Setkání FOP

Workshop o ochraně rybníků

V návaznosti na třetí setkání Fóra ochrany přírody, které se věnovalo ochraně stojatých vod, byl uspořádán komornější workshop. Týkal se především ochrany rybníků a vzešlo z něj několik doporučení pro další postup.

Účastníci workshopu jako hlavní problémy ochrany stojatých vod identifikovali přerybnění, vysokou trofii, špatné využívání dotací na revitalizace rybníků, nedodržování legislativy a absenci ekologicky zaměřeného výzkumu produkčních hypertrofních rybníků. Jako další témata byla jmenována zazemňování poříčních tůní a zasypávání vodních ploch v rámci rekultivací, ale to jsou problematické okruhy určené pro samostatné setkání.

V rámci ochrany přírody je jasná představa, jak rybník vypadat nemá a co je na rybničním hospodaření špatně. Slabší je to už s druhou stranou problematiky - jak rybník vypadat má a co se v něm má dít. Chybí shoda na tom, jak má vypadat “cílový” rybník, což je samozřejmě způsobeno také tím, že těchto “cílových” rybníků je více typů podle konkrétní situace a předmětů ochrany. Při prezentaci tematiky vůči veřejnosti i stakeholderům pak ochrana přírody zákonitě vypadá zmateně. Je proto potřeba si v rámci široké odborné veřejnosti nadefinovat žádoucí stavy a podmínky, za kterých jich lze dosáhnout. Takový výstup potom bude možné co nejvíce propagovat směrem zpět k ochranářské veřejnosti i dalším partnerům, jako jsou vlastníci rybníků či myslivci. Součástí řešení by měl být popis optimální diverzifikované rybniční soustavy, čili různých typů “cílových” rybníků, včetně navazujícího okolí. Taková modelová soustava by měla demonstrovat důraz na pestrost vyhovující široké škále organismů a zároveň na hospodářský význam rybníků.

Kamenický rybník na Vysočině s rozvinutou litorální zónou. Foto Simona Poláková

Ochrana rybníků je tématem, pro který lze relativně snadno získat podporu veřejnosti. Lidé si sami všímají, že není něco v pořádku, když už se nedá ve většině rybníků v létě koupat. Rovněž se dá operovat se vzrůstající poptávkou po ekologicky šetrných potravinách např. značkou „ekoryba“. Ochranáři by se měli více soustředit na propagaci a vysvětlování ekologického stavu českých rybníků.

Pro takovou snahu chybí kromě prodiskutování žádoucích cílových stavů rybníků také informovanost o příkladech dobré a špatné praxe, a také osvěta. Platformou poskytující takové informační zázemí by mohly být podle účastníků workshopu webové stránky Fóra, ovšem bude ji potřeba podpořit samostatným cíleným projektem. Dále je potřeba vyvíjet tlak na příslušné orgány státní správy, aby sledovaly dodržování legislativních norem a udělovaly sankce, případně odebíraly dotace. Musíme ukázat příklady dobré praxe především na rybnících v chráněných územích, což je úkol hlavně pro krajské úřady a AOPK ČR.

PDF článku ke stažení Poslat emailem Vytisknout

Diskuze:

V diskuzi nejsou žádné příspěvky.

Pro přidávání komentářů je nutné se přihlásit nebo zaregistrovat.