Analýzy, komentáře

Příroda a lidé – hledání kompromisů

Cestovní ruch v Moravském krasu a ochrana přírody

Mojí první návštěvou Moravského krasu kolem roku 1965 byl školní výlet. Utkvělo mi, že se nejednalo jen o klasickou prohlídku jeskyně, propasti Macocha a plavbu na podzemní Punkvě, ale i o krátkou vycházku s pracovníkem tehdejší Správy jeskyní Moravského krasu. Tato organizace byla před založením Správy CHKO (v roce 1977) spolu s Krajským střediskem státní památkové péče a ochrany přírody v Brně gestorem ochrany krasového území. Tehdy jsem netušil, že téměř celý profesionální život v ochraně přírody strávím právě zde.

Zájem o využití krasového území pro rekreaci sahá až do přelomu 18. a 19. století. Příkladem stačí uvést aktivity Lichtenštejnů v okolí Býčí skály či první zpřístupnění jeskyně Výpustek. Klub Českých turistů jako svoji první chatu postavil v roce 1895 Útulnu u Macochy. Konec devatenáctého a první třetina století dvacátého se nesly v intenzivním speleologickém průzkumu a na něj navazujícím zpřístupňování jeskyní. V krasových žlebech byly postaveny silnice, na několika místech byly odstřeleny úzké soutěsky. Magnetem zájmu návštěvníků jsou zejména veřejnosti přístupné jeskyně (Obr. 1). Jejich zpřístupňování však mnohdy nebylo prováděno citlivě a navazující masová návštěvnost a nedostatečná opatření k jejich ochraně se projevily hrubým a na některých místech až devastujícím způsobem. Jak jinak hodnotit skutečnost, kdy na řadě míst chybí více než 50 % původní krápníkové výzdoby a některé dominantní útvary byly nahrazeny modely z umělých hmot (Obr. 3), neboť originály byly ukradeny (Štefka 2012, Štefka a Pavlík 2019). Při podrobném vyhodnocení bylo např. v Kateřinské jeskyni zaznamenáno poškození 13.841 krápníků (Štelcl 1992). To nás vedlo k nezbytnosti úpravy turistického využívání přístupných jeskyní. Estetickým, ale i ochranářským problémem byl necitlivý způsob osvětlení. Intenzivní osvětlení umožnilo rozvoj tzv. „lampenflory“, kdy zejména mechy a kapradiny zarůstaly velké plochy jeskyní. Odstraňování tohoto pro jeskyně nepřirozeného stavu se dělo nejčastěji chemicky. Prostředí jeskyní přitom není mrtvým prostředím. Je oživeno unikátní faunou, která se přizpůsobila životu ve věčné tmě, v téměř 100% vlhkosti a stálých teplotách 7–8°C, bez pravidelně se střídajících ročních období. Uchování čistého prostředí bez vnosu chemikálií je pro zachování těchto živočichů klíčové.

Změny v pojetí ochrany jeskyní přinesl § 10 zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny a zejména pak změna postavení Správy CHKO z pozice metodického pracoviště do pozice orgánu státní správy. V souladu s citovanou právní normou Správa CHKO stanovila podmínky pro turistické využití veřejnosti přístupných jeskyní, jejichž provozovatelem je Správa jeskyní ČR. Stanovili jsme limity návštěvnosti, intervaly vstupů a větší výpravy doprovází dva průvodci. Mezi jednotlivými výpravami se vypíná osvětlení, aby i v části dne s turistickým provozem byly v jeskyni normální podmínky, tj. tma. Z pohledu ochrany přírody se tak výrazně zlepšila ochrana jeskyní a zásadně se omezil i růst „lampenflóry“. Tehdejší pracovníci Punkevních jeskyní se mi u skupiny kapraďorostů a mechorostů v Pohádkovém dómu odměnili instalací cedulky „Štefkova zahrádka“. Z pohledu návštěvníka se zvýšila kvalita služby, za kterou si zaplatil, protože v menší skupině slyší výklad průvodce. Uplatnění limitů návštěvnosti návazně znamenalo i změnu turistického zatížení nejnavštěvovanější části Moravského krasu - oblast Punkevních jeskyní a propasti Macocha. Velmi rychle se návštěvníci naučili využívat rezervaci vstupenek až jeden rok dopředu. Nejnavštěvovanější Punkevní jeskyně před zavedením limitů ročně navštívilo přes 300 000 návštěvníků, po jejich zavedení se návštěvnost snížila o třetinu (viz graf). Limity návštěvnosti jsou naplněny zejména o prázdninách, v ostatních měsících jen výjimečně. Tři z pěti veřejnosti přístupných jeskyní jsme na část zimního období uzavřeli, mimo jiné z důvodu ochrany zimovišť netopýrů. Správa jeskyní ČR návazně provedla finančně náročnou rekonstrukci vybavení Punkevních jeskyní vč. nové elektroinstalace spolu s elektronickou ochranou vybraných částí jeskyní (systém videokamer a bezpečnostní signalizace). Následovala oprava vybavení Sloupsko-šošůvských jeskyní s vybudováním nového vstupního areálu (Obr. 4), byl postaven vstupní areál u jeskyně Balcarky a rekonstruováno její vnitřní vybavení. V roce 2015 byl postaven nový vstupní objekt Punkevních jeskyní a v jeskyních Výpustek, Kůlna, Kateřinská a Balcarka byly zřízeny pozice. Úroveň turistických služeb i ochrany jeskyní dostaly na špičkovou evropskou úroveň.

Závažným problémem byla motorová doprava v krasových kaňonech hlubokých až 150 m. Pustý i Suchý žleb byl zatížen jak turistickou dopravou k jeskyním, tak i dopravou z obcí do Blanska. Záměr vyloučení motorové dopravy byl formulován již před ustavením Správy CHKO v územním plánu velkého územního celku Moravský kras v roce 1974. Po příchodu na Správu CHKO jsem si uvědomil, že tento neřešený záměr je klíčový pro ochranu národní přírodní rezervace Vývěry Punkvy. Měření prokázala, že kvalita ovzduší se zde blížila rušným křižovatkám ve městě Brně. Návštěvník, který přijížděl za rekreací a odpočinkem, byl vystaven silnému znečištění ovzduší. Monitoring vlivu dopravy byl zaměřen na sledování kvality ovzduší, stanovení obsahu těžkých kovů v půdách a vegetaci, půdní mikrobiologii, aerické řasy aj. (Štefka a Zezula 1994, Štefka 2011).

Deset let trvající průzkumy a složitá jednání vyústila v průběhu let 1992–1995 ve vyloučení motorové dopravy ze 13 km silnic v Suchém a Pustém žlebu a zavedení náhradní dopravy turistů k Punkevním jeskyním. Silnice byly vyřazeny ze sítě veřejných silnic a převedeny do komunikací účelových, parkoviště u Punkevních jeskyní bylo zrušeno a plocha byla zalesněna (Obr. 5). Toto logické a z pohledu ochrany přírody důležité opatření nebylo vůbec jednoduché prosadit. Nesouhlas Správy jeskyní byl odůvodňován obavou o pokles návštěvnosti zejména Punkevních jeskyní. Kompromisem bylo zavedení silničních vláčků mezi Skalní mlýn a Punkevní jeskyně. Obce se obávaly, že z krasových žlebů převedeme dopravu do osídlených údolí, především přes Lažánky. Do dnešní doby mám uschovány desítky novinových článků a pořady Nedej se České televize. Z ryze odborného tématu ochrany přírody se dokonce stalo politické téma pro jednání ve sněmovně. Pamatuji si ostrá prohlášení, že stavba lanovky v rezervaci přinese její závažné poškození. Co nezaznělo, že vybudování lanovky umožnilo vyloučit motorovou dopravu ze 4 km dlouhého Suchého žlebu. Při nelehkém veřejném projednávání ve Vilémovicích jsme místním vysvětlovali, že na místě polní cesty osázené švestkami (zdroj pro místní slivovici) bude postavena nová silnice. Lanovka k Macoše je tak kompromisem mezi ochranou přírody a požadavky obcí, aby nedošlo k převedení motorové dopravy ze Suchého žlebu do Vilémovic a Lažánek. Automobily zůstávají na záchytných parkovištích mimo rezervaci na Skalním mlýně a u Macochy. Pamatuji si, jak těsně před uvedením lanovky do provozu v titulcích novinových článků zaznělo, že vibrace způsobené jejím provozem způsobí zřícení Punkevních jeskyní. Rychlé měření prokázalo, že větší vibrace způsobují návštěvníci procházející jeskyněmi. Lanovka v Moravském krasu je svojí funkcí zcela odlišná od lanovek v horách. Z jednoho zpevněného místa u Macochy se návštěvníci přenesou na další zpevněné místo u Punkevních jeskyní. Rozhodně to neznamená, že lanovka dopraví turisty do míst, kam by nepřišli. Dnes jsou kaňonovité žleby oblíbenou cyklistickou a pěší trasou. Přes počáteční kritiku se dnes toto zásadní opatření pro ochranu nejcennější rezervace Moravského krasu setkává s příznivým hodnocením turistickou i místní veřejností.

Při všech jednáních bylo zřejmé, že se Správa CHKO neobejde bez kvalitní komunikace jak s návštěvníky, tak i obyvateli krasového území. Postupné snižování pracovníků z jedenácti až na sedm však znamenalo, že jsme zrušili i místo pro práci s veřejností. Tento dluh byl v roce 2015 zaplněn, když bylo na Skalním mlýně otevřeno moderní návštěvnické středisko Dům přírody Moravského krasu (Štefka a Šoltýsová 2015), jehož investorem byla Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (Obr. 6), (AOPK ČR). Stálá expozice přibližuje geologickou minulost krasu, návštěvníci „vstoupí“ do devonského moře (Obr. 7), nahlédnou do sídliště neandrtálců a lovců sobů a života netopýrů. Část expozice přibližuje živou přírodu. Velkoplošné fotografie, filmové sekvence a preparáty představují typické krasové biotopy. Magnetem je kinosál pro 35 osob s nabídkou filmů o Moravském krasu vč. 3D filmu „Říše zkamenělého času“. Dětským návštěvníkům je určena herna s prolézačkou jeskyně. Prosadit tuto investici do místa s vysokou návštěvností (na Skalním mlýně se pohybuje mezi 250 až 300 tisíci) nebylo vůbec jednoduché. Podmínka desetileté udržitelnosti dotace OPŽP byla naplněna smlouvou se Správou jeskyní ČR o provozování Domu přírody. Po jejím vypovězení ze strany Správy jeskyní ČR stála AOPK ČR před vážným problémem. Nebojím se říci, že jen díky otevřené a dlouhodobé spolupráci s partnery v regionu se podařilo dohodnout založení obecně prospěšné společnosti Dům přírody Moravského krasu o.p.s. Tato společnost dnes Dům přírody Moravského krasu úspěšně provozuje. Roční návštěvnost se pohybuje kolem 35.000 osob. Velmi kladně jsou hodnoceny programy pro školy i dospělé návštěvníky.

Nejnovějším opatřením, které zlepší a usnadní orientaci návštěvníků v oblasti mezi Skalním mlýnem, Punkevními jeskyněmi a propastí Macochou je nový informační systém. V letošním roce ho v dohodě se Správou jeskyní ČR a Společnost pro Moravský kras, a.s. realizuje AOPK ČR. 

 

Čtyřicetiletá praxe mne naučila, že prosadit některá témata ochrany přírody, a to nejen v turistice a cestovním ruchu, je náročné. Nezbytná je věcná argumentace a vysvětlení, která zpravidla vedou k dohodě i v těch tématech, která nejsou všemi v počátcích přijímána příznivě. K úkolům Správ CHKO, ale i Správ NP bezpochyby patří nastolování a formulace témat, příprava podkladů k jejich řešení a hledání způsobu jejich řešení. A to není jednoduché.

---

Literatura:

Štelcl O. (1992): Současný stav poškození krápníkových forem ve zpřístupněných jeskyních Moravského krasu. Ochrana přírody, ročník 47, č. 5, str. 136-140.

Štefka L., Zezula Vl. (1994): Automobilová doprava a národní přírodní rezervace Moravský kras-střed. Ochrana přírody 1: 8-10

Štefka L. (2011): NPR Vývěry Punkvy – motorová doprava a ochrana přírody. Sborník konference Rekreace a ochrana přírody – ruku v ruce?. MENDELU, Brno, str. 103 – 109.

Štefka L. (2012):  Veřejnosti přístupné jeskyně a ochrana přírody. Sborník konference Rekreace a ochrana přírody - ruku v ruce … MENDELU, Křtiny, 2.-4. 5. 2012, str. 154–158.

Štefka L., Šoltýsová L. (2015): Dům přírody Moravského krasu otevřen – již šesté návštěvnické středisko vsíti Dům přírody: Ochrana přírody, ročník 70, číslo 4, str. 40-42.

Štefka L., Pavlík I. (2019): Přínosy a rizika cestovního ruchu v chráněném území na příkladu Moravského krasu. Sborník z mezinárodní konference, Jihlava, 27.-28. 2. 2019, str. 351 – 361