Analýzy, komentáře

PLAVEBNÍ STUPEŇ DĚČÍN ANEB SALÁMOVÁ METODA PO ČESKU

Ohlédnutí do minulosti

Argumenty stavbařů o nemožnosti stavby na jiném místě náhle opadly a stavební aktivity se přesunuly do lokality v okolí Malého Března. Po silném „zeleném odporu“ a nesouhlasném stanovisku EIA ke stavbě jezu v lokalitě Malé Březno došlo ke zpětnému přesunutí záměru do oblasti Prostředního Žlebu.

V průběhu posledních 10 let probíhal proces, kdy Správa CHKO Labské pískovce ustála i odvolací proces v řízení o nesouhlasu se stavbou jezu Prostřední Žleb. Změna zákona o vydávání stanovisek orgánů ochrany přírody ve čtvrtých zónách v CHKO nastartovala přesun stavby do IV. zóny CHKO Labské pískovce a změnu názvu stavby na Plavební stupeň Děčín (aktuální stav) – byť posun stavby je pouze o 300 metrů proti proudu směrem k Děčínu.

Děčín 1993

V Děčíně se ve dnech 25. - 26. září 1993 konala jedna z velmi významných konferencí k problematice ochrany a významu řeky Labe a možnostech staveb. Vybral jsem z několika referátů zajímavé informace, které by podle mého názoru neměly „zapadnout“. Pokud se podíváme do více jak dvacetileté historie na fakta uváděná v září roku 1993 z konference Labe – řeka současnosti a budoucnosti a srovnáme je se skutečným vývojem, dojdeme k zajímavým zjištěním.

Prognózy v otázkách odhadu vývoje přeprav na řece Labi dlouhodobě byly a jsou velmi nadhodnocené a nepřesné, nerespektují vývoj struktury českého průmyslu a poptávky po přepravě.

Mezi referujícími byl například pan Dipl. Ing. Finke (Wasser und Schiffahrtdirektion Ost Berlin), který zadal studii o přepravě na řece Labi. Výsledkem byla prognóza s přepravními výkony 15 mil. tun. O tom, jestli se tato prognóza naplnila, si lze udělat jednoznačný názor. V této době byl na vynaloženou jednu marku provozních nákladů na údržbu plavební dráhy zisk dvacet feniků při přepravě prognózovaných 15 miliónů tun.

V roce 2011 byl vypracován koncepční materiál rozvoje lodní dopravy v Německu, který měl schválit německý parlament a v tomto materiálu se předpokládá v úseku Magdeburg – Hřensko s přepravou zboží o objemu 0,1 mil.tun/rok pro období do roku 2025 (Güttertransport Prognose 2025).

Zajímavá hra s čísly a ukázka zcela pomýlených prognóz a představ o vývoji objemu a způsobu přeprav. Podle současných skutečností řeka Labe již ne-bude významnou dopravní tepnou - tuto úlohu převzaly jiné flexibilnější dopravní systémy v různých směrech. Obecnou otázkou zůstává, zda by se lodě při takovýchto úvahách na řeku Labe vůbec vešly.

Velmi progresivní referát přednesl pracovník podniku Povodí Labe, Ing. Václav Jirásek, který dokonce označil některé ekonomické aspekty v oblasti výroby elektrické energie formou vodních elektráren a předpokládaných zisků za spekulativní. Vyhodnocení přepravy z pohledu struktury přepraveného zboží nám říká, že v roce 1992 tvořilo 86% energetické uhlí v objemu 2,68 mil. tun/rok. Zbylých 14% připadlo na mezinárodní přepravu, což činilo 0,43 mil. tun/rok. Závěr Ing. Jiráska k této skutečnosti byl vyjádřen slovy: „Tyto fakty signalizují velmi slabou vazbu ekonomiky státu na vodní dopravu“. Po odečtení od celkového objemu přeprav 3,11 mil. tun/rok se dostáváme k reálnému číslu objemu přeprav 0,4 mil. tun/rok na řece Labi, o čemž v řádu jednotek hovoří i prognóza Güttertransport Prognose 2025. Závěr referátu zdůraznil neekologičnost záměru, nezpůsobilost projektu z pohledu veřejně prospěšné stavby a ztrátovost investice z pohledu státu.

Pohled do současnosti

Přes výše zmíněné skutečnosti se v aktuálních materiálech ŘVC ČR vytisknutých na propagaci Plavebního stupně Děčín dozvíme následující informace:

Plavební stupeň Děčín nám přinese spolehlivé podmínky pro lodní dopravu, vylepší se infrastruktura města Děčína, rekreačně klidové zóny, nová cyklostezka, proběhne sanace problematických míst říčního koryta, sanace břehových linií v blízkosti řeky Labe, elektrická energie pro celé město Děčín bez průmyslových objektů, která bude pomocí podzemního kabele rozvedena do rozvodny v Děčíně, odstraní plavci proklínanou plavební úžinu Heger, provoz ekologické lodní dopravy s ponorem 1,4 m po dobu 365 dní v roce1.

V rámci zprovoznění vodní cesty zlevní železniční a silniční doprava, tisíce malých rekreačních plavidel končících s plavbou na státní hranici bude moci plout dále do nitra České republiky a v neposlední řadě dojde k dynamickému rozvoji plavby zahraničních lodí s ubytováním a nastane ekonomický růst a vznik pracovních míst.

Hlas z Evropy

Dotaz na Evropskou Komisi, položený členkou Evropského parlamentu paní Franziskou Keller (Verts/ALE), říjen 2010 (výběr otázek č. 2 a 3):

Je si Komise vědoma skutečnosti, že část českého Labe ovlivněná výstavbou plavebního stupně nebyla dosud prohlášena chráněnou oblastí podle směrnice o stanovištích2 , a to navzdory skutečnosti, že plánovaný plavební stupeň se nachází na území Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce? Jaký názor zastává Komise ve vztahu ke stížnostem mnoha českých ekologických organizací, které poukazují na to, že dotčená část volně tekoucího českého Labe nebyla prohlášena nebo registrována jako chráněná oblast podle ustanovení směrnice o stanovištích?

Je si Komise vědoma toho, že výstava plavebního stupně Děčín má být spolufinancována z fondů Evropské Unie? Má Komise přístup k analýze nákladů a přínosů, a pokud ano, k jakým výsledkům tato analýza dospěla?

Odpověď Evropské Komise prostřednictvím Komisaře pro životní prostředí pana. J. Potočníka:

Komise si je vědoma, že oblast „údolí řeky Labe“ nebyla českými úřady dosud oficiálně navržena jako součást sítě Natura 2000. To vede ke geografickým nedostatkům, které se dotýkají několik druhů a stanovišť, zejména bobra (Castor fiber) a lososa obecného (Salmo salar), pro něž byla povinnost zařadit tuto konkrétní lokalitu [do sítě Natura, pozn. překl.] uzavřena v dubnu 2006 na biogeografickém semináři pro Kontinentální biogeografickou oblast. Tyto nedostatky dosud nebyly českými orgány nikdy řešeny. Biogeografický proces však pokračuje: na začátek roku 2011 je naplánováno setkání věnované českým návrhům na zařazení nových lokalit. Toho se zúčastní zástupci českých orgánů (úřadů), nevládních organizací, nezávislých odborníků – vědců a Evropské Komise.

Komise si je vědoma toho, že navigační projekt zahrnující úsek Labe mezi Střekovem a česko-německou hranicí je na orientačním seznamu velkých projektů zahrnutých v rámci Operačního programu Doprava pro Českou republiku. Tento seznam obsahuje všechny projekty určené pro spolufinancování ze strany EU v programovém období 2007-13. Protože však nebyl dosud uzavřen postup posuzování vlivů na životní prostředí, včetně příslušného posouzení vlivů na lokality Natura 2000, Komise se domnívá, že projekt nebude předložen ke spolufinancování, dokud ne-bude v plném rozsahu zajištěno dodržení rámcové směrnice o vodě, směrnice EIA3 a směrnice o stanovištích. Ze stejného důvodu Komise dosud neobdržela analýzu nákladů a přínosů, která by měla žádost o projekt při předkládání Evropské Komisi doprovázet.

Úvahy a budoucnost?

Političtí zástupci a veřejnost jsou prostřednictvím intenzivní kampaně, financovanou z veřejných prostředků prostřednictvím ŘVC ČR, přesvědčováni o nezbytnosti výstavby jezů na řece Labi. Reálnost ekonomického zázraku po výstavbě jezů je v rozumně smýšlející společnosti v nedohlednu.

Tato problematika se stala i politickým tématem a osobně to považuji za fatální z pohledu fungování státu. Tj. subjektu hospodařícího s financemi, právními a společenskými normami, které jsou upravovány na základě politického, a nikoliv odborného, zadání.

Prognózy v otázkách odhadu vývoje přeprav na řece Labi dlouhodobě byly a jsou velmi nadhodnocené a nepřesné, nerespektují vývoj struktury českého průmyslu a poptávky po přepravě.

Zcela jsou opomíjeny rezervy v přepravních možnostech železniční dopravy (ty činí okolo 40%) a není vůbec využito nástrojů na přenesení přepravy zboží na tuto dopravní cestu.

V případě realizace jezů na Labi dojde k plošné urbanizaci břehů řeky Labe a konečné likvidaci zbytků přírodních hodnot na českém úseku v prostoru Ústí - státní hranice s Německem.

Koncepce výstavby jezů na Labi se ve dvou desetiletích velmi významně změnila a lze se jen domnívat, jaký je skutečný cílový stav záměru.

Vize ekonomického zázraku po výstavbě jezů na Labi je nereálná a je spíše „háčkem“ na evropské a státní finance, které lze využít na zlepšení průmyslové infrastruktury v jiných perspektivních odvětvích.

V případě realizace jezů na Labi dojde k plošné urbanizaci břehů řeky Labe a konečné likvidaci zbytků přírodních hodnot na českém úseku v prostoru Ústí – státní hranice s Německem.

Problém určité části společnosti je ve způsobu vnímání a chápání přírodních hodnot, tj. něčeho hmotného, co naše současná i minulá společnost nefinancovala.

Celkově je oceňování přírody tj. něčeho, kam společnost nevkládá veřejné prostředky, velmi složité a proto srovnávání hodnot vložených do „vodních cest“, slovy technika je velmi problematické a nepoměřitelné s přírodními hodnotami řeky Labe, slovy biologa.

Z úst zastánců jezů na řece Labi slyšíme často o investovaných 160 miliardách do vodních cest. Není na místě vyslovit otázku: Nemělo by být právě těchto 160 miliard mezní hodnotou vloženou ze státních prostředků do vodních cest, která by již neměla být překročena s ohledem na ekonomickou návratnost pro společnost a uchování přírodních hodnot řeky Labe?