy, čímž vznikl významný retenční prostor. Koryto Rokytky bylo prodlouženo o cca 380 m.

Původní koryto Rokytky bylo zasypáno. Pro zvýšení ochrany okolních nemovitostí byla louka v blízkosti zástavby navýšena o cca 0,7 m. Součástí akce byla i výstavba mlatové cyklostezky. Ze starých pokácených stromů bylo na začátku úpravy vybudováno broukoviště a byl zde obnoven historický hruškový sad. Celkově zde došlo k zatraktivnění lokality a propojení vodního prostředí s okolní krajinou.

 

Revitalizace koryta pod Smetankou v roce 2013

I pod vrchem Smetanka dostála Rokytka výrazných proměn. Historicky zde bylo meandrující koryto, a dokonce i mlýnský náhon. V 19. století zde byla Rokytka napřímena a okolí zavezeno. Břehy pak zarostly neprostupným porostem trnovníku akátu.

V tomto úseku bylo možné využít stávající koryto potoka a část pravého břehu v šířce 10 m. Revitalizace v této 530 m dlouhé části Rokytky spočívala v odtěžení skládek, rozšíření a rozčlenění koryta a vytvoření ekologické bermy. V korytě byly vytvořeny dva malé ostrůvky a jedna stěna pro ledňáčky, kteří se v této lokalitě často vyskytovali, ale neměli zde vhodné podmínky k hnízdění. Hnízdění ledňáčka bylo prokázáno hned další rok po revitalizaci. Do koryta potoka bylo vloženo a stabilizováno několik kmenů z okolních pokácených stromů, které budou ve vodě sloužit jako mrtvé dřevo. To je velmi důležitou součástí vodních ekosystémů. Díky prosvětlení koryta se v potoce začala rozvíjet i vodní vegetace, jako například lakušníky.

Součástí revitalizace byla i úprava soutoku Rokytky s Malou Rokytkou, kde bylo odtěženo až 2 m skládek a vznikl zde příjemný přístup k vodě.

Díky revitalizačním opatřením se Rokytka v této části stala znovu součástí městské rekreační zeleně. Na mnoha místech se dá velmi pohodlně sestoupit až přímo k vodní hladině. Jeden z ostrůvků hned obsadily děti jako piráti z Hrdlořez. V rámci další etapy projektu se připravuje ještě rozvolnění levého břehu, kde nyní vedou kabely 22 kW a nebylo zde možné provést revitalizaci.

Vzhledem k tomu, že všechny revitalizační úpravy Rokytna na sebe více méně navazují, stala se z tohoto dříve zapomenutého území vyhledávaná oblast pro rekreaci v zeleni a volnočasové aktivity.

Investorem těchto revitalizačních opatření je odbor ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy. Práce prováděla městská organizace Lesy hl. m. Prahy.

 

Závěr

Akce na Rokytce jsou součástí rozsáhlého celopražského projektu „Potoky pro Život“ v rámci kterého jsou postupně revitalizovány a upravovány pražské potoky. Od roku 2005 bylo na území Prahy zrevitalizováno více jak 12,3 km potoků a vyhloubeno 14 000 m² tůní. Další informace o revitalizacích v Praze lze získat na www.praha-priroda.cz.