Analýzy, komentáře

Vývoj lokality PP Žebětínský rybník

Lokalita má z hlediska ochrany přírody především zoologický význam. Kromě bohatých litorálních porostů, vhodných pro hnízdění mokřadních ptáků, je významná zejména pro obojživelníky – ropuchu obecnou, rosničku zelenou, skokana hnědého, skokana štíhlého a skokana skřehotavého. Všechny uvedené druhy se zde úspěšně rozmnožují. Dlouhodobě se tato lokalita potýká s invazními druhy ryb – střevličkou východní (Pseudorasbora parva) a karasem stříbřitým (Carassius gibelio). Management této lokality se proto prvořadě dlouhodobě věnuje eliminaci těchto dvou druhů.

Historicky na této lokalitě hospodařilo Rybníkářství Pohořelice, pro které však byl rybník příliš vzdálený. To spolu s výrazným omezením intenzity rybářského využití z důvodu vyhlášení lokality přírodní památkou vedly k tomu, že Rybníkářství Pohořelice, a.s. tento rybník již před více než 15 lety opustilo jako zcela ekonomicky nerentabilní. Rybník byl sloven, napuštěn a ponechán vlastnímu osudu.

V prvních letech po upuštění od rybářského využití odpovídal biotop zcela požadavkům kladeným na tuto přírodní památku. Ačkoliv tedy vše vypadalo optimisticky v dalších letech a na lokalitě se každoročně rozmnožovaly ropuchy obecné, pod hladinou se již chystala invaze nepůvodních druhů ryb – střevličky východní (Pseudorasbora parva) a karase stříbřitého (Carassius gibelio). Třetím rokem po ukončení rybářského využívání lokality byl stav vodního prostředí horší, než při intenzivním chovu ryb. Příčinou bylo masové přemnožení výše uvedených invazních druhů ryb, které zcela prožraly zooplankton a hledáním potravy ve dně výrazným způsobem ovlivnily průhlednost vodního sloupce. To s sebou neslo zastavení rozvoje makrofytní vegetace a její postupné vymizení na celé ploše rybníka.

Z uvedených důvodů byl rybník v podzimních měsících vypuštěn a sloven. Ukázalo se, že mimo cca 1400 kg uvedených invazních druhů ryb je v lovišti i několik kaprů a několik jedinců barevných forem karase stříbřitého. Doprovodnou rybou v obsádce byla plotice obecná a perlín ostrobřichý. Po výlovu byl rybník ponechán nějakou dobu bez vody, aby byla v maximální možné míře eliminována obsádka invazních druhů, která mohla zůstat v mělkých loužích v rybníce. Ačkoliv byla i v následujících letech snaha o eliminaci nepůvodních druhů prioritní, nikdy se problém jejich výskytu nepodařilo zcela vyřešit a rybník musel být každoročně loven. Proto bylo v roce 2014 započato s vysazováním rychleného plůdku štiky. Teprve tento management spolu s každoročním vypouštěním rybníka a následnou eliminací nežádoucí obsádky přinesl požadovanou průhlednost vodního sloupce po celou vegetační sezónu a vytvořil tak optimální prostředí pro reprodukci zdejších druhů obojživelníků.

Management rybí obsádky má také za cíl zajištění dostatku velkého a středního zooplanktonu po celé vegetační období a zároveň přiměřeného pokrytí vodní hladiny makrofytní vegetací. Tyto parametry pomohou podpořit dostatek přirozené potravy pro vodní ptáky a tvorbu optimálního prostředí pro rozmnožování zdejších druhů obojživelníků. Invazní druhy ichtyofauny spolu se spontánním zarybňováním lokality místními obyvateli s sebou nesou neustálou nutnost kontroly vodního prostředí a vysazování cílené rybí obsádky sloužící k potlačování nežádoucích druhů a zároveň i k redukci nadměrného zarůstání vodní plochy makrovegetací.

Výrazné zvýšení průhlednosti vodního sloupce s sebou přineslo ale další problém, kterým bylo rychlé zarůstání rybníka makrofytní vegetací. Během vegetační sezony byla hladina zcela pokryta porosty makrovegetace, která s výjimkou několika čtverečních metrů u výpustního objektu porostla celou plochu rybníka. Na vyřešení tohoto problému byla do rybníka vysazena cílená obsádka amura. Obsádka je úmyslně nízká, pod 200 kg/ha. V této míře dokáže amur bílý makrofyta pouze mírně potlačit, ne zcela eliminovat. Aktuálně tak v rybníce vyžíracím tlakem amura vzniká cca 1/3 volné vodní plochy.

PP Žebětínský rybník je specifický svým položením u rozsáhlého panelového sídliště Brno Bystrc, což s sebou nese i negativní jevy, spočívající především ve vypouštění nežádoucích druhů ryb. Ačkoliv je rybník aktuálně každoročně loven, vždy se v něm najdou druhy donesené okolními obyvateli během roku. A nejedná se jen o tradiční každoroční vánoční kapry, kteří jsou do rybníka vypouštěni. Do rybníka tak již byli místními obyvateli vysazeni nejen jelci tloušti, ostroretky stěhovavé, okouni říční, cejni velcí, zmiňovaní karasi stříbřití a střevličky východní, ale také chránění jelci jeseni nebo dokonce v letošním roce i ouklejky pruhované. V minulých letech se vedle zlaté formy karasů stříbřitých objevil na výlovu i akvarijní jihoamerický sumeček rodu Ancistrus.

Vysazování vánočních kaprů se může na první pohled jevit jako neškodný akt, který z hlediska stavu vodního prostředí nemůže této PP výrazně uškodit. To je pravda pouze v případě, že v jarním období nedojde k jejich vytření a následnému nekontrolovatelnému růstu plůdku se všemi z toho plynoucími negativními důsledky. Pokud si navíc někdo splete plůdek karase stříbřitého, který najde na nějakém výlovu v okolí a ve snaze „zachránit malé kapříky“ ho v dobré vůli vysadí na PP Žebětínský rybník, je v následujícím roce založeno opět na významný problém. Z tohoto důvodu je vhodné, aby na lokalitě byl dostatek autochtonních druhů kaprovitých ryb, jako je lín obecný, plotice obecná, perlín ostrobřichý, karas obecný a slunka obecná. Tyto druhy dokáží účinně eliminovat jikry kapra, střevličky východní či karase stříbřitého už při výtěru a neumožní jim tak enormě rychlý nárůst jejich populací. Spolu s vysazenou rychlenou násadou štiky tak mohou být jejich populace cíleně predovány a udržovány v únosných mezích.

Na příkladu PP Žebětínský rybník je vidět, že když se management vodní plochy několik let ladí a zkouší, je možné dosáhnout poměrně dobrých výsledků. Jako autochtonní druhy jsou zde cíleně podporovány a vysazovány především kaprovité ryby, jako je lín obecný, karas obecný, slunka obecná, plotice obecná a perlín ostrobřichý. Jejich obsádka slouží nejen k eliminaci výtěru nepůvodních invazních druhů, ale v neposlední řadě i jako potrava rybožravých druhů ptáků. Docílení vysoké průhlednosti vodního sloupce spolu s minimální hloubkou a velkým zanesením sedimenty s sebou nese rychlé zarůstání vodními makrofyty. Ačkoliv jsou v jiných případech nepůvodní druhy v chráněných územích nežádoucí, tady je vysazení amura bílého jediným způsobem, jak ekologicky jednoduše omezit rozvoj makrofytní vegetace přesně v té míře, v jaké potřebujeme. A ačkoliv se vysazování dravých ryb na lokality s výskytem obojživelníků může jevit jako přinejmenším sporné, tady je pravidelné vysazování násady rychlené štiky jednoznačně pozitivní. Výrazným způsobem snižuje populační hustotu invazních druhů ryb a tím také přispívá k dostatečnému množství zooplanktonu a vysoké průhlednosti vodního sloupce po celou vegetační sezonu.