Analýzy, komentáře

Péče o tetřívka obecného

Určitou nápovědu lze hledat v oblastech, kde úbytek není tak markantní, nebo se projevil později než v ostatních územích. To je případ např. vojenských újezdů nebo horských oblastí, kde došlo ve druhé polovině 20. století k plošnému úhynu smrkových porostů v důsledku znečištěného ovzduší. Víme, že zásadní roli v ekologických nárocích tetřívků hraje přítomnost mozaiky otevřených ploch, mokřadů, rozptýlené zeleně a lesních porostů s významným podílem listnatých dřevin. Víme také, že klíčová je existence rašelinišť a rašelinných stanovišť. Těmito směry se v posledních letech ubírá řada projektů na ochranu tetřívka v různých oblastech střední Evropy.

V Jizerských horách je dokumentován strmý pokles početnosti tetřívka, který do značné míry koresponduje s odrůstáním smrkových výsadeb ve vrcholových partiích. Proto zde lesníci, kterým osud tohoto symbolu našich hor není lhostejný, připravili a realizují projekt vytváření soustav otevřených ploch uvnitř porostů, tzv. tetřívčích center. Podle prvních výsledků se zdá, že by mohl přinést výsledky, i když je otázkou, jestli nepřišel příliš pozdě a stačí-li na něj malá populace ještě pozitivně reagovat. Bezlesí jsou vytvářena v místech současného nebo nedávného výskytu tetřívků, v návaznosti na rašeliniště. Zásadní je, že takové plochy vybrali na základě dlouholetých zkušeností sami lesní hospodáři.

Podobná opatření provádí v Krkonoších Správa KRNAPu. Je zvláštní vidět v lese v národním parku stroj likvidující mladé výsadby nebo špatně prosperující smrky, ale je třeba si uvědomit, že zde jen nahrazuje přirozenou tvorbu mozaiky otevřených ploch a různověkých, bohatě strukturovaných porostů. I zde jsou opatření vázána na okolí rašelinných ploch, na místa, kde se tetřívci stále zdržují. V Krkonoších je ovšem nutné řešit i další palčivý problém, kterým je vysoká návštěvnost tohoto pohoří. Zvláště v posledních letech je čím dál rozšířenější volný pohyb mimo značené stezky, a to hlavně v zimě, kdy se vyznavači různých sportovních aktivit, jako je např. skialpnismus, pohyb na sněžnicích, jízda na sněhových skútrech apod., pouštějí do míst zimování tetřívků.

Pro obě ptačí oblasti v Krušných horách, jejichž předmětem ochrany je tetřívek, byly připraveny tzv. soubory doporučených opatření. Jsou to jakési plány péče o ptačí oblast, které byly letech 2017 a 2018 aktualizovány a odsouhlaseny všemi zúčastněnými subjekty. V návaznosti na tyto koncepční materiály zadalo MŽP v roce 2018 vypracování návrhu konkrétních opatření zaměřených na zlepšení stavu biotopu. Vycházejí z podobných principů jako v Jizerských horách, i zde je kladen důraz na vytvoření mozaiky různých stanovišť, součástí jsou opatření k revitalizaci rozsáhlých, dříve odvodněných rašelinišť. Znamená to, že v celém pohoří mají být vybrány plochy, kde bude odstraněn lesní porost a bude tak zajištěna přítomnost otevřených ploch vhodných k toku, budou revitalizována rašeliniště a upravena struktura lesních porostů. Takové plochy je nutné vyhledat přímo v terénu, projednat s vlastníky, najít kompromis mezi řadou dalších zájmů a pak hlavně přikročit k akci.  Zatím byla opatření připravena pro západní část pohoří, zbytek by měl zpracován v letošním roce. Ještě více do detailu jde sasko–český projekt Tetraovit, který je zaměřen na ochranu tetřívka v klíčovém území tetřívka v okolí Cínovce v Krušných horách. Podrobně se zabývá jeho biotopovými nároky, výsledkem by měl být podrobný návrh aktivit v projektovém území. Výhodou projektu je, že jedním z partnerů je zde i podnik Lesy ČR, takže je možné předpokládat, že se z hlediska hospodařících subjektů leckdy problematická opatření podaří realizovat. Získané poznatky o ekologických nárocích tetřívků by měly být využitelné pro plánování opatření v celém pohoří.

Poněkud složitější je situace na Šumavě. Zde je stav biotopu na první i druhý pohled velmi dobrý. Přesto je zde úbytek tetřívka snad nejstrmější u nás. I zde je šance v revitalizacích rašelinišť a v managementu zarůstajících ploch. Celková početnost populace tetřívka je ovšem velmi malá a budoucnost druhu na tak velkém území může být přes veškerou snahu značně ohrožena.

I přesto, že v poslední době se zdá, že pozornost věnovaná tetřívkovi výrazně vzrostla, není vůbec jasné, zda naše zdecimované populace v horizontu několika desítek let přežijí. Tetřívek obecný je jasným kandidátem na celostátní záchranný program, jeho budoucnost u nás je však i tak velmi nejistá.