Analýzy, komentáře

Komentář k článku „Nová zonace a staré bolesti NP Podyjí v číslech a souvislostech“

Je korektní sdělit, že rozsah aktivního managementu na plochách, které jsou zařazené do zóny soustředěné péče a jsou určené pro trvalý management ve prospěch biodiverzity, je omezený především personálními a finančními prostředky správy NP. Zmiňované finanční prostředky, které uvádí autor (zřejmě má na mysli programové prostředky OPŽP?), lze využít primárně na konkrétní projekty, nikoliv na dlouhodobou údržbu krajiny. Důvod, proč nejsou dle opakovaného názoru autora dostatečně využívány, je jednoduchý - v řadě případů není, kdo by konkrétní činnosti vykonával, ani kdo by je administroval (konkrétní pracovní místo již v rámci OPŽP financovat nelze a Správa NP Podyjí není již schopna koordinaci projektů personálně pokrýt). Správa NP může realizovat pouze takový rozsah péče, který je (z hledisek finančních i personálních) reálný. Porovnávání prostředků získaných z OPŽP pro jednotlivé národní parky jsou zcela zavádějící, neboť personální možnosti velkých národních parků - KRNAP, Šumava - jsou v tomto směru neporovnatelné.

Zonace musí být logicky vymezena a v terénu čitelná. Vymezení ploch vyznačených v článku jako samostatné segmenty zóny soustředěné péče (stovky segmentů) by vedlo k jejímu naprostému znepřehlednění. Autor opakovaně přehlíží skutečnost, že i v území přírodní zóny lze realizovat zásahy ve prospěch zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů (§18a, odst. 1 ZOPK). Jsem přesvědčen, že tvrzení o nutném zániku veškerých druhů vázaných na světlé lesy či lesostepi (např. uváděný tesařík obrovský), není objektivní.

Za zcela nepatřičné považuji odsuzování důležitosti projektů realizovaných v ochranném pásmu NP na rozsáhlých intenzivně obhospodařovaných plochách. Tyto projekty považuji z hlediska bránění půdní erozi či omezení negativního vlivu okolí na území NP za velmi přínosné a nemá smysl jejich význam srovnávat s projekty uvnitř NP. Důrazně se ohrazuji proti tvrzení, že pastvu polodivokých koní na území NP a jeho ochranného pásma realizuje pouhou náhodou „nevládka“. Celý projekt naproti tomu vychází z metodiky certifikované MŽP k možnému využití tohoto způsobu managementu na území ZCHÚ a z dlouhodobé iniciativy správy NP. Projekt je tedy výsledkem úspěšné spolupráce mezi správou NP a společností Beleco a Česká krajina, která by bez aktivní spolupráce správy NP nebyla nikdy realizována.

Autor ve své argumentaci nerozlišuje mezi plochami primárního bezlesí na hranách kaňonu a dalšími extrémními stanovišti, kde nebyl management za dobu existence NP realizován a dle monitoringu správy NP to není ani potřebné, a mezi plochami sekundárního bezlesí či světlých lesů (vřesoviště, pařeziny), jejichž management správa v rámci svých možností realizuje a nadále plánuje.