Rozhovor

Turismus v národních parcích

rozhovor s Anketa se zástupci národních parků

Odpovědi na anketní otázky poskytli:

Krkonošský národní park (KRNAP): Radek Drahný

Národní park Podyjí: Jan Kos a Tomáš Rothröckl

Národní park Šumava: Josef Štemberk a Jan Dvořák

Národní park České Švýcarsko: Tomáš Salov

 

Monitorujete ve vámi spravovaném národním parku (NP) návštěvnost? Pokud ano, od kdy (přibližně od jakého roku) a jakou metodou (resp. jaké metody jste kdy použili)?

Krkonošský národní park (KRNAP): Ano, od roku 2012 používáme sčítače Eko-Counter, za roky 2017 a 2018 jsme nakoupili data od mobilních operátorů.

Národní park (NP) Podyjí: Ano, soustavně od 1. 5. 2010, pomocí automatických sčítačů Eco-Counter ve spolupráci s výhradním dovozcem této technologie Parnerství o.p.s.

Národní park (NP) Šumava: Ano, od minimálně r. 2000 monitoruje strážní služba nejnavštěvovanější místa (trasy) v rámci pochůzek a pravidelného monitoringu míst. Od stejné doby dochází ke sledování počtu návštěvníků v informačních střediscích (od r. 2015 i v nově otevřených návštěvnických centrech. Automatické sčítače u budov jsou využívány až na jednu dlouhodobou výjimku (IS Kvilda) od roku 2019.

Od roku 2018 jsme v rámci projektu socioekonomického monitoringu začali provádět sledování počtu návštěvníků pomocí automatických sčítačů Eco-Counter. Po celý rok jsme monitorovali 34 vstupů do NP (vnější hranice, státní hranice, záchytná parkoviště). Data byla doplněna o výsledky personálního sčítání a na základě toho jsme spočítali celkovou návštěvnost území – 1 830 tis. návštěvníků, resp. návštěvodnů. V dalších letech provádíme trvalý monitoring pomocí 13 vlastních automatických sčítačů a provádíme výpočet celkové návštěvnosti na základě korelačních koeficientů z roku 2018.

Národní park (NP) České Švýcarsko: V NP České Švýcarsko probíhá systematický monitoring návštěvnosti od roku 2005, kdy byly prvně nainstalovány sčítací brány na principu infračervené světelné závory. Tento první systém byl od poloviny roku 2008 nahrazen technologií francouzské firmy Eco-Counter. Tato technologie umožňuje využití rozličných druhů čidel, v Českém Švýcarsku je nyní sledování návštěvnosti založeno zejména na využívání pyrosenzorů, které zaznamenávají změnu teploty před čidlem. V roce 2017 byla síť měrných profilů rozšířena, na vybraných místech byly přidány indukční smyčky, které umožňují záznam průjezdů cyklistů a automobilů. Aktuálně Národní park České Švýcarsko disponuje sítí 20 měrných profilů.

 

Zaznamenali jste nějaký dlouhodobý trend? Pokud ano, máte přesnější data o celkové návštěvnosti za rok („člověkodní“/rok) za poslední desetiletí (2011-2020)?

KRNAP: Ano, trendem je neustálý mírný nárůst návštěvnosti. V roce 2017 navštívilo Krkonošský národní park a jeho ochranné pásmo 3 657 254 lidí, kteří zde dohromady strávili 11 324 528 tzv. „osobodní“. V roce 2018 navštívilo Krkonošský národní park a jeho ochranné pásmo 3 786 575 lidí, kteří zde dohromady strávili 11 867 019 tzv. „osobodní“, což je o 4,8 % více, než v roce 2017. Nárůst návštěvnosti potvrzují i data ze sčítačů, umístěných na vstupech nebo uvnitř klidových území NP.

NP Podyjí: Technologie Eco-counter umožňuje evidovat průchody okolo 15 profilů na turistických cestách.  Vybrané zjištěné výsledky: 2011 – 309 186 průchodů, 2015 – 323 123 průchodů, 2019 – 392 499 průchodů, 2020 – 497 246 průchodů. Trend je tedy mezi roky 2011-2015 jen mírný nárůst, v letech 2015-2019 zřetelný nárůst a v letech 2019-2020 skokové zvýšení.  

NP Šumava: Dlouhodobý trend z dat nemáme, netvoří dostatečné dlouhou datovou řadu.

Dlouhodobě pozorovaným trendem byla nejvyšší návštěvnost v srpnu (neplatí od r. 2020), rozšiřování návštěvnosti do května a června narůstalo v závislosti na počasí i na nových nabídkách v regionu (otevření návštěvnických center). Sledovaným trendem je rozšíření návštěvnické sezóny o dříve tzv. „mrtvé“ měsíce – tj. zvýšená návštěvnost v dubnu a listopadu, kdy jsou doposud všechna restaurační zařízení mimo provoz.

NP České Švýcarsko: Návštěvnost Národního parku České Švýcarsko má od roku 2009 trvale rostoucí charakter. Výjimku tvoří pouze roky, kdy zasáhla vyšší moc, která příjezd návštěvníků znemožnila. Poklesy jsou patrné jen v povodňových letech 2010 či 2013 (včetně popovodňového roku 2011) a prozatím v „covidovém“ roce 2020.

Trend správa parku vyhodnocuje jako sumu nasčítaných impulzů z 15 vybraných sčítačů, které jsou stabilně v provozu od roku 2008. V pozdějších letech tedy nejsou započítávány impulzy ze sčítačů, které byly do sítě doplněny. Maximum impulzů zaznamenala správa NP v roce 2019, kdy suma záznamů ze všech sčítačů činila 1,24 mil. V roce 2009 to bylo necelých 800 tis. impulzů.

V roce 2019 nechala Správa NP zpracovat studii návštěvnosti NP České Švýcarsko na základě anonymizovaných dat od mobilních operátorů. Z této studie vyšlo, že NP České Švýcarsko navštívilo (v dosud rekordním) roce 2019 zhruba 740 tisíc návštěvníků, kteří na území národního parku strávili 1,4 mil. návštěvodnů.

 

Máte podložené nějakou studií příčiny zvyšující se návštěvnosti? Pokud ne, prosím o expertní vyjádření k této věci.

KRNAP: Nemáme žádnou takovou studii. I po konzultacích s kolegy z jiných ZCHÚ ve střední a západní Evropě se kloníme ke kombinaci více faktorů: po roce 2015 se významná část cestovního ruchu přemístila z měst do přírody, protože lidé začali mít obavy z teroristických útoků. Taktéž se zvýšilo využití vnitrozemských turistických cílů oproti cestám do zahraničí. Obecně navíc roste trend pobytu v přírodě a zejména sportovních aktivit v přírodě. V roce 2020 pak jednoznačně do NP začali mířit i lidé, kteří to dosud nedělali a ani by to neudělali, nebýt koronavirové epidemie a s ní souvisejících opatření (omezení cestování, uzavření zábavních parků, zoologických zahrad a dalších atrakcí).

NP Podyjí: Studii nemáme. Zvyšování návštěvnosti Podyjí spočívá v samotné existenci národního parku, je to lákavý turistický cíl, o kterém téměř každý ví. Skokové zvýšení 2019-20 je evidentně v souvislosti s epidemií Covid-19. Vliv mají nepochybně informační a marketingové aktivity médií (zde byl v jednotlivých případech zjištěn nárůst „mediálních impulzů“ meziročně (2019/2020) až o několik stovek procent! Podstatnou roli hrají i obligátní aktéři cestovního ruchu v rámci destinačního managementu (agentury, města, obce, vlastní ubytovací a stravovací zařízení). Národní parky se stávají značkou, bohužel komerčně zneužívanou.

NP Šumava: Studii příčin zvyšující se návštěvnosti nemáme. Nárůst kapacit ubytovacích a restauračních zařízení s růstem kapacit parkovišť podpořil celkový nárůst návštěvníků. Lokální zvýšení návštěvníků u návštěvnických center (NC Kvilda – jeleni, NC Srní – vlci) vyplynula z nové nabídky spojené se zážitkem. Rostoucí trend ve společnosti vyrazit na výlet do přírody, s jistotou do té certifikované značkou „národní park“, zvyšuje počty jednodenních návštěvníků, popř. na tzv. rozšířené víkendy. Dostatek času a peněz umožňuje nejméně dvě dovolené v roce (jedna v zahraničí, druhá v tuzemsku a v přírodě.) V roce 2020, kdy byla omezená možnost cestování k moři, tak hodně „nových“ Čechů vyrazilo na Šumavu (od rodin z dělnických profesí až po sportovně zaměřené páry, skupiny, rodiny; také narostly rodiny s dětmi).

NP České Švýcarsko: Přímo příčiny zvyšující se návštěvnosti nemáme vědecky vysledované, svou roli může hrát šíření zejména obrazových informací po sociálních sítích, narůstající kapacita celková ubytovacích zařízení v regionu, zvyšující se podíl zahraničních návštěvníků ze vzdálenějších míst, než je příhraničí, větší chuť domácích návštěvníků navštěvovat cíle v České republice, i ochota jednodenních návštěvníků absolvovat vícehodinové cesty automobilem.  

 

V případě zvyšující se návštěvnosti jste zaznamenali nějaké dopady plošné (a jakého charakteru), popřípadě lokální (a jakého charakteru)?

KRNAP: Ano. Čelíme overcrowdingu a overtourismu na řadě lokalit. Zejména vrchol Sněžky, pramen Labe, Pančavský vodopád, Mumlavský vodopád, Obří důl….

NP Podyjí:  Plošně je všeobecně větší zátěž chráněného území (detailně není vyhodnoceno). Lokálně je koncentrace návštěvníků na vybraných atraktivních místech a s tím spojené obvyklé negativní jevy: parkování mimo vyhrazené plochy, vjezdy motorových prostředků do chráněného území, odpadky v přírodě, hluk na stezkách i v klidovém území, cyklisté na stezkách vyhrazených pro pěší atd.). V této souvislosti snížení klidu a pohody návštěvníků a v případě přestupků v obcích i místních lidí.

NP Šumava: K dopadům vyrušováním hlukem dochází zejména v přetížené časy a na vybraných, silně navštěvovaných místech. Došlo k jistému rozšíření doby rušení přírody do pozdějších hodin vlivem pozdějších začátků výletů i protažení doby v přírodě např. vlivem využití e-kol. Novým trendem jsou pociťované dopady návštěvníků z důvodu velkého počtu lidí. (Dochází tak ke snižování zážitku návštěvníka a jeho sebeuvědomění si.)

NP České Švýcarsko: V konkrétním případě Českého Švýcarska sice vysoká návštěvnost není z pohledu ochrany přírody vysloveně devastační, nicméně přináší řadu nekomfortních situací. K běžným průvodním jevům patří přetíženost obcí automobilovou dopravou, parkování mimo vyhrazená místa, včetně nezprůjezdnění cest důležitých pro záchranné složky, velké množství návštěvníků na turistických cestách (oslabený prožitek z pobytu v přírodě), delší čekání na poskytnutí turistických služeb, vyšší produkce odpadů a znečištění kolem cest. S vysokou návštěvností také vzrůstá počet návštěvníků, kteří nejsou ochotni dodržovat pravidla pro návštěvu chráněného území či vyrážejí do přírody za individuálními zážitky. Zde jsme v minulosti zaznamenali problémy zásadního rázu, kdy kvůli nocování v blízkosti hnízdišť zvláště chráněných druhů ptáků došlo k přerušení hnízdění a úhynu mláďat.

 

Má správa vašeho NP nějaké odborné podklady (studie), které by napomohly řešit optimalizaci návštěvnického tlaku. Popřípadě zajišťujete manažersky nějaká lokální opatření dle aktuální potřeby v místě? Mění se v této souvislosti vaše provozní a personální potřeby?

KRNAP: Ne, nedisponujeme žádnými podobnými studiemi. Loni jsme museli sáhnout k razantnímu usměrnění pohybu návštěvníků na Sněžce a u bývalé Obří boudy. Medializované sítě v kombinaci s každodenní celodenní přítomností strážce na lokalitě přineslo pozitivní efekt. Ukazuje se, že nemáme dostatek strážců pro tak exponované lokality jako je vrchol Sněžky a Labská louka. Situaci jsme museli řešit krizově nasazením ostatních pracovníků. Toto řešení není systémové, ale krizové.

NP Podyjí: Máme každoročně vyhodnocovaná a interpretovaná data z monitoringu návštěvnosti (viz výše). Žádné další podklady nemáme. Prozatím monitorujeme situaci (i v souvislosti s pandemickými opatřeními). Zvyšují se požadavky na intenzitu i kvalitu stráže ochrany přírody, zde je situace dlouhodobě neuspokojivá.

NP Šumava: V rámci socioekonomického monitoringu byly dotazovány různé moduly ohledně kvalitativních dat o návštěvnících. Dotazovací moduly se zaměřovaly na: „informační zdroje“, jejich druhy, prioritizace, nedostatky i požadavky, „prožitky návštěvníků“ - očekávání návštěvníků a jejich naplnění při návštěvě, „přeshraniční turismus“ zjišťoval rozdíly, požadavky, znalosti o přeshraničním NP, modul „akceptace území NP“ zjišťoval názory na NP a Správu NP ze strany místních obyvatel, modul o „ekonomických přínosech návštěvníků“ zjišťoval druhy a výši výdajů návštěvníků. Ze všech dat se dají získat nějaké poznatky pro aplikaci v rámci managementových opatření.

Lokální opatření vychází z aktuální situace, např. na nejfrekventovanějších místech a možnost posílení strážní služby, popř. o personál z dalších složek.

NP České Švýcarsko: Podklady odborného charakteru v současné době jsou spíše ve stádiu vzniku, Správa NP České Švýcarsko iniciovala zpracování dopravní studie pro region, která by měla navrhnout koncepční řešení tak, aby nedocházelo k přetěžování návštěvnicky exponovaných míst.    

 

Řešíte tuto problematiku ve spolupráci s vaším přeshraničním partnerem (správou zahraničního NP) a případně jak?

KRNAP: Ano, vrchol Sněžky je přeshraniční. Opatření na Sněžce i u bývalé Obří boudy jsme dělali společně.

NP Podyjí: Se Správou NP Thayatal v obecné rovině ano, konkrétní opatření se však mohou lišit s odkazem na odlišné právní prostředí obou zemí.

NP Šumava: Pořádáme společná setkání a popř. pochůzky v terénu.

NP České Švýcarsko: Se Správou NP Saské Švýcarsko spolupracujeme zejména v oblasti podpory využívání veřejné hromadné dopravy. Dlouhodobým společným projektem je vydávání česko-německé brožury Turistické jízdní řády s výběrem turisticky zajímavých spojů hromadné dopravy a dalšími relevantními informacemi, podílíme se na marketingových produktech, jakým je například Dráha národního parku, tedy vlakové okružní spojení okolo národních parků České a Saské Švýcarsko.

K projevům overturismu nedochází přímo v oblasti hranic mezi národními parky České a Saské Švýcarsko, každý z národních parků má své vlastní návštěvnicky vytížené či přetěžované lokality a problematika nemá přímý přeshraniční rozměr. Zatím tedy probíhá spíše výměna informací, v rámci které například Saské Švýcarsko později přikročilo k monitorování návštěvnosti stejnou technologií, jaká je využívána na české straně.

 

Řešíte tuto problematiku ve spolupráci s místními autoritami (např. úřady měst a obcí, krajský úřad…) a případně jak?

KRNAP: Ano, ale pouze v informační a předjednací rovině (Svazek města a obcí Krkonoše). Ve shodě se SMO Krkonoše, který je zároveň destinační společností, jsme vyřadili (i z jejich) propagace regionu přeplněná a nejvíce zatížená místa (viz výše) a naopak se snažíme zdůrazňovat existenci dosud méně známých míst, kterým vyšší zátěž neuškodí, naopak třeba v případě některých obcí může pomoci. Využíváme i společné hashtagy na sociálních sítích #neznameKrkonose a #neznamyKRNAP. Zapojili jsme i influencery na síti Instagram.

NP Podyjí: Systémově zatím nikoliv. V jednotlivostech probíhají jednání s představiteli obcí v zájmu řešení lokáních problémů. Jednání s politiky Jihomoravského kraje je plánováno.

NP Šumava: Poskytujeme data o počtech návštěvníků místním autoritám.

NP České Švýcarsko: Předmětem řešení jsou spíše otázky, které zasahují obce, tedy zejména dopravní zátěž, nedostatek vhodných míst pro vytváření dalších parkovišť, parkování na plochách, které k tomu nejsou určeny, a podobně. Některé obce se na správu parku obrátily s požadavkem, aby rozšířila řady dobrovolných strážců přírody o další členy z řad jejich obyvatel, jejichž působnost bude omezena pouze na katastr té které obce. Ti se nyní značnou měrou podílejí na monitoringu situace v terénu a často i na informování návštěvníků a řidičů o pravidlech pro návštěvu národního parku či chráněné krajinné oblasti.

 

Řešíte tuto problematiku s institucemi typu regionální rozvojová agentura, destinační společnost, sdružení obcí, Czechtourism apod. a případně jak?

KRNAP: Ano, viz výše.

NP Podyjí: Ano, s regionální agenturou Znojmoregion máme podepsané memorandum o spolupráci, kde si Správa NP Podyjí vymínila prioritní respektování stanovisek v zájmu zajištění ochrany přírody a krajiny. Očekává se jednání s agenturou Czechtourism, která zatím neposkytuje veřejnosti relevantní informace o NP Podyjí.

NP Šumava: Je zde snaha o koordinaci témat a propagovaných míst za účelem větší disperze návštěvníků, utváření nabídek na tipy na výlety k méně známým místům, apod.

NP České Švýcarsko: S aktéry, kteří se věnují regionálnímu marketingu či destinačnímu managementu, se snažíme být v kontaktu a obracíme se na ně s apely, aby tuto činnost provozovali zodpovědně. Pokud vznikají komunikační a propagační strategie, snažíme se být do jejich tvorby v maximální možné míře zapojeni.

 

Považujete výkyv v počtech návštěvníků v letech 2020 a 2021, které jsou ovlivněny pandemickou situací, za extrémní epizodu s předpokládaným návratem „do normálu“?

KRNAP: Netroufáme si predikovat. Doufáme, že to tak bude, především v některých segmentech návštěvníků (skialpinisté v zimě, výletníci na Sněžku, kteří si ani neuvědomují, že jsou v národním parku…)

NP Podyjí: Spíše ano.

NP Šumava: Zvýšení zaznamenaných počtu návštěvníků v průměru o 25 % je naprosto nadprůměrný. (V červenci až o 35 %.) Periody se střídaly snížením počtu návštěvníků v rámci první vlny (březen-duben) a srovnání na průměr říjen-listopad. V roce 2021 vlivem lockdownu zatím je očekáván podprůměrný březen a duben.

V roce 2020 byla návštěvnost území NP Šumava značně ovlivněna pandemií nového typu koronaviru s odborným označením SARS-CoV-2 způsobující onemocnění COVID 19, kvůli které došlo poprvé v březnu k vyhlášení nouzového stavu a následným opatřením vlády ČR omezující výrazně sektor cestovního ruchu a cestování vůbec. Došlo k předčasnému ukončení zimní sezóny, ale na základě následujících poznatků o šíření onemocnění byly doporučovány aktivity v přírodě a návštěvnost v letní sezóně byla rekordní. Druhá vlna šíření viru v září znamenala opětovné vyhlášení nouzového stavu v říjnu, který trval po zbytek roku. Za zvýšenou návštěvností stojí především jednodenní návštěvníci, kteří byli posíleni novými zájemci o přírodu, protože došlo k výraznému omezení mezinárodního cestování.

NP České Švýcarsko: Dosud byl návrat do „normálu“, například po povodňových událostech, vždy velmi rychlý. Pandemická situace ovšem má globální charakter, je obtížné předvídat, jak se odrazí například na ochotě lidí cestovat přes hranice. V létě 2020, po odeznění první vlny, České Švýcarsko zažilo historicky nejvytíženější hlavní sezónu, tedy červenec a srpen. 

 

Popište změnu typu "průměrného" návštěvníka, pokud ji zaznamenáváte.

KRNAP: V létě 2020 přijeli do hor i lidé, kteří k turistice a přírodě neměli žádný dlouhodobý vztah, neznali pravidla pro návštěvníky národního parku, ba si ani neuvědomovali (např. na vrcholu Sněžky), že se pohybují v jádrové zóně NP. Neměli šanci jít do svých tradičně oblíbených atraktivit nebo odjet do svých oblíbených destinací, tak zamířili za jinou dostupnou atrakcí, která je napadla. V zimě 2020/21 rapidně narostlo skialpinistické využívání Krkonoš, včetně porušování pravidla zákazu vstupu mimo značené cesty (v tomto případě vesměs vědomé) - důsledek kombinace omezení cestování do příhodnějších lokalit a zároveň uzavření sjezdovek.

NP Podyjí: Převládající návštěvník Podyjí je stále stejný, lidé, kteří rádi chodí do přírody a umí se v ní i chovat. Měnící se profil části návštěvníků zaznamenáváme v průběhu posledního covidového roku, kdy byli více k vidění lidé k pobytu v přírodě nevhodně vybaveni, kteří pravděpodobně zavítali do NP, protože jejich „normální“ aktivity byly vlivem epidemie omezeny (zákaz cestování či jiné volnočasové aktivity).

NP Šumava: Dle našeho názoru je návštěvník méně informovaný, zejména před výletem. Informace zjišťuje online, i plánování výletu a následně navigaci v terénu řeší on-line. Spíš ho zajímá vidět-zažít, než se dozvědět-poznat, tj. sbírá povrchnější zážitky, ale o to více. Typově dle vzdělanostní struktury se průměrné vzdělání mírně snižuje anebo je více z technických oborů oproti dřívějším: učitelé, úředníci aj. Návštěvníci jsou ochotni více utrácet, především za ubytování či stravování, i nárůst prodeje v oblasti suvenýrů či hotových zážitků (průvodcovské služby) je stále patrnější.

NP České Švýcarsko: V době omezení služeb, uzavření obchodů, nákupních galerií a restaurací se do přírody dostalo velké množství návštěvníků, kteří by v případě širší nabídky pravděpodobně zvolili jiný způsob trávení volného času. Nejspíš ale ještě nelze hovořit o „novém průměrném návštěvníkovi“. 

 

Jak vnímají návštěvníci nově zřízená a vyznačená klidová území ve vámi spravovaném NP? Dodržují ochranné podmínky s tím spojené (zejména vstup po značených turistických cestách, popř. další)?

KRNAP: V chování návštěvníků se vyhlášení KÚ neprojevilo. Omezení se vstupem do volného terénu bylo již dříve. Rozdíl bývalá 1. zóna vs. klidové území nebyla zásadní změna. To ale neznamená, že by změnou statutu došlo více k dodržování pravidla omezení pohybu ve volném terénu. Počet přestupků je stejný, tzn. velký.

NP Podyjí: Úroveň dodržování těchto omezení je přibližně stejná jako dříve (režim 1. zóny nahrazen režimem klidového území). Někteří nechtěně přehlédnou tabuli nebo pruhové značení (zejména při sbírání hub), někteří jdou i přes zákaz, ale ti to určitě dělali i dříve. Často se návštěvník bohužel nechová v klidovém území ve smyslu onoho přívlastku (klidový).

NP Šumava: Správa NP Šumava zatím nemá schválená nová klidová území, takže platí ta v bývalých I. zónách NP. Většina návštěvníků zákaz vstupu do klidových území dodržuje, ale pochopitelně každoročně se řeší i tisíce návštěvníků, kteří toto porušují.

NP České Švýcarsko: Návštěvníci se obvykle drží na značených turistických cestách. Klidová území jsou – alespoň prozatím – převážně respektována a vstupy do nich mimo značené cesty se dějí relativně málo, resp. jsou obvykle doménou úzkých zájmových skupin, například fotografů, trampů apod. 

 

Jaký je postoj vaší správy k případnému užití vstupného jako regulačního nástroje?

KRNAP: Správa KRNAP nepovažuje zavedení vstupného za regulační nástroj. Vstupné v navrhované výši cca 30 Kč/den nebude mít žádaný regulační účinek a naopak zavést vstupné ve výši několika set korun, které by vskutku regulační účinek mělo, je zase diskriminační vůči sociálně slabším spoluobčanům

NP Podyjí: Toto téma není na pořadu dne. Případným opatřením v této věci musí předcházet kvalifikovaná diskuse. Je nezbytné přihlédnout jak k zahraniční praxi, tak i k našim tradicím. Za určitých podmínek lze finanční poplatek považovat za regulativ i za finanční zdroj, který se promítne do kvality služeb veřejnosti.

NP Šumava: Zavedení vstupného s sebou nese řadu zatím neřešených problémů - od legislativy, přes mechanismus vybírání, až po vnímání veřejnosti. Legislativně to možné není, na Šumavě by výběr vstupného byl technicky velmi složitý a veřejnost by pravděpodobně vstupné vnímala jako výdělek Správy a ne jako regulační nástroj. V neposlední řadě najít finančně hranici mezi regulačním poplatkem a možnou diskriminací nízkopříjmových skupin by bylo složité.

NP České Švýcarsko: Pokud by legislativa umožňovala vybírání vstupného, bylo by buď nízké a neplnilo regulační funkci, nebo poměrně vysoké a tím by vyřazovalo méně majetné návštěvníky. Domníváme se tedy, že samotné zavedení přijatelného vstupného by regulační funkci neplnilo. Mírné vstupné by však bylo vítaným zdrojem krytí nákladů na údržbu turistické infrastruktury. Je důležité si uvědomit, že státní ochrana přírody z turismu žádný příjem nemá, náklady na údržbu turistické infrastruktury však nese.

.

Děkuji vám všem za odpovědi.