Analýzy, komentáře

Sběr, dostupnost a využití nálezových dat vážek

Nejstarší údaje o vážkách z našeho území jsou staré více než 170 let, od té doby se podařilo shromáždit přibližně 180 tisíc dat. Jedná se tedy o poměrně robustní balík dat, který ale není homogenní z hlediska prostoru ani času. Starších údajů (přibližně do roku 1990) je k dispozici pouze omezené množství (asi 5 tisíc údajů) soustředěných hlavně do atraktivních oblastí ČR, zejména jde o severní Moravu a Slezsko, jižní Čechy, Šumavu, Polabí a Českolipsko.

Po roce 1990 se dostává odonatologický průzkum u nás do další fáze; nastává období s velice intenzívním celoplošným faunistickým průzkumem. V roce 1994 byl zahájen v rámci aktivit Českého svazu ochrany přírody (ČSOP) program „Vážky“, jehož hlavní náplní bylo mapování výskytu vážek na našem území. Vyvrcholením tohoto úsilí bylo vydání atlasu vážek v roce 2007 (Dolný, Bárta et al.: Vážky České republiky: Ekologie, ochrana a rozšíření), který sumarizoval přibližně 75 tisíc dat. Vydáním atlasu však odonatologický výzkum neskončil, právě naopak se došlo k impulsu pro ještě intenzivnější a komplexnější bádání. Od té doby se podařilo soustředit dalších více než sto tisíc dat - probíhají inventarizační průzkumy rezervací, komplexní mapování, do výzkumu je zapojena i veřejnost díky moderním technologiím. Po vydání atlasu byly také potvrzeny 3 nové druhy pro ČR, čímž počet druhů našich vážek dosáhl čísla 74.

Převážná většina dostupných dat (s výjimkou několika starších, nepřesně nebo nejasně lokalizovaných údajů) byla převedena do centrální nálezové databáze ochrany přírody, která je dostupná online i pro veřejnost. Do této databáze jsou aktuálně zapisována všechna data z projektů Agentury ochrany přírody a krajiny ČR i ČSOP, díky spolupráci s jinými databázemi dochází k automatickému importu dat i z jiných zdrojů (např. Biolib, iNaturalist a další). Do databáze je možno zapisovat přes webové rozhraní (ndop.nature.cz; biolog.nature.cz; zprostředkovaně www.biolib.cz) i pomocí sympatické mobilní aplikace Biolog, což je vzhledem k přítomnosti GPS v drtivé většině mobilních telefonů výrazně přesnější a jednodušší způsob zadávání dat. Kromě uvedených platforem jsou další údaje dodávány do centrální databáze manuálně z odborných publikací, diplomových prací, díky ochotě autorů také z individuálních hlášení, konzultací nebo i internetových fotografických galerií.

S trochou nadsázky lze tvrdit, že u nás neexistuje vodní plocha, kde by se vážky nevyskytovaly. Od pramenišť, louží na lesních cestách či zahradních jezírek až po velké řeky a přehrady. V těchto extrémních případech sice nalezneme jen dva nejméně náročné druhy, ovšem v případě nejbohatších lokalit (např. lesní rybníky, menší zatopené, vegetací zarostlé pískovny) můžeme nalézt až 50 druhů na jedné lokalitě. Obecně je důležitá dostatečná čistota vody, vhodný stupeň vývoje vodní vegetace a nízký predační tlak ze strany jiných skupin živočichů, zejména ryb. Vážky jsou velmi vhodnou skupinou pro bioindikaci. Je to dáno z důvodu jejich přiměřeného počtu druhů, snadné poznatelnosti i pro laickou veřejnost, ale především díky vazbě řady druhů na určitý specifický biotop a jeho potřebnou kvalitu. Naše nejvzácnější druhy se někdy vyskytují pouze na několika lokalitách v ČR; např. naše nejmenší vážka - šidélko lesklé Nehallenia speciosa vyžaduje slatiniště s jasně strukturovanou vegetací a je známo jen ze dvou lokalit, šídlo rašelinné Aeshna subarctica žije jen na Šumavě, v Jeseníkách nebo Krušných horách u rašelinných jezírek s plovoucími polštáři mechů. Naopak některé tolerantní druhy mohou sekundárně využít volnou ekologickou niku u vodních ploch s narušenou ekologickou rovnováhou (např. masově se vyskytují šidélko brvonohé Platycnemis pennipes u intezivně obhospodařovaného rybníku nás upozorní na nevhodné obhospodařování z hlediska vodního ekosystému). Změny v rozšíření i početnosti těchto modelových organismů patří k významným ukazatelům populačních trendů jednotlivých druhů i taxonomických skupin. Mohou indikovat změny, ke kterým dochází v přírodě a krajině, ať se jedná o konkrétní rybník nebo v širším pojetí třeba globální klimatické změny. Teprve v posledních letech se u nás objevují teplomilné prvky nebo se vyskytují hojněji, severněji, výše v horách apod., jmenovat můžeme např. klínatku západní Gomphus pulchellus nebo šidélko Lindenovo Erythromma lindenii (druhy jihozápadní Evropy, v ČR známé teprve od roku 2013, resp. 2009), vážku červenou Crocothemis erythraea či vážku jarní Sympetrum fonscolombii (druhy s centrem areálu v Africe, před několika desetiletími vzácně nalézané na jižní Moravě, dnes relativně běžné na celém území včetně hor). U některých jiných druhů lze pozorovat opačný, negativní trend. Jako příklad může posloužit např. dnes velmi vzácné šidélko jarní Coenagrion lunulatum, dnes známé jen z oblasti Doupovských hor a Jindřichohradecka, avšak v minulosti uváděné z dalších míst republiky, kde vymizelo díky zhoršení přírodních podmínek. Vážka široká Leucorrhinia caudalis žila v minulosti u nás na řadě míst, např. u polabských tůní, od 60. let byla považována za vyhynulou, až v posledních letech byla znovuobjevena na třech lokalitách v severních Čechách (zde včetně potvrzeného vývoje) a na severní Moravě.

Kromě uvedeného bioindikačního využití dat mohou údaje sloužit i v praktické ochraně přírody. Vážky mohou dobře posloužit i jako tzv. deštníkové druhy, tedy atraktivní, snadno poznatelné druhy, jejichž ochranou zajišťujeme nepřímou ochranu i pro druhy jiné, které jsou vázané na totéž stanoviště. Díky dostupným datům můžeme podpořit populaci některého ohroženého druhu vážky realizací vhodného opatření (např. obnovou mokřadu, vytvořením tůně, revitalizací vodního toku), zároveň z toho budou profitovat i jiné ochranářsky významné skupiny organismů, např. obojživelníci. A konečně, data o výskytu vážek mohou najít uplatnění i ve správní činnosti orgánů ochrany přírody a díky přítomnosti zvláště chráněných druhů vážek lze zachránit nejednu hodnotnou lokalitu před zničením.