Analýzy, komentáře

Kozmické ptačí louky – obnovená příroda

Pracuji ve funkci ředitele společnosti, která se před více než patnácti lety rozhodla věnovat své sponzorské možnosti ve prospěch ochrany přírody. Od té doby jsme postupně organizačně a finančně zajišťovali management čtyř lokalit – dvě luční společenstva a dvě mokřadní lokality.

V pořadí první ze zmiňovaných mokřadů byl vybudován uměle na orné půdě na ploše 1,2 ha. Jedná se o soustavu tůní o různé ploše a hloubce. Tehdejší zemědělská činnost, s ohledem na umístění polního honu, nepřinášela zemědělcům valný efekt. Naopak, plocha jezírek přírodě slouží velmi dobře. Dokladem je přítomnost velkého množství čolků velkých a kuněk obecných. Na základě zkušeností získaných vlastním budováním této lokality a sledováním jejího následného vývoje (obec Raduň u Opavy), jsme se rozhodli další projekt realizovat ve větším rozsahu.

Najít vhodnou oblast v hustě zalidněném okrese Opava, kde jednotlivé obce jsou vzdáleny 3 až 4 km, nebylo snadné. Zejména, když jsme si stanovili podmínku, aby se vytipované území nacházelo v nížině. Další podmínkou bylo, aby příroda byla obohacena o nová území, respektive aby byly přírodě navráceny melioracemi dříve znehodnocené plochy.

Taková zřejmě jediná plocha, která splňovala tyto podmínky, se nachází mezi obcemi Jilešovice, Kozmice a Dolní Benešov. V sedmdesátých létech minulého století zde proběhly rozsáhlé meliorace, jejichž výsledkem bylo srovnání terénu a odvodnění území. Vysušení území sice umožnilo pravidelné senoseče, ale nebylo dostatečné pro přeměnu luk na ornou půdu, což byl hlavní záměr. Říkalo se tomu „náhradní rekultivace“. Postupnou degradací území byly louky ochuzeny o orchidej prstnatec májový a další četné druhy, tehdy tvořící pestře kvetoucí louky. Příčinou bylo hnojení, mulčování, nevhodně načasovaná seč, myslivecké výsadby – výsadba smrků, kukuřičná polička. Kozmické louky dříve patřily k významným hnízdištím břehouše černoocasého. Ještě v roce 2002 bylo pozorováno 7 párů a nalezeno 5 hnízd, v roce 2003 již jen dva páry. Hnízdily zde také bekasiny otavní a vodouši rudonozí.

Historie projektu „Obnova tůní a revitalizace mokřadu Kozmické louky“, který byl později přejmenován na „Kozmické ptačí louky – obnovená příroda“, se datuje od roku 2006.

Po vytipování území následovaly výkupy pozemků. Když rozloha ucelené plochy dosáhla 13 ha, bylo započato s projektovými pracemi a stavebním řízením. Hlavním záměrem bylo dosáhnout těchto cílů:

Vlastní práce proběhly od září 2013 do května 2014. Již v průběhu dokončovacích prací byly zaznamenány dva hnízdící páry vodouše rudonohého a asi deset párů čejek chocholatých. Rovněž 2 až 3 páry pisíka obecného a 3 až 4 páry kulíka říčního. Nebylo žádnou vzácností pozorovat 40 až 60 jedinců zdržujících se čejek. Čápi bílí a černí zde pravidelně hledali potravu. S ohledem na zimu 2013/2014 s minimálními srážkami a nastupujícím suchým jarem 2014 je možné výsledky hnízdění a celkové návštěvnosti ptáků na čerstvě zbudované lokalitě považovat za povzbudivé. Je reálná naděje, že by se mohly na tyto louky vrátit také druhy jako bekasina otavní a břehouš černoocasý.

K těmto cílům bude nutné v dalších letech citlivě zajistit biologické potřeby jednotlivých druhů ptáků. Myslí se tím tvorba a udržování rozdílné výšky lučních porostů, rozvolněnosti porostu nebo naopak ploch prostých porostu, případně přímo oranice. Při normálním průběhu srážek v jarních měsících bude běžným jevem, že 35 - 40 % plochy z 13 ha bude tvořit vodní hladina s hloubkou od 10 cm až do 200 cm, s převahou zaplavených lučních ploch. Zdroj přitékající vody z potoku Přehyně (meliorační kanál) se jeví jako dostatečný a výška hladiny je plynule regulovatelná. Před zahájením zemních prací byl zajištěn odchyt ryb a obojživelníků z Přehyně, bylo zaevidováno 12 druhů ryb. Nevýznamnější je ohrožený piskoř pruhovaný ve velké populaci, ale nalezeny byly také invazivní druhy. Průzkumem evidované druhy ryb se pravděpodobně stanou základem pro budoucí rybí obsádku. Netřeba zdůrazňovat, že hospodářský chov ryb v jakékoliv podobě nepřichází v úvahu a lze jen doufat, že někdo z horlivých rybářů nezanese kapry do nových tůní. Dvě tůně jsou situovány odděleně a s hloubkou kolem 0,5 m tak, aby v nich ryby nemohly dlouhodobě přežívat. Tyto tůně jsou určeny mimo jiné pro kuňky obecné, blatnice skvrnité a čolky velké. Uvedené druhy se v širším okolí sporadicky vyskytují a mohly by v lokalitě najít vhodné prostředí.

V průběhu průzkumu z let 2006 - 2010 byly evidovány rovněž dva zvláště chráněné druhy motýlů – modrásek bahenní a ohniváček černočárný, ale populace je velmi slabá. Příčinou je dosud uplatňována jednorázová uniformně celoplošná seč realizovaná v době květu živné rostliny modráska – krvavce totenu.

V současné době je ve schvalovacím řízení územní rozhodnutí, vedené místně příslušným stavebním úřadem - projekt ptačí pozorovatelny. Záměrem je mimo jiné soustředit návštěvníky – zájemce o přírodu – na jedno místo tak, aby nedocházelo k pochůzkám po různých místech areálu a tím k rušení ptactva. I přístup k pozorovatelně bude vhodně a účinně maskován.

Za velmi pozitivní skutečnost považuji to, že veškerá vytěžená zemina (3,5 tis. m³) byla uložena mimo předmětné území a tímto se podařilo zachovat původní ráz krajiny, žádné umělé kopce nekazí celkový dojem z tohoto díla. Je rovněž důležité, že lokalita se nachází v řádů kilometrů od dvou zaplavených štěrkoven a několika intenzivně využívaných rybníků, ale také v dosahu přírodní rezervace Štěpán s mnoha chráněným druhy rostlin a živočichů.

V průběhu roku bylo možné s potěšením sledovat, jakou pozitivní roli sehrálo toto vodní dílo při zadržení dešťové vody při vydatných deštích v druhé polovině roku 2014. Jedna vlaštovka jaro nedělá, ale více takových retenčně významných lokalit v povodí by pomohlo zmírnit případné budoucí povodňové události.

V příštích letech budou travnaté plochy zařazeny do agroenvironmentálně-klimatických opatření v rámci dotací ministerstva zemědělství, ovšem budou-li tato, dle nových pravidel od roku 2015, respektovat požadované termíny sečí luk. Ostatní nutná opatření budou hrazena zřizovatelem.

Projekt byl financován ze SFŽP MŽP – Operačního programu Životní prostředí, prioritní osy 6 oblast podpory 6.4. Optimalizace vodního režimu krajiny v částce 5,4 mil. Kč. Investor dodal z vlastních prostředků přes 4 mil. Kč zejména na výkup pozemků a projektové práce, výběrová řízení a zpracování žádosti.

Není mým záměrem vypisovat překážky, které bylo nutné překonat v průběhu příprav a realizace. Když se mě někdo zeptá, zda bych do toho šel znovu, odpovím jednoznačně kladně, a to bez zaváhání. Ostatně výkup dalších parcel vybízí k zahájení další etapy. Za poslední dva roky se podařilo vykoupit další hony luk a v roce 2015 by celková plocha měla dosáhnout rozlohy 27 ha. To znamená, že pro II. etapu bude připraveno dalších 13,5 ha.

Nestává se často, aby laik dostal příležitost psát příspěvek do odborného časopisu – Fóra ochrany přírody. Proto uvádím několik myšlenek, které stojí za motivací, proč se soukromá osoba rozhodne uskutečnit výše popsaný projekt:

- Předně je třeba ujistit, že akce nebyla provedena, aby přinášela jakýkoliv finanční efekt. Naopak, každoroční údržba si vyžádá další desetitisíce z našich prostředků. Celkem naše společnost vydala během 15 let na ochranářské projekty 8 až 9 mil. Kč.

- Naše společnost vyváží zboží do mnoha zemí. Dáváme sice práci 140 místním obyvatelům, ale také už jen transportem našeho zboží ke vzdáleným odběratelům zanecháváme ekologickou stopu. Výdaje do ochrany přírody chápeme jako kompenzaci za tuto činnost.

- Motivace, která však měla největší váhu, byl a je stav povědomí občanů našeho státu k ochraně přírody. U majoritní části občanů jsou „ochranáři“ chápání jako nepřátele a brzdy rozvoje společnosti a brzdy zvyšování životní úrovně. Postoje našich bývalých a některých současných politických představitelů, jejich časté nálepkování ochránců na ekoteroristy, zanechalo v občanech hluboké stopy. Navíc naše veřejnoprávní televize svým „nevinným“ špičkováním na vrub ochranářů zastává rovněž nedobrou roli. Zde se domnívám, že státní ochrana přírody sehrála v souvislosti s několika silně medializovanými ochranářskými kauzami zcela pasivní roli. Státní ochrana přírody by měla zajišťovat ochranu nejen legislativně, odborně a částečně prakticky, ale neméně je důležitá i funkce propagátora. Měla by být spoluodpovědná za úroveň vztahů občanů k přírodě. Přírodu – ochranu přírody je třeba „prodávat“. V dnešní konzumní společnosti se vše prodává. Ke každému prodeji zboží nebo propagaci na poskytovanou službu je třeba mít zpracovaný vhodný marketingový plán. V opačném případě prodejce nic neprodá. Ochrana přírody by měla mít zpracovaný svůj marketingový plán.

Jako obyčejný občan to nejúčinější co mohu udělat pro vylepšení postoje lidí k přírodě a její ochraně, je jít příkladem. Za těch 8 let historie projektu počínaje výkupy pozemků, až do fáze úspěšného ukončení, mohu s potěšením konstatovat, že názory a postoje mnoha aktéru projektu - přihlížejících, dotčených i nedotčených, se postupně v pozitivním smyslu změnily. Tak velký posun byl pro mne příjemným překvapením.

Při četných přípravných rozhovorech, přesvědčovacích příležitostech či schvalovacích řízeních jsem dospěl k poznatkům, jaké deficity lidé ve vztahu k přírodě ve svých znalostech a povědomí mají. Dovolím si uvést několik postřehů:

Závěrem bych rád vyjádřil přání, aby se více soukromých osob nebo organizací s určitou úrovní finančního zázemí v budoucnu přidalo k peněžní a praktické podpoře ve prospěch české přírody. Aby propagace české přírody přešla z pasivity do aktivity, z defenzívy do ofenzívy. Je radostné pozorovat, kolik akcí se každoročně koná pro veřejnost – „Vítání ptačího zpěvu“, „Noc s netopýry“ a různé naučné vycházky do přírody. Je třeba si ale uvědomit, že na tyto akce většinou nechodí ti, kteří v našem státě rozhodují o – „Zákoně o Šumavě“ o tom, jestli oblast soutoku Moravy a Dyje se stane CHKO nebo se zde bude dále frézovat po těžbě dřeva. Totéž platí o lidech, kteří vedou rozhodující sdělovací prostředky a kteří dokážou formovat veřejné mínění. Na tyto rozhodující osoby naší společnosti je třeba co nejdříve, cíleně a efektivně zaměřit „Marketing ochrany přírody“.