PDF verze časopisu ke stažení

Okus dřevin. Velcí kopytníci se celoročně věnují okusu dřevin, včetně křovin s trny a ostny. V částech rezervace dokázali jejich šíření zastavit nebo výrazně zpomalit, v některých partiích je třeba řešit potlačování křovin doplňkovým managementem.

2/2017

Minikonference Ochrana a udržitelné využívání říční krajiny

Autoři: Pavel Šremer
2/2017
Ve dnech 26. - 28. 5. 2017 se bude v Národním parku Podyjí v Havraníkách konat minikonference v rámci Memoriálu Josefa a Petry Vavrouškových.

Mezinárodní Seminář o ochraně přírodních procesů ve střední Evropě

Autoři: Michael Hošek
2/2017
Ochrana přírodních procesů (chcete-li divočiny, divoké přírody apod.) je v České republice dlouhodobě diskutovaným tématem.

Přijdou lidé poprvé od sametové revoluce o svá práva?

Autoři: Daniel Vondrouš
2/2017
V červenci 1989 Milouš Jakeš doporučoval lidem: „Mám na mysli různá ta ekologická hnutí… aby se sebrali a šli vyčistit ten potok… a nedělali demonstrace, chodili po náměstí a křičeli... prostě,…

Konference „Sad jako biotop a komunitní prostor“

Autoři: Tomáš Zděblo
2/2017
Zemědělství bylo po staletí jedním z hlavních faktorů utvářejících českou krajinu. Do její tváře se vtisklo pestrou mozaikou drobných produkčních a mimoprodukčních ploch zajišťujících nejen obživu a…

JAK SE Z(A)KRESLUJE PŘÍRODA

JEDENÁCTÝ DÍL CYKLU „SETKÁNÍ FÓRA OCHRANY PŘÍRODY“
Autoři: Jan Dušek
2/2017
V minulém čísle časopisu byly prezentovány výstupy z desátého setkání Fóra ochrany přírody věnované speciálním typům managementu. Nyní přinášíme popis závěrů z diskuzí zaměřených na územní plánování…

Redakční politika aneb jak zacházet s odlišnými názory

Autoři: David Storch
2/2017
Časopis Fórum ochrany přírody už svým názvem implikuje, že nechává zaznít různým názorům na naší ochranu přírody, včetně těch kontroverzních.

Divokost: nemoc vymírajících druhů nebo zdroj biodiverzity?

Autoři: Pavel Šamonil
2/2017
Ochrana přírody se převaluje ve své postýlce, nemá ani dnes na růžích ustláno. Všechny ty újmy, transparentní hospodaření s veřejnými zdroji, šíleně neekonomický tradiční management, to vše jí…

JAK OMEZIT DOPADY AUTOMOBILOVÉ DOPRAVY NA ŽIVOU PŘÍRODU?

Autoři: Václav Hlaváč
2/2017
Snad každý řidič dobře zná pohled na zbytky sražených zvířat na krajnicích silnic a dálnic. Média i policejní statistiky pravidelně informují o rostoucích škodách vzniklých při nehodách způsobených…

POHYB? UŽ TO NENÍ, CO TO BÝVALO

Autoři: Vlastimil Bogdan
2/2017
Pohyb je základní životní potřebou všech organismů, je nepostradatelnou součástí snahy o přežití. Tak to zřejmě vnímá i člověk, který však svou touhou po intenzivnějším pohybu brání v pohybu ostatním…

Modernizace D1 – promarněná příležitost?

Autoři: Simona Poláková
2/2017
Když se stavěla dálnice D1 v úseku Praha – Brno v sedmdesátých letech, otázky ochrany životního prostředí a fragmentace krajiny nepatřily na pořad dne. Její probíhající modernizace ale poskytuje…

EKODUKTY V ČESKÉ REPUBLICE – SMYSLUPLNÉ ŘEŠENÍ, NEBO NESMYSLNÝ LUXUS?

NĚKOLIK ÚVAH O EKODUKTECH V ČESKÉ REPUBLICE Z HLEDISKA JEJICH SMYSLU A ÚČINNOSTI
Autoři: Petr Roth
2/2017
Ekodukty se v posledních dvou desetiletích stavějí ve všech vyspělejších evropských zemích. Důvod je zřejmý - postupující urbanizace krajiny a především její fragmentace zejména liniovými dopravními…

SILNICE A NATURA 2000

Autoři: Ondřej Volf
2/2017
Vymezení evropsky významných lokalit (EVL) a ptačích oblastí (PO) soustavy Natura 2000 v ČR se nemohlo vyhnout střetům s plánováním nových tras i modernizací silničních komunikací různých úrovní, od…

JE FRAGMENTACE KRAJINY DOPRAVOU LIMITUJÍCÍM FAKTOREM PRO TRVALÝ VÝSKYT VELKÝCH ŠELEM V ZÁPADNÍCH KARPATECH?

Autoři: Michal Bojda, Miroslav Kutal, Martin Duľa
2/2017
Velké šelmy se postupně stávají součástí naší krajiny. Významný podíl na tomto stavu má i jejich zákonná ochrana jak u nás, tak v okolních evropských zemích. Stačí to však k tomu, aby u nás velké…

PRŮCHODNOST SILNIC Z POHLEDU VYDRY ŘÍČNÍ

Autoři: Lukáš Poledník, Kateřina Poledníková, Václav Beran, Tereza Mináriková
2/2017
Vydra říční je naše původní semiakvatická šelma. V druhé polovině 20. století zaznamenala naše populace vydry dramatický pokles početnosti i úbytek areálu rozšíření. Od 90. let se ale tento trend…

„I SILNICE MŮŽEME MÍT RÁDI!“

Autoři: David Fischer
2/2017
O negativním vlivu liniových staveb na populace drobných živočichů, jako jsou obojživelníci, plazi a mnoho dalších, toho bylo napsáno a řečeno již mnoho. Není sporu o tom, že třeba silnice a dálnice…

PLOŠKY BEZ VEGETACE NA OKRAJÍCH SILNIČNÍCH ZÁŘEZŮ JAKO NÁHRADNÍ STANOVIŠTĚ PRO BLANOKŘÍDLÉ

Autoři: Petr Henneberg
2/2017
Řidič vyjíždějící z Prahy po D7 směrem na Chomutov při opouštění hlavního města jede po silnici plné výtluků a nerovností, zaprášeným rovinatým terénem kolem letiště až ke Stehelčevsi, kde se krajina…

Editorial 2/2017

Autoři: Simona Poláková
2/2017
Fragmentace krajiny je považována za jeden z velkých problémů dnešní doby

A JAK SE TO DĚLÁ ZA HRANICEMI?

Autoři: Simona Poláková
2/2017
Fragmentace krajiny dopravními stavbami je považována za jedno ze žhavých témat současné evropské environmentální politiky. Můžeme se setkat s množstvím různých přístupů ke způsobům plánování, jak…