Analýzy, komentáře

BioLog, mobilní aplikace AOPK ČR a sběr nálezových dat

Data se do databáze dostávají dvěma základními způsoby: administrátorským importem či vložením uživatelem (tím je především autor záznamu, ale také například zapisovatel, který údaj excerpuje). V počátku databáze byl jedinou aplikací pro import dat webový ND OP. Ten je stále funkční, efektivní je ve specifických případech zápisu dat s mnoha parametry či dlouhých druhových seznamů z omezeného počtu lokalit. Pro data svým charakterem náhodná či jednotlivé nálezy roztroušené v prostoru a čase však pohodlný není. V takových případech je efektivním nástrojem BioLog, mobilní aplikace – zápisník druhových nálezů.

BioLog byl spuštěn v roce 2013 v reakci na rostoucí možnosti a stále větší rozšíření mobilních telefonů (druhdy vylišovaných jako chytré). Možnost využít aktuální lokaci a čas zařízení a zapisovat přímo v terénu se nabízí a BioLog není světově ojedinělou aplikací. BioLog ale není jen dalším možným vstupem do databáze, je také díky své jednoduchosti příležitostí oslovit veřejnost, aby se na sběru dat podílela. Díky své vazbě na Nálezovou databázi má některé unikátní prvky, pro které se jej vyplatí používat.

Jak zapisovat

BioLog je aplikace pro mobilní telefony prozatím na platformě Android. Jeho verze pro iOS bude spuštěna ještě v letošním roce. Po instalaci z Google Play aplikace žádá přístup k informacím o poloze a médiím. To jsou požadavky minimální právě vzhledem k funkčnosti aplikace, polohu využívá pro automatickou lokalizaci a pod médii je třeba chápat možnost přikládat fotografie jako dokumentaci nálezů. Aplikace po otevření nabídne ke stažení číselníky druhů, což je nezbytný předpoklad pro korektní názvy druhů. Vhodné je poté v nastavení uložit své jméno a zvolit jeho automatické vyplňování a vybrat skupiny nejčastěji zapisovaných druhů. Poté je možné začít zadávat svá pozorování. V terénu pozorovaný a určený druh je možné pomocí několika kliků a během několika vteřin zapsat do aplikace a zbavit se tak nutnosti data zapsaná jiným způsobem následně zpracovávat. Stačí kliknout na „Nové pozorování“, na kartě „Místo“ potvrdit nebo upřesnit lokaci (aplikace navrhne jméno lokalizace podle Google podkladů) a na kartě „Druhy“ zvolit jméno druhu z nabízeného seznamu po zadání několika prvních znaků a nakonec záznam uložit. Záznamy je možné dále upřesňovat, doplňovat autory, posouvat lokalizace v mapě, udávat přesnost bodu, zaznamenávat další detaily k druhům, přidávat fotografie. BioLog umí i převzít lokalizační a časové údaje z EXIF dat fotografií.  Je tedy možné si neznámý druh vyfotit, určit, je-li to možné z fotografie a poté jednoduše poslat do BioLoga. Tam se z využitých informací stane záznam nálezu po doplnění jména druhu. Registrovaní uživatelé pak po přihlášení mohou svá data odesílat do databáze na webu BioLog, která je propojena s Nálezovou databází ochrany přírody.

Kdo zapisuje

V rychlosti a efektivitě zadání je hlavní přínos BioLogu. Tím je vlastně i definována jeho primární skupina uživatelů. Jde o přírodovědce, botaniky, zoology či mykology, profesionály či amatéry, kteří druhy v terénu poznávají a zaznamenávají svá pozorování. Dříve náročná činnost zpracovávání terénních poznámek je BioLogem minimalizována. Aplikace je ale otevřená veřejnosti a používat ji může každý, kdo pozná minimálně jeden druh. Předpokládáme modelovou situaci, že někdo spatří zajímavý druh, pídí se po jeho určení a poté by rád svá pozorování sdílel a případně poskytl k využití ochraně přírody či všem zájemcům. Právě to může realizovat používáním BioLoga. Je možné, že takový modelový uživatel se nespokojí pouze s jedním druhem, ale jeho znalosti i počet odeslaných dat bude růst. Pravdou však je, že BioLog tuto iniciativu a probuzení zájmu o druhy nechává na uživateli. Poskytuje však jisté pomůcky. BioLog zachovává seznam pozorování (volba „Má pozorování“) - je tedy možné se kochat seznamy svých pozorování či si je zobrazit v mapě a spatřit tak lokace svých přírodovědných vycházek. BioLog nabízí vedle každého zapsaného druhu webový link na panel Googlu, který je vlastně nejrychlejším (ne vždy úplným) atlasem a encyklopedií. BioLog má však užitečnou, u jiných aplikací neobvyklou funkci: „Mé okolí“. Pod tímto nenápadným názvem se skrývá cesta k obsahu Nálezové databáze. Ve vymezeném území si přihlášený uživatel může prohlédnout známé nálezy druhů a využít tak informaci k zacílení pochůzky či jako impuls k pátrání.

Veřejnost a BioLog

Na veřejnost jsou cíleny konkrétní akce, které mají podnítit zájem o přírodu, potažmo o její ochranu díky záznamům druhů. Data od veřejnosti jsou obecně cenná, nikdy nebudeme znát o rozšíření druhů vše a i náhodný nález může být podstatným prvkem pro analýzy či ochranu území. Nejšířeji je zaměřeno mapování veverky, kdy je on-line vytvářena mapa jejího rozšíření včetně odlišení výskytu barevných forem na základě dat z BioLoga a ND OP. Další akcí, do které se veřejnost může zapojit je mapování bílých míst po celém Česku nebo v rámci mapování denních motýlů Prahy. Pocit objevitele neznámého lze zažít i za humny.

Co zadávat?

Zadávají se druhy všech systematických skupin, v celku je možné uvažovat o důvodech nejčastějších skupin či duhů (viz grafy 2 a 3). Díky efektivitě zadávání u nejaktivnějších uživatelů tak vzniká spíš otázka, které údaje zapisovat. Obecně se nedá prohlásit, že je některý údaj neužitečný, vždy záleží na kontextu. Má smysl zadávat i druhy běžné, ne jen vzácnosti. V budoucnu totiž běžné už být nemusí, pokud by jejich údaje nebyly zapisovány, nebyly by pro jejich někdejší stav doklady. Kontext může způsobit zbytnost u údajů vzácných druhů, pokud například hnízdo velevzácného druhu zapíše v tentýž den stovka návštěvníků, jde skutečně o nepotřebnou multiplicitu, kterou ale databáze unese. Ovšem takové situace lze jen obtížně odhadnout, tak se pokusím vodítko shrnout: zapisovat si zaslouží vše, co pozorovatele zaujme. S BioLogem v telefonu je hned hotovo.

Co se s daty děje?

Pokud pozorování v BioLogu uložíte, pro jejich další využít je nutné je odeslat. Po odeslání se včlení do databáze BioLoga a jejich další osud záleží na právech autora. Pokud má plný, smluvní nebo zapisovatelský přístup do Nálezové databáze, následující den se do ní automaticky přepíší. Pokud jde o údaje od uživatele z řad laické veřejnosti, čekají data na kontrolu garanty AOPK ČR, a do ND OP se přenesou až po potvrzení. Sdílí pak publikační i aplikační osud s celou databází, zobrazují se na mapách rozšíření druhů na Kartách druhů, k dispozici jsou veřejně i odborníkům a mohou tak pomoci odpovědět na výzkumné hypotézy a nejčastěji jsou používány pro posuzování stavu lokalit či druhů na lokální či celostátní úrovni.