Analýzy, komentáře

Proč milujeme LIFE a páchníka hnědého

Proč páchník

Brouk páchník hnědý (Osmoderma barnabita) je vlajkovým druhem pro ochranu biotopů živočichů vázaných na dutiny starých stromů. Je to dáno jeho „životním stylem“. Larvy páchníka hnědého žijí 3-4 roky v dutinách listnatých stromů a živí se trouchem. Dospělí jedinci – brouci – pak mají jen několik měsíců na rozmnožení, než se jejich životní cyklus ukončí. Jsou přitom hodně špatní letci – potřebují proto ničím nenarušenou letovou dráhu k nejbližšímu vhodnému stromu do vzdálenosti maximálně 200 metrů. Navíc jsou vybíravý - kmeny musí být částečně osluněné a uvnitř dutiny nesmí být ani moc sucho, ani moc vlhko.

Význam páchníka a jeho biotopů - starých stromů se odráží také v jeho silné ochraně v rámci evropské i české legislativy. Je to prioritní druh uvedený v přílohách II a IV evropské Směrnice o stanovištích a kriticky ohrožený druh dle Vyhlášky MŽP ČR č.  395/1992 Sb.

Arnika a ochrana stromů ve volné krajině

Sdružení Arnika se zabývá ochranou stromů rostoucích mimo les již od roku 2006. Úsilí o změnu legislativy a zvýšení povědomí veřejnosti o důležitosti ochrany stromů jsme se vždy snažili podpořit konkrétními akcemi. Kromě ekoporadny pro místní aktivisty a spolky to zpočátku byla zejména tzv. „Plechovka pro alej“, kdy jsme na stromy u silnic natírali bílé pruhy, abychom zvýšili bezpečnost provozu a uchránili tak vzrostlé stromy před kácením. Vždy jsme však chtěli udělat něco ještě více hmatatelného, něco, co by mohlo alespoň regionálně po nás v krajině trvale zůstat.

K projektu na ochranu páchníka hnědého nás inspirovaly podobné zahraniční projekty. Od počátku jsme věděli, že naším cílem je pojmout ochranu krajiny a biotopů pro páchníka komplexně, a k tomu se obzvláště hodí evropský program LIFE.

Proč jsme si vybrali LIFE program            

Program LIFE se dlouhodobě věnuje ochraně přírody a biologické rozmanitosti; ochraně životního prostředí a klimatu. Oblast ochrany přírody zahrnuje jak ochranu druhů a stanovišť v rámci soustavy Natura 2000, tak i projekty obecněji zaměřené na ochranu biodiverzity.

K jeho hlavním výhodám patří:

- Podpora dlouhodobých projektů (typicky 5-6 let)

- Podporuje kombinaci „měkkých“ a „tvrdých“ opatření

- Věnuje pozornost monitoringu dopadů na přírodní fenomény, ekosystémové služby a socio-ekonomické podmínky

- Je orientován na dosažení výsledků, ale poměrně flexibilní, pokud jde o realizaci projektových aktivit a změny v projektu

- Podporuje projekty dostatečně velké a finančně náročné k dosažení významnějších a trvalejších změn

Dlouhodobost je v ochraně přírody nesmírně důležitá, má-li člověk vidět alespoň počáteční efekty svého konání. A to nejenom v samotné přírodě – dlouhodobé a systematické úsilí přináší plody i ve spolupráci se zájmovými skupinami a v budování příznivého společenského, legislativního a kulturního prostředí pro komplexní ochranu a dlouhodobou ochranu krajiny.

Kombinace praktických managementových zásahů s osvětou, vyjednáváním, legislativou a koneckonců i s rozvojem vědeckého poznání je nutná a efektivní. Program LIFE umožňuje všechny tyto aspekty zohlednit v jednom projektu, byť důraz je (v podprogramu Natura) pochopitelně kladen na přímá ochranářská opatření.

Pružnost při realizaci managementových opatření a důraz na monitoring jejich dopadů jsou rovněž vlastnosti, které jiným finančním nástrojům často chybí. Možnost neustále přizpůsobovat detaily v realizaci projektu aktuální situaci je velmi podstatná právě už vzhledem k dlouhodobosti realizace a nárokům na udržitelnost výsledků.

Typický projekt LIFE má objem rozpočtu cca od 20 mil. Kč výše. Je to částka ještě jakž takž zvládnutelná pro větší nevládní organizace, a zároveň dostatečná na to, aby v krajině dokázaly něco zásadnějšího realizovat.

Hledání partnerů a jejich role v projektu

Při hledání partnerů pro projekt jsme se snažili poskládat tým tak, abychom se vzájemně doplňovali. Po zhruba roce tápání a poohlížení se kolem jsme si vybrali lokalitu – EVL Poodří – a partnery – Ostravskou univerzitu a ČSOP Studénka. Šlo nám o to, aby každý partner přinesl do týmu něco jedinečného a abychom dohromady zajistili všechny nutné dovednosti a znalosti. Arnika přinesla dlouhodobé zkušenosti s osvětou a prací s různými zájmovými skupinami, a také zkušenosti s řízením větších grantových projektů. ČSOP Studénka má dokonalou znalost území a kontakty s místními obyvateli a samosprávami. Ostravská univerzita pak samozřejmě přináší odbornost a obšírné znalosti o výskytu a chování páchníka v naší lokalitě.

Náš přístup

V Poodří se páchník vyskytuje především ve starých vrbách a, pro někoho možná překvapivě, také v hrušních. Doplňkově je ho také možné objevit v lipách, dubech a topolech.

Podpořit jsme ho chtěli pokud možno v celém jeho životním cyklu, a také v životním cyklu jeho prostředí – listnatých stromů. Pro okamžitou záchranu vhodných mikrostanovišť jsou nutné dva typy opatření. Tím prvním je ořez starých vrb s dutinami tak, aby nedocházelo k jejich rozlomení a zániku biotopů páchníka. Jako na většině území ČR, dříve běžný ořez vrb na hlavu prakticky vymizel. Tím druhým je záchrana dalšího významného biotopů páchníka, kterým jsou lípy. Konkrétně v Poodří to znamená tlumit invazi jmelí bílého, které lípy masivně napadá. Šetrné ořezy perspektivních stromů pro nás zajišťují odborní arboristé. Abychom podpořili budoucí rozvoj a šíření páchníka hnědého v Poodří, sázíme v Poodří původní druhy stromů – duby, hrušně, topoly a vrby. Vytváříme tak podmínky pro vznik nových biotopů.

Velkým problémem páchníka v Poodří je izolovanost jednotlivých lokalit jeho výskytu. Proto, jak při ošetřování vzrostlých stromů, tak i při výsadbách dbáme na to, abychom vytvářeli nášlapné kameny, které v budoucnu napomůžou tomu, aby se jednotlivé lokality výskytu propojily.

Významnou a poměrně robustní součástí projektu byly od počátku aktivity zaměřené na komunikaci s vlastníky a místními obyvateli. Vlastníci jsou pro nás klíčoví vzhledem k tomu, že bylo nereálné dotčené pozemky vykupovat. Pro zvýšení obecné podpory a akceptace zejména místních obyvatel jsme naplánovali celou řadu aktivit – exkurze pro školy a rodiče s dětmi; dílny v terénu, kde jsme předváděli správné metody ořezu vrb; každoroční Tour de Aleje – cyklistickou jízdu s ekovýchovným programem, tematicky souvisejícím s ochranou stromů a páchníka; knihu a výstavu o pozoruhodných stromech v Poodří a mnoho dalších.

Důležitou součástí našeho projektu je pečlivá příprava a dokumentace prováděných zásahů.  Začínáme vždy terénním šetřením s pracovníkem Správy CHKO Poodří. Každý strom je zaveden do databáze, včetně jeho souřadnic a základních charakteristik. Vzrostlé stromy prověřuje odborník, zda se v něm nevyskytuje páchník či jiné druhy chráněných živočichů. U stávajících nebo perspektivních biotopů definuje preventivní opatření tak, aby se předešlo jejich poškození. Po ošetření stromu arboristou jsou pak do databáze zaneseny údaje o provedeném zásahu. Třikrát v průběhu projektu (na začátku, uprostřed a na konci) jsou zpracovány podrobné monitorovací zprávy o dopadu managementových opatření na potenciálně dotčené druhy. Kromě samotného páchníka to je lesák rumělkový, kuňka žlutobřichá a netopýři.

Co jsme zjistili během projektu

Kromě okolností, se kterými jsme při přípravě projektu počítali, jsme získali i některé cenné zkušenosti až v průběhu jeho realizace.

Už jsme naznačili, že chvíli trvá, než se zúročí výsledky práce s veřejností a s médii, výsledky jsou však prokazatelně pozitivní. Potvrdila nám to studie zpracovaná kolegy z Ostravské univerzity „Zpráva o mediálním obrazu regionu ve vztahu k ochraně páchníka“ z dubna 2022, která byla zpracována v rámci povinné aktivity „Monitoring socio-ekonomických dopadů“. Srovnání mediální analýzy na začátku projektu a po cca 4 letech realizace ukazuje nejen nárůst článků přímo o páchníkovi a aktivitách projektu, ale i obecně o životním prostředí, krajině a biodiverzitě.

Praktické zkušenosti v terénu ukázaly, že ořez dlouho neudržovaných vrb je ještě obtížnější, než jsme čekali – prakticky všechny zásahy musel provádět specialista se stromolezeckým výcvikem. Úspěšné se ukázaly workshopy ořezávání vrb, které motivují vlastníky, aby údržbu stromů prováděli pravidelně.

Při výsadbách se osvědčila spolupráce s regionálními školkami – dodavateli sazenic, a to nejen z hlediska nižších nákladů na dopravu, ale i z hlediska kvality sazenic, jejich místního původu a možnosti s předstihem dohodnout přípravu sazenic „na míru“.

Projekt přispívá nejen k praktické ochraně páchníka a zlepšení stavu jeho biotopů, ale i k rozšíření znalostí o jeho výskytu. Během prvních čtyř let projektu jsme do nálezové databáze přispěli 61 novými záznamy (stav k lednu 2022). 

Pokud jde o administrativní a organizační stránku projektu, potěšila nás dobrá spolupráce s externím monitorem, se kterým jsme mohli otevřeně probírat všechny problémy a překážky v realizaci, a který se dobře orientuje v problematice, místních podmínkách i pravidlech programu LIFE.

Oceňujeme, že LIFE umožňuje poměrně pružně provádět změny, zejména v čerpání financí z naplánovaného projektového rozpočtu. Ukázalo se, že reálné potřeby realizace projektu si vynucovaly změny v rozpočtu prakticky neustále. Přes finanční podporu MŽP ČR představuje pro neziskové organizace realizace projektu takového rozsahu velkou výzvu zejména kvůli nutnému kofinancování a předfinancování. Je nutné mít finanční situaci stabilizovanou s dostatečnou finanční rezervou a použitelnými vedlejšími zdroji.

Shrnutí

Program LIFE představuje kvalitativně vyšší finanční zdroj pro financování projektů nejen v oblasti ochrany přírody, vhodný i pro větší nevládní organizace. Dlouhodobé rozsáhlejší projekty kombinující měkká a tvrdá opatření dnes v podstatě z jiného zdroje financovat nelze. Nastavení podmínek pro žadatele a řešitele je víceméně příznivé. Pro úspěch při podání žádosti i při realizaci je nutná dobrá znalost cílů a pravidel programu LIFE, kvalitně sestavený projektový tým a spolupráce s monitorujícími institucemi. Odměnou může být potěšení z trvalých pozitivních změn v krajině i z rostoucího pozitivního vztahu k ochraně přírody u místních obyvatel.

---

Projekt Ochrana páchníka hnědého v Evropsky významné lokalitě Poodří - LIFE 17 NAT/CZ/000463 je financován z programu LIFE Evropské unie a Ministerstvem životního prostředí ČR.