Analýzy, komentáře

pŘíběh jednoho lomu

Význam systematické informační kampaně pro pozitivní přijetí opatření k regulaci návštěvnosti v přírodní památce Lom Janičův vrch u Mikulova

Vybalancovat zájmy ochrany cenné přírodní lokality s požadavky na rozvoj regionu, jehož zásadní příjmy plynou z turistického ruchu, vyžaduje systematický přístup. Tento fakt jsme si jako správci území ověřili na příkladu malé, ale velmi populární „příměstské rezervace“. Jde o lom Janičův vrch, který se nachází na severním okraji Mikulova. Těžba byla v tomto posledním aktivním vápencovém lomu na Pálavě ukončena v roce 2004 a od roku 2014 je přírodní památkou se stejným názvem – Lom Janičův vrch (rozloha cca 4 ha).

Zatímco přírodní hodnota tohoto území po ukončení těžby rostla relativně pozvolně, stoupala jeho rekreační atraktivita velmi rychle. Po zastavení čerpání podzemní vody, které probíhalo po celou dobu těžby, byly dvě nižší etáže lomu zaplaveny. Pro vyprahlou krajinu pod Pálavou znamenal vznik dvouhektarového jezera s průzračnou vodou velkou změnu. Přítomnost nové vodní plochy nenechali bez povšimnutí rybáři ani koupání chtiví návštěvníci. Během prvních let po zaplavení tak došlo k živelnému zarybnění nevhodnými druhy ryb a zároveň v letních měsících přibývalo návštěvníků. Po komplexních pozemkových úpravách v katastru Mikulova v roce 2009 se vlastníkem pozemku stal stát a hospodařit s ním je příslušná AOPK ČR. V té době ještě nebyly problémy s neřízenou rekreací nijak výrazné, a proto jsme víceméně pouze pozorovali stav a soustředili jsme se na zjištění stavu celého vodního ekosystému. V roce 2012 jsme po jasně cílené, ale nepříliš rozsáhlé informační kampani, přistoupili z pozice zástupce vlastníka k regulaci rybí obsádky, která přinesla očekávané výsledky (viz BOX A).

BOX A Regulace rybí obsádky v PP Lom Janičův vrch začala v roce 2012. V první fázi se jednalo o úplný zákaz rybolovu a zákaz zarybňování doprovázený důslednou kontrolou. Následovalo zavedení pravidelných monitorovacích odlovů, při kterých byly, a i v současné době jsou, cíleně loveny a odnášeny všechny nežádoucí druhy ryb. Zcela šetřeni jsou naopak při monitorovacích odlovech všichni dravci s výjimkou okouna. Posledním opatřením je cílené dosazování adekvátního množství dravých ryb. Tento systém je aplikován doposud a z hlediska dosahování nastavených cílů kvality vody se jeví jako funkční. Společně s postupnou fragmentací vodní plochy na menší tůně pak vede tento systém i k podpoře populací obojživelníků. Hlavním partnerem je nám při regulaci rybí obsádky Moravský rybářský svaz, pobočný spolek Mikulov.

Jako větší problém než živelné zarybnění a nevhodná rybí obsádka, se však po roce 2013 ukázala nadměrná návštěvnost lokality v letních měsících. V souvislosti se zcela nekontrolovanou propagací lokality na některých webových portálech, došlo k obrovskému zvýšení popularity místa a to v celorepublikovém měřítku. Z nižších desítek návštěvníků denně v letních měsících tak návštěvnost skokově stoupla na stovky, a v některých horkých dnech přesahovala i tisíc osob za den, to vše bez hygienického zázemí.

AOPK ČR stála před otázkou, jak se s nastalou situací vyrovnat. Výhodou byl fakt, že jsme ještě před vyhrocením situace rozpracovali scénáře možného vývoje a podle těchto scénářů jsme pak postupovali. Od roku 2015 již bylo jasné, že nebudou využity krajní varianty – tedy úplné uzavření lokality veřejnosti ani opačný extrém – úplné tolerování volného koupání. Zvoleným řešením tedy byla regulace vstupu a šlo hlavně o to, jak nastavit parametry a o to, kdo bude regulaci v praxi řešit. Protože z podstaty nemůže AOPK ČR trvale alokovat prostředky a zaměstnance na podobnou činnost, ubíralo se naše snažení cestou nalezení partnera, který by prostor provozoval. V první fázi jsme se snažili dohodnout na spolupráci s Městem Mikulov. Právě u samosprávy jsme předpokládali, že bude mít spolu s námi zájem na vyřešení takřka kolapsových stavů v letních měsících. Přes počáteční příslib spolupráce jsme se nakonec na spolupráci nedohodli a bylo tedy nutné najít jiného partnera. Ani oslovení místních spolků a sportovních organizací nemělo valný efekt, a proto jsme přistoupili k masivnímu oslovení veřejnosti s nabídkou na provozování prostoru v letních měsících (tisková zpráva, články v tisku, FB, reportáže v rozhlase i TV). Po skutečně dlouhém hledání, se z velmi úzkého okruhu zájemců nakonec přece jeden provozovatel odhodlal podstoupit riziko vstupu do neznáma. Následovala definice parametrů provozu a uzavření pachtovní smlouvy na letní sezónu 2020. Naprosto klíčovou podmínkou pro provoz byl fakt, že v lomu nesmí být v jednom okamžiku více než sto osob. Ve srovnání s předchozími sezónami to byl diametrální rozdíl. V předchozím období se totiž v lomu nacházelo v jednom okamžiku mnoho stovek osob. Dalšími podmínkami bylo například zajištění toalet, trvalého úklidu prostoru nebo zamezení používání syntetických opalovacích krémů. Dle předchozích zkušeností s návštěvností místa bylo období regulace stanoveno na termín 15. června až 15. září, to znamená na tu část roku, kdy na Mikulovsko přijíždí největší množství rekreantů. Čas regulace byl po počátečním váhání stanoven na 9:00 až 19:00. V ranních a podvečerních hodinách totiž koupání využívají lidé spíše v menší míře, a to zejména místní. Forma regulace vstupu v praxi znamenala výběr vstupného provozovatelem a zároveň přísné dodržování početního limitu, který byl zpravidla naplněn mezi 11:00 a 17:00. V tomto časovém období museli zájemci o vstup čekat před vchodem, než se uvolní místo, nebo odcházeli neuspokojeni.

I přesto, že po nastavení jasných pravidel v zatopeném lomu volala v minulosti velká část místí veřejnosti, byli jsme si velmi dobře vědomi nutnosti celou změnu prezentovat v co nejširší míře. Hlavní informační kampaň jsme rozdělili do dvou etap, první proběhla na konci května a druhá v poslední dekádě června, kdy došlo k vlastnímu zahájení provozu. Prostřednictvím desítek článků v tisku na sociálních sítích, reportáží v rozhlase i v televizi se informace o regulaci vstupu dostala k velké části veřejnosti. Dle očekávání se však i přesto v prvních týdnech provozu odehrávaly přímo na místě drobné konflikty mezi návštěvníky a provozním personálem. Tyto konflikty se díky nastavené komunikační strategii, dařilo rychle řešit. Reakce na regulaci vstupu se však přímo z místa dění přelila na sociální sítě.

Z pohledu AOPK ČR bylo v tom okamžiku klíčové rychlé a věcné reagování na několik negativních příspěvků na facebookovém profilu M!kulov, který je v regionu velmi sledovaný. Naše reakce z tohoto profilu průběžně přebírala média a v celé problematice tak působil tisk a internetové portály jako uklidňující prvek přinášející informace o pozitivním vlivu regulace.

Zkušební provoz byl ukončen 15. 9. 2020 a lze ho hodnotit velmi pozitivně, jak z hlediska dosažených cílů ochrany přírody, tak z hlediska zlepšení postoje veřejnosti k práci naší organizace. Pokud jde o efekt regulace pro vodní ekosystém, pak došlo jednoznačně ke zlepšení kvality vody. V předchozích letech byla běžná průhlednost vodního sloupce uprostřed léta max. 2,5 – 3 m (měřeno od roku 2012 v intervalu cca 1 měsíc). Při měřeních v roce 2020 byla průhlednost vždy přes 7 m. Ke zlepšení kvalitativních parametrů vody zřejmě přispělo snížení vnosu živin související s omezením množství návštěvníků a instalací toalet u vodní plochy. Objektivně je však nutno dodat, že ke zvýšení průhlednosti přispěl i průběh počasí v roce 2020, to znamená nižší průměrné teploty v létě a nadprůměrný úhrn srážek. Synergicky s výše uvedenými vlivy pak ještě působila stále trvající aktivní regulace rybí obsádky a postupný rozvoj malakofauny ve vodním prostředí.

Z hlediska většiny místní veřejnosti byla razantní regulace přijata jako krok správným směrem. Zcela jistě k tomu přispělo i naše několikaleté průběžné informování o postupném zhoršování celé situace a trvalé varování před další bezhlavou propagací lokality, na které se podílely stovky místních ubytovatelů. Regulace tak nebyla ránou z čistého nebe, ale dlouho avizovaným opatřením. Kromě zajištění čistoty v celé lokalitě a zklidnění v území zatopeného lomu, byla veřejností oceněna i změna v dopravní situaci v prostoru před lomem. V letech před regulací zde v nárazech zcela chaoticky parkovalo až 250 vozidel v jednom okamžiku a městská policie Mikulov udělovala řádově desítky pokut měsíčně za dopravní přestupky. Po zavedení regulace na odstavné ploše před lomem nestálo naráz více než 50 vozidel a za rok 2020 zde byly uděleny jen dvě pokuty za dopravní přestupky.

Žádná regulační opatření nemohou být přijata zcela bez výhrad. Vhodnou a hlavně včasnou informační kampaní však lze docílit jejich akceptování a v lepším případě pochopení. Pro tiskového mluvčího organizace nebo kohokoliv jiného, kdo obhajuje smysl zavedených opatření, není většího zadostiučinění, než když se za jeho věc postaví v diskusních fórech či přímo v médiích původní kritici opatření z řad veřejnosti. Právě to se nám v případě Lomu na Janičově vrchu stalo a podobná „malá vítězství“ bychom přáli zažívat všem, kdo jsou zodpovědní za ochranu našeho přírodního dědictví.

 

BOX B Součástí systematického přístupu k regulaci návštěvnosti byla i snaha zjistit, jaká témata návštěvníky lokality zajímají. Na základě vlastního dotazování v letní sezóně 2020 jsme proto sestavili okruh nejvíce frekventovaných otázek, na které jsme se snažili odpovědět v právě dokončeném souboru informačních tabulí, umístěných na vhodných místech vytěženého lomu.