Analýzy, komentáře

Proč jsou Červené seznamy ve Švédsku silné, etablované a perspektivní?

(v)časná organizace

Z auly Švédské zemědělské univerzity (Sveriges lantbruksuniversitet, SLU) v Uppsale odchází v družném hovoru na šedesát převážně postarších pánů a dam. Právě skončil dvoudenní seminář, který odstartoval tzv. ostrou fázi tvorby Červených seznamů. Je začátek září 2013 a další Červený seznam bude vydán v roce 2015. Bez nadsázky se dá říct, že se tu na dva dny sjela odborná špička Švédska přes nejrůznější skupiny organismů. Jinými slovy něco přes polovinu členů tzv. Expertních komisí, kteří se právě v době tvorby seznamu intenzivně setkávají a v rámci svých skupin organismů budou posuzovat ohroženost druhů, tedy tvořit tzv. hodnotící část seznamu podle kriterií IUCN. Program semináře se samozřejmě točí okolo tvorby Červeného seznamu a souvisejících témat. Je třeba informovat o tom, jak si stojí okolní země - v současné době jsou seznamy vydávány v Norsku, Dánsku i Finsku (každá země má ale jiný časový plán). Je třeba projít kritéria IUCN, aktuální pojmy a témata jako riziko vymírání druhů, vlajkové druhy ochrany přírody, doporučená opatření na záchranu druhů, a také si v pracovních skupinách zkusit vlastní hodnocení druhů podle kritérií IUCN. Další bloky jsou věnovány souvisejícím tématům. Jednou ze stěžejních oblastí jsou databáze a digitální aplikace, které s tvorbou seznamů úzce souvisí - ve Švédsku jsou v současné době tři (PrintObs, EVA, Dyntaxa) a bude o nich řeč později. Švédi berou také velmi seriózně propojení tvorby seznamů s reportingem pro Evropskou komisi (respektive monitoringem druhů soustavy Natura 2000, zpracováním dat atp.), takže bylo třeba projít aktuální (letošní) reporting a možné využití dat pro hodnocení stavu biotopů u jednotlivých druhů. A protože seznamy jsou využívány ve velmi různých oblastech a institucích, tak přijeli také jejich zástupci, aby informovali o způsobu aplikace v rámci jejich oboru, což je mimo jiné výborná zpětná vazba a možnost, jak do budoucna seznamy ještě více uzpůsobit jejich potřebám.

Je třeba projít kritéria IUCN, aktuální pojmy a témata jako riziko vymírání druhů, vlajkové druhy ochrany přírody, doporučená opatření na záchranu druhů, a také si v pracovních skupinách zkusit vlastní hodnocení druhů podle kritérií IUCN.

Tak šel čas

Aby bylo možné pochopit, jakou pozici Červené seznamy ve Švédsku mají, je dobré vzít to od začátku a ohlédnout se o pár let zpět. V devadesátých letech byly knižně vydány první ucelené Červené seznamy, které postupně pokryly ty nejdůležitější skupiny organismů: v roce 1993 vyšel Červený seznam pro bezobratlé, v roce 1995 pro vyšší rostliny a v roce 1996 pro obratlovce.

Moderní historie Červených seznamů začíná v roce 2000. Tehdy byl vydán první Červený seznam, který obsahoval všechny skupiny organismů najednou. Hodnocení a následné zařazení druhů do příslušné kategorie proběhlo již podle moderních kritérií IUCN. Od té doby je co pátý rok sestaven další Červený seznam. S každým vydáním je aktualizován nejen seznam druhů, nýbrž jsou zároveň přibírány další a další složky, které tento seznam doplňují, rozvíjejí nebo problematiku druhové ochrany rozebírají podle potřeb společenské objednávky. V souvislosti s vydáním Červeného seznamu 2005 bylo například provedeno kompletní shrnutí dostupných dat a pro hodnocení byla připravena podpora IT. Před dalším vydáním v roce 2010 byla zase zpracována veškerá dokumentace k jednotlivým druhům (jako podklad pro hodnocení) a konsolidovány podklady pro další témata, která jsou v seznamu prezentována. Záštitu nad organizací a celým procesem tvorby Červených seznamů má instituce Švédské druhové centrum (ArtDatabanken) při uppsalské Sveriges lantbruksuniversitet (SLU). Instituce má do jisté míry podobnou roli jako naše AOPK ČR s tím, že je striktně odbornou organizací (nemá tedy správní funkci). Velmi stručně by se dalo říct, že má na starosti koncepci švédské ochrany přírody a je centrem aktuálního stavu poznání o druzích, které využívá jak (odborná) veřejnost, tak státní, komerční i neziskové instituce a subjekty.

Odborníci ze všech koutů

Za jádrovou částí, tedy vlastním seznamem druhů s příslušnými kategoriemi IUCN, stojí výše jmenované Expertní komise. Jejich hlavním úkolem je projít všechny druhy a zařadit je do příslušné kategorie IUCN. Celkově jich je 14 (viz tab. 1) a jejich volba samozřejmě do jisté míry odráží aktuální stav poznání, respektive počet expertů ve Švédsku v jednotlivých skupinách organismů. Jmenování či doporučení se děje se záměrem mít akceschopnou a různorodou směsici lidí (vědce, amatéry, odborníky ze státních institucí, neziskovek, různých regionů atp.). V tomto tkví deviza švédského pojetí, například Noři do svých komisí jmenují pouze pracovníky vědeckých institucí a výběr je tedy ochuzen o terénní pracovníky nebo amatéry, kteří jsou velmi často uznávanými kapacitami na danou skupinu. Činnost Expertních komisí je ponejvíce čestnou a prestižní záležitostí. Členové dostávají malou částku jednou za rok, kdy je komise činná, je to však opravdu spíše symbolické vyjádření poděkování za práci v komisi (v případě setkání je ovšem hrazeno ubytování, jídlo a doprava). Každá komise má svého koordinátora ze Švédského druhového centra, jenž zde zároveň pracuje jako národní koordinátor pro danou skupinu. Komise jsou nejvíc aktivní právě v době tvorby seznamu.

Digitalizace jako podpora i produkt aneb všechno je propojené

V souvislosti s tvorbou seznamů jsou využívány tři aplikace: PrintObs, EVA a Dyntaxa. Všechny byly vytvořeny a jsou spravovány Švédským druhovým centrem. PrintObs slouží k prezentaci nálezových databází, zobrazuje výskyt druhů. Aplikace vyzvedává data z největší švédské databáze Artportalen (volně přístupná veřejnosti, velmi populární, obsahuje více než 37 miliónů pozorování a jejich počet rapidně roste), historické databáze (interní historická data spravovaná Švédským druhovým centrem) a částečně muzejní databáze (vlastní databáze muzeí, tedy muzejních sbírek). Aplikace je interní, v prvé řadě určená pro potřeby Švédského druhového centra, krajských úřadů a komun (švédská komuna je územně správní celek, velikostně něco mezi naším okresem a obcí). Na rozdíl od všech ostatních aplikací v ní lze zobrazit druhy ve všech stupních ochrany, přístup k těmto údajům je ovšem dáván individuálně od správců aplikace (jako příklad je možné uvést zobrazování výskytu a hnízdišť orla mořského - k těmto údajům má přístup pár lidí v zemi, kteří jsou v týmu záchranného programu). EVA je interní aplikace na zobrazování podrobných informací o červených druzích s možností různých filtrů, importu a exportu dat i map. Lze importovat i vlastní seznam či databázi. Je to v podstatě velmi praktický nástroj pro expertní komise při hodnocení druhů. Zobrazovat a filtrovat lze např. podle biotopu, substrátu, živné rostliny, rozšíření, různých regionálních úrovní, taxonu, stupně ohrožení atd.

Dyntaxa je taxonomická databáze švédských druhů. Je veřejně přístupná. V současné době obsahuje všechny švédské mnohobuněčné organismy, cílem je mít kompletní přehled druhů. Lze v ní vyhledávat podle různých taxonů, vytvářet seznamy, zobrazovat kompletní taxonomické informace (synonyma, taxonomické změny, systematické zařazení atd.). Seznamy (např. druhů) lze exportovat do excelovského formátu. Všechny ostatní aplikace si “vyzvedávají” jména druhů (a dalších taxonů) právě z této databáze. Dyntaxa vyžaduje samozřejmě průběžnou aktualizaci.

Jedním z produktů určených pro digitalizaci je tzv. Druhový list. Je to veřejně přístupný informační text, který je v současné době vytvořen pro všechny druhy Červeného seznamu, a který lze stáhnout ve formě pdf. Jsou v něm podrobná fakta o vzhledu, rozšíření, biologii, stavu poznání, stupni ohrožení, příčinách ohrožení a postupně jsou ke všem druhům také doplňována doporučená ochranná opatření. Druhový list lze zobrazit v jednoduché webové aplikaci na vyhledávání červených druhů a je to v současné době hojně využívaný zdroj informací pro státní správu, stejně jako aplikace samotná. Informace jsou zde též průběžně aktualizovány. Do blízké budoucnosti je plánováno mnohem širší propojení s obrazovým materiálem, digitalizovaným národním klíčem atd.

Co bude v roce 2015 aneb ukázky z kuchyně

Vydání příštího Červeného seznamu s sebou přinese další kroky směrem k uživateli. Seznam už nebude celý vydáván knižně, nýbrž bude vytvořena verze kapesního formátu do terénu, která bude obsahovat pouze vlastní seznam druhů. Moderní konzument bude moci využívat Červený seznam na webu ze svého počítače i mobilního telefonu (bude vytvořena verze pro smartphony). Dokumentace a tzv. Druhové listy budou dále k dispozici na webu, stejně jako aplikace na vyhledávání informací o druzích seznamu. Formát se nejspíš postupně přizpůsobí celkovému pojetí digitalizace, která se chystá v rámci tzv. Národního druhového projektu, v němž mají Švédi ambici představit a popsat všechny své druhy během následujících 20–30 let. Odborná veřejnost, která se prakticky potýká s otázkami zachování biologické rozmanitosti, bude mít k dispozici analýzy ve formě podrobných témat. Připraveno je pět okruhů, ve kterých by tato témata měla být zpracována.

Proč červené seznamy

Celý proces funguje dobře jak dovnitř, tak navenek, je to proces, který sleduje společenskou objednávku, poslouchá a reaguje na impulzy zvenčí.

Odpověď na otázku položenou v úvodu se v podstatě skrývá v popisu toho, jak tvorba, podpora a produkty Červených seznamů ve Švédsku fungují. Samotné vydávání nebo existence seznamu ohrožených druhů samozřejmě nezaručí fungující státní správu, mezioborovou spolupráci nebo angažovanost veřejnosti. Kritéria IUCN navíc při hodnocení například znevýhodňují převážnou většinu hmyzích druhů oproti ostatním skupinám organismů. A dalo by se samozřejmě pokračovat z různých dalších úhlů, nicméně bychom odbíhali od tématu čím to, že se Červeným seznamům na severu daří a proč si Švédové vybrali zrovna je. Odpověď je v komplexnosti: celý proces funguje dobře jak dovnitř (společná práce expertů z celé země na jednom projektu; podklad pro odlišné skupiny - státní správu, vědce, NGO; odhalení nízkého stavu poznání o druzích), tak navenek (srozumitelné vysvětlení problémů ochrany přírody pro veřejnost; jasná argumentace pro jednání s partnery z oborů jako je zemědělství, lesnictví, průmysl atp.). A také je to proces, který sleduje společenskou objednávku, poslouchá a reaguje na impulzy zvenčí. Švédové prostě zjistili, že Červené seznamy jsou efektivní a srozumitelný nástroj na ochranu přírody, a tak je používají.