Analýzy, komentáře

Jak se daří Arnice

Arnika vznikla v roce 2001 oddělením části lidí a subjektů od naší mateřské organizace, Děti Země. Na Děti Země vzpomínám jako na báječné, svobodomyslné společenství pestré směsice tvůrčích, inspirativních a tvrdohlavých lidí, se kterými bylo báječné pobýt a spolupracovat, ale které bylo velmi těžké ukočírovat. Zároveň jsem do Dětí Země přišel už v době, kdy začala pomalu vyprchávat euforie první poloviny 90. let a začalo přituhovat.

Na jedné straně počáteční úspěchy ekologického hnutí začaly čím dál tím více překážet nejen různým znečišťovatelům a poškozovatelům životního prostředí, ale i některým politikům, kteří začali pomalu uskutečňovat dlouhodobý plán omezení možností pro účast veřejnosti při rozhodování. Zároveň mnoho zahraničních nadací a dotačních programů, poskytujících nevysoké, ale snadno dostupné a jednoduše administrovatelné granty, došlo k závěru, že už pro vybudování občanské společnosti v ČR udělaly dost a začaly se přesouvat dále na východ.

Části lidí v Dětech Země začalo být jasné, že pokud máme naši činnost udržet či dokonce rozvíjet, potřebujeme se profesionalizovat nejen tematicky, ale i manažersky. Což pochopitelně v Dětech Země mnoha lidem nevyhovovalo, takže jsme nakonec dospěli k rozhodnutí odejít a založit novou organizaci, s vědomím všech rizik, které to přináší.

Chvílí, kdy jsem si uvědomil, že se nám to povedlo, byl moment někdy v roce 2003, když jsem komusi řekl, že Arnika vznikla v roce 2001, a překvapená reakce byla: „Ale Arnika je tu přece odjakživa!“.

Co a jak děláme

Z Dětí Země jsme si přinesli nejen tým lidí, ale i témata, kterým se v podstatě věnujeme dodnes. Z našich počátečních představ, čím by Arnika měla být, se mnoho splnilo. Jsme dnes organizace s širokou základnou členů a přispěvatelů; v našich tématech udržujeme (či ještě zvyšujeme vysokou odbornou úroveň), zároveň ale jsme stále organizací více méně aktivistickou, zabývající se prosazováním konkrétních rozhodnutí, legislativních změn a politik. Máme odborné, administrativní a podpůrné zázemí pro realizaci i poměrně náročných dotací a grantů, kvalitní a výkonný PR i fundraisingový tým.

Naši činnost realizujeme prostřednictvím kampaní a projektů. Obě tyto formy jsou pro nás organizovanou, systematickou a plánovanou činností vedoucí k dosažení definovaných a měřitelných cílů. Rozdíl mezi nimi je ten, že zatímco dosažení cílů projektů závisí především na nás a našich vlastních kapacitách, v kampaních musíme někoho zvenčí přesvědčit ke změně postojů, názorů a stanovisek.

Stálými a tradičními tématy jsou pro Arniku otázky toxických látek a odpadů, ochrana přírody, zejména stromů, biodiverzity, řek a říční krajiny, a podpora občanské společnosti. Ve všech těchto tématech působíme nejen v České republice, ale i v zahraničí. Během naší existence jsme působili v celkem 22 zemích, zejména v postkomunistických zemích Evropy, zemích bývalé Jugoslávie a v Asii. Máme zkušenosti i s ochranou životního prostředí v rizikových zemích, jako Ukrajina nebo Bělorusko.

V tematice toxických látek a odpadů se zaměřujeme na vyřazení nejjedovatějších látek z oběhu nejen doma, ale i ve světě – pracujeme na zákazu persistentních organických látek, jako jsou dioxiny nebo věčné chemikálie PFAS. V této souvislosti se zabýváme také nadprodukce a nadužívání plastů, které v sobě jednak obsahují spoustu nebezpečných látek ovlivňujících negativně lidské zdraví, jednak působí obrovský globální problém ve formě plastového odpadu, který nelze ekologicky likvidovat.  K našim historicky největším úspěchům patří prosazení principu recyklovat pouze materiály bez obsahu toxických látek, aby i výroba z druhotných surovin byla bezpečná. Podařilo se nám posílit Integrovaný registr znečištění, díky kterému každý rok zveřejňujeme žebříčky největších znečišťovatelů v ČR. Žebříčky znečišťovatelů jsme kromě ČR vydali také v Bosně a Hercegovině či Kazachstánu, V oblasti odpadů prosazujeme snižování produkce zejména komunálních odpadů a podporu recyklace s cílem snižovat množství skládkovaného odpadu, ale také bránit trendu více a více odpadu likvidovat ve spalovnách, které produkují spoustu toxických látek včetně dioxinů v popílku a v dalších zbytcích ze spaloven. Úspěšně také pomáháme obcím s nastavením efektivního snižování produkce odpadů i jeho třídění, kdy úspěšným obcím a jejich občanům každoročně udělujeme Odpadového Oskara za jejich pokroky v nastavení efektivního a ekologického nakládání s odpady.

V tématu ochrany přírody se dlouhá léta snažíme o ochranu dřevin mimo les, zachování a obnovu alejí v krajině i ve městech. Vydáváme statistiky kácení a výsadeb u krajských silnic a statistiky dopravních nehod s obhajobou stromů tvořících zelenou síť v krajině. Od roku 2019 pracuje Arnika v legislativní skupině MŽP k zefektivnění legislativní ochrany dřevin, Umožnilo nám to podílet se na formulaci základních tezí pro změnu legislativy, která má vést zejména k ochraně starých, vzrostlých stromů. Pořádáme pravidelně anketu Alej roku a populární je i cyklojízda Tour de Aleje, výsadby stromů a další vzdělávací aktivity pro odbornou i laickou veřejnost. V letech 2018–2023 jsme se věnovali ochraně a obnově stromů – biotopů ohroženého brouka páchníka hnědého v CHKO Poodří.

Stále ještě se bohužel musíme věnovat ochraně Labe a Odry před záměry na regulaci ve jménu nákladní vodní dopravy. K našim úspěchům patří fakt, že ani po třicetiletém úsilí Ředitelství vodních cest a Ministerstva dopravy se nám regulaci Labe podařilo zabránit (ve spolupráci s dalšími organizacemi a institucemi), a pokud se nestane nic nečekaného, nebude se realizovat záměr na vybudování kanálu Dunaj-Odra-Labe. Dnes také rozvíjíme česko-německo-polskou spolupráci na ochraně Odry, ohrožované dnes zejména v Polsku znečišťováním i splavňovacími záměry. Arnika patřila k zakladatelům Koalice NNO pro Naturu 2000, která má lví podíl na významném rozšíření původně navrhované soustavy evropsky významných lokalit Natura 2000.

Podpory občanské společnosti se dnes věnujeme zejména v Praze a na národní a mezinárodní úrovni. Ve spolupráci zejména se Zeleným kruhem bojujeme za zachování posledních zbytečků možností pro účast veřejnosti, případně návratu k jejím osvědčeným formám. Chceme, aby Praha byla příjemná pro život a dostupná všem. Soustředíme se na územní plán, který určuje, kde a co se v Praze smí stavět. Prosazujeme ochranu zeleně, informujeme obyvatele a pomáháme lidem zapojovat se do rozhodovacích procesů. Naše zkušenosti přenášíme i do jiných zemí, kde podporujeme rozvoj občanské společnosti a pomáháme občanským organizacím v našich tradičních tématech. Například v Bosně a Hercegovině podporujeme místní komunity v ochraně divokých řek proti výstavbě devastačních vodních elektráren, na Ukrajině monitorujeme environmentální škody způsobené válkou nebo v Thajsku působíme v boji proti vražedným skládkám toxického odpadu.

Arnika po 25 letech

Když se ohlédnu zpátky, vidím naši historii jako neustále se střídající období relativního klidu, kdy přemýšlíme o rozvoji a posílení organizace, s krizovými obdobími, kdy řešíme výpadky financování, odchody klíčových lidí, mezinárodní krize v našich cílových zemích apod. Pokud po všech těch letech stále ještě existujeme jako ne zrovna malá nevládní organizace (pro Arniku nyní pracuje kolem 80 lidí, v přepočtu kolem 40 plných úvazků), připadá mi to jako malý zázrak.