Editorial

Editorial 2/2022

Vážené čtenářky a čtenáři,

požár v Českém Švýcarsku je stále ještě vidět a cítit na dálku, veřejnost ho proto považuje za katastrofu, kterou pro zasažené obyvatele území opravdu je. Nikoliv ale pro přírodu. Pro tu je mnohem více zdrcující člověkem nastavené využívání krajiny, na jehož podobu, lesní monokultury, intenzivně obhospodařovaná pole nebo zregulované řeky, jsme si už bohužel zvykli.

Číslo našeho časopisu, které jste právě otevřeli, se zabývá právě stavem naší krajiny a snaží se hledat cesty k její obnově. Eva Volfová představuje moderní přístup založený na návrhu EU Nature Restoration Law. Jan Frouz ve svém článku přehledně vysvětluje vývoj krajiny v závislosti na historickém i aktuálním působení člověka. Tým kolegů z VÚKOZ na základě dat ukazuje, jak je na tom naše krajina s propojeností a průchodností. Otázce vlivu využívání zemědělských dotací se věnuje Václav Zámečník. Vzhledem k jasně postupujícím klimatickým změnám musíme přemýšlet nad skutečně účinnými adaptačními opatřeními. Kolegové Řádek a Krejčí nám proto představují funkční koncept regionální strategie adaptačních opatření. Chceme-li mít funkční krajinu, musíme se intenzivně zabývat územním plánováním. Roman Kovář popisuje své zkušenosti se zpracováním SEA na územní plány. Pohled zastupitelů obcí na krajinné úpravy představují Jarmila Smotlachová a Zuzana Skřivanová. Ke čtení určitě láká také pokračování debaty k vyhlašování nových národních parků z klávesnice Michaela Hoška nebo druhá část rozboru problematiky výjimek z ochrany druhů od Petra Rotha.

Zkrátka se jedná o unikátní prázdninové čtení, přeji vám, abyste si ho užili.

 

Jan Dušek