Archiv

Novela „stočtrnáctky” ve startovních blocích

Autoři: Tomáš Rothröckl
Dne 1. června 2017 vstoupila v platnost novela zákona č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, která se týká především našich národních parků. Po tříletém maratonu příprav a projednávání na všech…

Nepůvodní rostliny, neofyty, invazní druhy - a je to vůbec téma?

Autoři: Jiří Sádlo
Téma k úvaze i praktickému řešení to ovšem je, jenže dnes už v zásadně jiných ohledech, než jak se o nich psalo tradičně a co se s nimi pak tradičně dělalo. Ukazuje se totiž, že není tak důležité,…

Legislativa v oblasti nepůvodních a invazních druhů a její změny

Autoři: Jan Šíma
Jednotlivé druhy rostlin a živočichů jsou odedávna lidmi využívány a také přenášeny na různá místa, mezi různými zeměmi a stále intenzivněji (zejména od počátku novověku) také mezi kontinenty. Část…

Pomůže škatulkování při likvidaci invazních druhů?

Autoři: Jan Pergl
Je evidentní, že některé nepůvodní druhy mají negativní dopad na biodiverzitu (viz text Martina Hejdy, pozn. red.), lidské zdraví, zemědělství, lesnictví a další okruhy lidské činnosti. Není také…

Invaze nepůvodních druhů rostlin a jejich důsledky

Autoři: Martin Hejda
Postulát, že šíření nepůvodních druhů v současnosti představuje jeden z nejvíce nápadných aspektů globálního vlivu člověka na biosféru, je velmi málo překvapivý a zároveň tvoří nejčastější úvod k…

Eradikace invazních rostlin v Karlovarském kraji

Autoři: Lenka Pocová, Vladimír Melichar
Karlovarský kraj v roce 2012 podal žádost o dotaci z Operačního programu Životní prostředí (Osa 6.2. Ochrana biodiverzity) na projekt s názvem Omezení výskytu invazních rostlin v Karlovarském kraji.

Nepůvodní druhy vodních měkkýšů v ČR

Autoři: Luboš Beran
Nepůvodní druhy živočichů a rostlin jsou jednou z hlavních příčin ohrožení řady původních společenstev a někdy i celých ekosystémů. Sladkovodní měkkýši nejsou výjimkou, a to i vzhledem k rozvinuté…

Invazní druhy raků v České republice

Autoři: Pavel Vlach
V České republice se v současnosti vyskytuje 6 druhů raků; z nich ale pouze dva jsou druhy na našem území původní. Jak se k nám dostaly ty ostatní? Lze očekávat invazi ještě dalších druhů? V čem tkví…

Počátek invaze raka mramorovaného v ČR?

Autoři: Jiří Patoka, Antonín Kouba
Rak mramorovaný (Procambarus fallax f. virginalis), v zahraniční a odborné literatuře označovaný jako „Marbled Crayfish“ či „Marmorkrebs“, je novým desetinohým korýšem vyskytujícím se na území České…

Nepůvodní druhy šelem v České republice

Autoři: Klára Pyšková
V České republice se v současnosti vyskytuje okolo 600 zavlečených druhů živočichů, z toho 18 tvoří savci. Ačkoliv jich ve srovnání s jinými organismy není mnoho co do počtu druhů, mívají výrazný…

Vývoj lokality PP Žebětínský rybník

Autoři: Roman Zajíček
Žebětínský rybník je přírodní památka, vyhlášena v roce 1985, která je uvedena na seznamu chráněných území AOPK ČR pod ev. č. 955. Lokalita o rozloze 4,42 ha se nachází na katastrálním území obce…

Redakční politika aneb jak zacházet s odlišnými názory

Autoři: David Storch
Časopis Fórum ochrany přírody už svým názvem implikuje, že nechává zaznít různým názorům na naší ochranu přírody, včetně těch kontroverzních.

Divokost: nemoc vymírajících druhů nebo zdroj biodiverzity?

Autoři: Pavel Šamonil
Ochrana přírody se převaluje ve své postýlce, nemá ani dnes na růžích ustláno. Všechny ty újmy, transparentní hospodaření s veřejnými zdroji, šíleně neekonomický tradiční management, to vše jí…

JAK OMEZIT DOPADY AUTOMOBILOVÉ DOPRAVY NA ŽIVOU PŘÍRODU?

Autoři: Václav Hlaváč
Snad každý řidič dobře zná pohled na zbytky sražených zvířat na krajnicích silnic a dálnic. Média i policejní statistiky pravidelně informují o rostoucích škodách vzniklých při nehodách způsobených…

POHYB? UŽ TO NENÍ, CO TO BÝVALO

Autoři: Vlastimil Bogdan
Pohyb je základní životní potřebou všech organismů, je nepostradatelnou součástí snahy o přežití. Tak to zřejmě vnímá i člověk, který však svou touhou po intenzivnějším pohybu brání v pohybu ostatním…

Modernizace D1 – promarněná příležitost?

Autoři: Simona Poláková
Když se stavěla dálnice D1 v úseku Praha – Brno v sedmdesátých letech, otázky ochrany životního prostředí a fragmentace krajiny nepatřily na pořad dne. Její probíhající modernizace ale poskytuje…

EKODUKTY V ČESKÉ REPUBLICE – SMYSLUPLNÉ ŘEŠENÍ, NEBO NESMYSLNÝ LUXUS?

NĚKOLIK ÚVAH O EKODUKTECH V ČESKÉ REPUBLICE Z HLEDISKA JEJICH SMYSLU A ÚČINNOSTI
Autoři: Petr Roth
Ekodukty se v posledních dvou desetiletích stavějí ve všech vyspělejších evropských zemích. Důvod je zřejmý - postupující urbanizace krajiny a především její fragmentace zejména liniovými dopravními…

SILNICE A NATURA 2000

Autoři: Ondřej Volf
Vymezení evropsky významných lokalit (EVL) a ptačích oblastí (PO) soustavy Natura 2000 v ČR se nemohlo vyhnout střetům s plánováním nových tras i modernizací silničních komunikací různých úrovní, od…

JE FRAGMENTACE KRAJINY DOPRAVOU LIMITUJÍCÍM FAKTOREM PRO TRVALÝ VÝSKYT VELKÝCH ŠELEM V ZÁPADNÍCH KARPATECH?

Autoři: Michal Bojda, Miroslav Kutal, Martin Duľa
Velké šelmy se postupně stávají součástí naší krajiny. Významný podíl na tomto stavu má i jejich zákonná ochrana jak u nás, tak v okolních evropských zemích. Stačí to však k tomu, aby u nás velké…

PRŮCHODNOST SILNIC Z POHLEDU VYDRY ŘÍČNÍ

Autoři: Lukáš Poledník, Kateřina Poledníková, Václav Beran, Tereza Mináriková
Vydra říční je naše původní semiakvatická šelma. V druhé polovině 20. století zaznamenala naše populace vydry dramatický pokles početnosti i úbytek areálu rozšíření. Od 90. let se ale tento trend…

„I SILNICE MŮŽEME MÍT RÁDI!“

Autoři: David Fischer
O negativním vlivu liniových staveb na populace drobných živočichů, jako jsou obojživelníci, plazi a mnoho dalších, toho bylo napsáno a řečeno již mnoho. Není sporu o tom, že třeba silnice a dálnice…

PLOŠKY BEZ VEGETACE NA OKRAJÍCH SILNIČNÍCH ZÁŘEZŮ JAKO NÁHRADNÍ STANOVIŠTĚ PRO BLANOKŘÍDLÉ

Autoři: Petr Henneberg
Řidič vyjíždějící z Prahy po D7 směrem na Chomutov při opouštění hlavního města jede po silnici plné výtluků a nerovností, zaprášeným rovinatým terénem kolem letiště až ke Stehelčevsi, kde se krajina…

A JAK SE TO DĚLÁ ZA HRANICEMI?

Autoři: Simona Poláková
Fragmentace krajiny dopravními stavbami je považována za jedno ze žhavých témat současné evropské environmentální politiky. Můžeme se setkat s množstvím různých přístupů ke způsobům plánování, jak…

Jsou záchranné programy zbytečným luxusem nebo příkladem dobré praxe?

Autoři: Jana Zmeškalová
Nejen díky dvouletému boomu aktivit z tzv. Norských fondů je o záchranných programech a programech péče stále více slyšet. Programy jsou kontroverzním námětem diskusí již řadu let a v následujícím…

Jak probíhal výběr druhů pro záchranné programy ohrožených druhů rostlin

Autoři: Jarmila Kostiuková, Barbora Čepelová
Zvonovec, lýkovec, hlízovec, koniklec – co mají kromě zakončení slova společného? Spolu s několika dalšími druhy se ocitly na seznamu kandidátů na záchranný program. Jak k tomu došlo?

O hnědásku osikovém a monitoringu

aneb Jak pejsek s kočičkou dělali dort
Autoři: Oldřich Čížek
V ochraně přírody se často setkáváme s přívlastkem ohrožený, který skloňuje odborná veřejnost ve všech pádech všech tří rodů. Když narazíme na druh, o kterém si myslíme, že je na tom ještě hůře,…

Přispěje záchranný program na ochranu dropa velkého k jeho návratu do České republiky?

Autoři: Václav Zámečník
Zemědělská krajina mezi Znojmem na západě, Hrušovany nad Jevišovkou na východě, rakouskou hranicí na jihu a městem Miroslav na severu se až do poloviny devadesátých let minulého století pyšnila…

Může být marketing využit jako prostředek pro ochranu druhu?

Příklad sysla obecného a ochranné známky Sysli na vinici
Autoři: Lukáš Poledník, Kateřina Poledníková, Jan Matějů, Jitka Větrovcová, Tereza Mináriková
Sysel obecný se vyskytuje ve střední a jihovýchodní Evropě. V první polovině 20. století byl v České republice široce rozšířený a dokonce byl považován za významného škůdce polních kultur. Přibližně…

PROGRAM PÉČE O BOBRA EVROPSKÉHO V ČR – TŘI ROKY POTÉ…

Autoři: Jitka Uhlíková
Realizace Programu péče o bobra evropského v ČR probíhá od října roku 2013. Cílem tohoto článku je rozbor aktuálního stavu jeho implementace.

Pozvolný návrat vlků a dalších šelem do české krajiny

Autoři: Miroslav Kutal
V uplynulém roce se začala psát další kapitola letitého příběhu o návratu velkých šelem do české kotliny, v níž hlavní úlohu hráli vlci.

Poznejte nejohroženější českou žábu

Autoři: Martin Šandera
Přežití ropuchy krátkonohé v České republice se neobejde bez lidské pomoci. Proto byla vybrána mezi několik druhů, pro které se připravuje záchranný program.

Evoluce před očima

Ještě k diskuzi o bezzásahovosti v Národním parku Podyjí
Autoři: Martin Lepší, Petr Lepší
Se zájmem jsme sledovali diskuzi ohledně budoucnosti biodiverzity Národního parku Podyjí nedávno publikovanou na stranách tohoto časopisu (Škorpík 2015, Vrška 2016, Čížek et Miklín 2016, Rothröckl et…

PODYJÍ VERSUS PODYJÍ ?

Autoři: Správa Národního parku Podyjí
Článek Petra a Martina Lepších formuloval jisté obavy ze ztrát na biodiverzitě. Některé jeho závěry však vycházejí z nedostatečných informací a dle našeho názoru příliš skeptického pohledu na věc.

Ochrana populace perlorodky říční

Před komunálním znečištěním v klíčové lokalitě Blanice
Autoři: Markéta Dušková
Perlorodka říční patří u nás mezi kriticky ohrožené druhy. Její ochraně je věnována velká péče. MŽP ve spolupráci s AOPK ČR pro ni vyhlásilo celý záchranný program, který zahrnuje velkou škálu…

Biotopy městské přírody

Význam, ohrožení, strategie ochrany a péče
Autoři: Jiří Sádlo
Městská příroda – tma pod svícnem. Neznáme a nechápeme ji proto, že je nám tak blízko.

Darwinova laboratoř kolem nás

Autoři: Simona Poláková
Tradičně se zdůrazňuje, že město je novým typem prostředí, kterému se musí organismy přizpůsobovat. Když se ale podíváme na druhy ve městech, zjistíme, že rozdíl není tak zásadní. Co se ve městech…

Masožravci na prahu města: pozoruhodná flexibilita šelem v urbánním prostředí

Autoři: Martin Šálek
„Pejsci moji!“, volá starší paní z okna svého panelákového bytu na několik lišek baštících voňavé špekáčky, které jim hodila, když se přišly jako obvykle podívat k domu. Tohle ovšem není scéna ze…

MĚSTA MOHOU BÝT RÁJEM PRO ŠNEKY

Autoři: Lucie Juřičková
Města jsou prostředím z podstaty ostrůvkovitým, kde plošky alespoň trošku přírodního prostředí těžce bojují o svou existenci v moři asfaltu a betonu. Každá rozpadající se zeď, smetiště či okraj…

JAK VELIKOST MĚSTA OVLIVŇUJE DRUHOVÉ SLOŽENÍ VEGETACE?

Autoři: Natálie Čeplová, Veronika Kalusová
Města představují z pohledu botanika unikátní prostředí pro život rostlin. Ačkoli se nám mohou zdát jako stanoviště pro spontánně rostoucí rostliny značně nehostinná, opak je pravdou.

CERTIFIKACE BUDOV PRO PODPORU BIODIVERZITY

Autoři: Ondřej Sedláček
V globalizovaném světě se význam měst, zvláště těch opravdu velkých, neustále zvyšuje. Lidská populace nejen neustále roste, ale lidé se do měst čím dále více stěhují z venkova. A pokud se sem rovnou…

ZKUŠENOSTI S HOSPODAŘENÍM PODLE FSC V PODMÍNKÁCH PŘÍMĚSTSKÝCH LESŮ HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY

Autoři: Dan Frantík
Přestože lesy zaujímají na území hlavního města (hl. m.) Prahy pouze 10 % plochy, jsou velmi důležitým a neopomenutelným prvkem v systému zeleně celého města. Parky a parkově upravené plochy mají…

REVITALIZACE LITOVICKÉHO POTOKA V HOSTIVICÍCH

Autoři: Tomáš Just
Přírodě blízké úpravy vodních toků v zastavěných územích neboli intravilánové revitalizace jsou u nás poměrně novou záležitostí.

REVITALIZAČNÍ A PROTIPOVODŇOVÉ ÚPRAVY

Autoři: Jiří Karnecki
Rokytka protéká řadou chráněných území a leží na ní několik rybníků. Potok i jeho okolí prošlo v minulosti velkými změnami.

Několik poznámek k článku minulého čísla FOP „Druhy v chráněných územích: Odsouzeny k bezzásahovosti?”

Autoři: Správa Národního parku Podyjí
V článku Lukáše Čížka a Jana Miklína (LČ&JM) v minulém čísle FOP byl Národní park Podyjí použit jako odstrašující příklad toho, jak vinou zřejmě chybného výkladu kritérií IUCN či špatné péče o území…

Rybníkářská tradice a pěkné rybníky

Autoři: Jaroslav Vrba
Pro Fórum ochrany přírody je stav našich rybníků téměř modelové diskusní téma.

Vztah rybářského hospodaření a fungování rybniční biocenózy

Autoři: Libor Pechar, Marek Baxa
Rybníky, ač uměle vytvořené nádrže, lze nepochybně považovat za přírodě blízké biotopy.

Význam „alternativní“ rybí obsádky pro populace vodních ptáků: příklad rybníka Rod

Autoři: Petr Musil, Klára Poláková, Zuzana Musilová, Markéta Čehovská, Pavlína Kočicová, Tereza Kejzlarová
Hnízdní populace potápivých kachen prodělaly na našem území rozsáhlé dlouhodobé změny, které jsou v mnoha aspektech nesrovnatelné se změnami jiných skupin ptáků v naší přírodě.

Přežijí obojživelníci současný způsob nakládání s rybníky?

Autoři: David Fischer
Rybníky – a skutečně zde bude řeč o rybnících, jejichž primární funkcí byla a je produkce ryb – jsou v naší současné krajině pro populace podstatného procenta našich druhů obojživelníků zcela…

Proč mizí vodní brouci (a jiný velký hmyz) z našich rybníků?

Autoři: Vojtěch Kolář, Tomáš Ondáš, David Boukal
Mezi významné obyvatele litorálního pásma našich rybníků patří vodní brouci, kterým se tu věnujeme jako „vlajkové skupině“ vodního hmyzu stojatých vod.

Je vůbec možné, aby byla v rybnících čistá voda?

Autoři: Jindřich Duras, Jan Potužák
Otázka je to sice poměrně složitá, ale také zajímavá - tak proč se do ní nepustit?

Jsou rybníky zdroje či naopak příjemci znečištění?

Autoři: Jan Potužák, Jindřich Duras
Rybníky jsou neoddělitelnou součástí hydrologického systému povrchových vod v ČR.

Rybniční rezervace

Příliš pomalá cesta k přírodě šetrnému managementu
Autoři: Jan Sychra, Přemysl Heralt
O tom, že jsou dnes naše rybníky pro většinu mokřadních organismů v nevyhovujícím stavu, bylo již napsáno mnohé. Ušetřeny nebyly ani rybniční rezervace.

Rybníky: jakost vody a legislativa

Autoři: Jindřich Duras, Jan Potužák
Celou oblast upravuje jen velice málo předpisů, takže člověk nemusí být žádný legislativec, aby situaci pochopil. Nicméně i jednoduchou situaci lze zkomplikovat.

POZNATKY Z ČESKÉ VĚDY A VÝZKUMU IV

IV. DÍL
Autoři: Simona Poláková
Výsledky výzkumu českých vědců, které aktuálně vycházejí v prestižních zahraničních časopisech.

CHRÁNĚNÉ DRUHY V CHRÁNĚNÝCH ÚZEMÍCH: ODSOUZENY K BEZZÁSAHOVOSTI?

Autoři: Lukáš Čížek, Jan Miklín
Z kruhů státní ochrany přírody se občas ozývá, a z článku Tomáše Vršky v minulém čísle FOP ozvalo se znova, že dle kritérií IUCN musíme ponechat podstatnou část území národních parků bez zásahu. A to…

DISKUSE A OCHRANA PŘÍRODY

Autoři: Michal L. Hořejší, Jaroslav Vrba
Veškeré diskuse ve veřejném prostoru sdílejí jeden klíčový rys: jsou z podstaty mediované. Znamená to, že jejich povaha není určována jen vůlí jejich přímých účastníků, ale tvoří ji zejména sám…

JAK SE DĚLÁ VĚDA

Autoři: Simona Poláková
Často se volá po tom, aby výzkum v ochraně přírody byl více propojen s praxí. Bohužel se tak ale z mnoha důvodů neděje. Pro pochopení těchto důvodů je dobré se seznámit i s procesem fungování sdílení…

BUJARÝ ZELENÝ VEČÍREK

ANEB JAK SKONČILY EVROPSKÉ MILIARDY URČENÉ K PODPOŘE BIODIVERZITY?
Autoři: Lukáš Čížek
Biodiverzita je slovo skloňované ze všech stran, zejména její úbytek pravidelně plní stránky nejen odborného tisku. A právem. Žijeme v době, kdy ochuzování přírody běží v historii Země rychlostí…

VYJÁDŘENÍ ČESKÉ SPOLEČNOSTI PRO EKOLOGII

K ZÁMĚRU ZRUŠENÍ PŘÍRODNÍ REZERVACE ÚDOLÍ OSLAVY A CHVOJNICE A PÉČI O NÁSTUPNICKÉ REZERVACE
Autoři: Česká společnost pro ekologii
Česká společnost pro ekologii varuje před neuváženým postupem při územní ochraně vysoce cenných přírodních oblastí a navrhuje upřednostňováníé komplexní ochrany biodiverzity.

MRTVÉ DŘEVO KLÍČEM K BIODIVERZITĚ LESA

Autoři: Radek Bače
Přítomnost mrtvého dřeva je základním rysem lesního prostředí a odlišuje jej od prostředí nelesního.

GENETIKA V OCHRANĚ

VŠEMOCNÁ NENÍ, ALE POSLOUŽIT UMÍ
Autoři: Barbora Zemanová, Petra Hájková, Josef Bryja
Genetické metody se dnes uplatňují ve všech oborech lidského bádání, které se týkají živých organismů, a v posledních desetiletích se navíc bouřlivě rozvíjejí.

OCHRANA PARAZITŮ. COŽE?

Autoři: Zuzana Blažková
Dnes málokdo odmítá koncept nezbytnosti zachování biologické diverzity, ovšem nad návrhem potřeby ochrany parazitů nejeden člověk pozvedne obočí.

STUDIE PROVEDITELNOSTI REVITALIZACE TOKŮ VÝZNAMNÝCH PRO PERLORODKU ŘÍČNÍ

Autoři: Jana Slezáková, Ondřej Volf
Perlorodka říční je ukázkovým představitelem tzv. deštníkového druhu. Jejím biotopem jsou u nás málo úživná, oligotrofní povodí, která se zachovala hlavně ve středních a vyšších nadmořských výškách,…

ENCYKLIKA „LAUDATO SI” II

Autoři: David Pithart
Třetí kapitola encykliky je sondou do duše současného člověka, jejíž stav - dle pisatele - zakládá zneklidňující narušení vztahu k přírodě a stvoření.

POZNATKY Z ČESKÉ VĚDY A VÝZKUMU III

III. DÍL
Autoři: Simona Poláková
Výsledky výzkumu českých vědců, které aktuálně vycházejí v prestižních zahraničních časopisech.

TROCHU INFORMAČNÍHO SVĚTLA DO TEMNOTY BEZZÁSAHOVOSTI

Autoři: Tomáš Vrška
Reakce na studii Martina Škorpíka (MŠ) věnující se problematice bezzásahovosti a kategorizace Národního parku Podyjí uveřejněnou v časopise FOP č. 4/2015.

ZÁSADY PRO POUŽÍVÁNÍ KATEGORIÍ CHRÁNĚNÝCH ÚZEMÍ IUCN OPĚT NA STOLE

JAK BY MĚLY BÝT APLIKOVÁNY V NAŠICH PODMÍNKÁCH
Autoři: Michael Hošek
Sestavil Michael Hošek na základě výstupů z diskuze odborníků během dvou workshopů (seznam účastníků je uveden na konci textu).

DOBRODRUŽSTVÍ S PŘÍRODĚ BLÍZKOU OBNOVOU

Autoři: Jiří Řehounek, Klára Řehounková
Přírodě blízká obnova těžebních prostorů a dalších postindustriálních lokalit u nás pomalu zapouští kořeny. Jde to sice ztuha, ale vývoj se zdá již nezadržitelný.

KORÝŠI POD PÁSY TANKŮ

Autoři: Lukáš Merta, Jan Sychra, Vít Zavadil
V České republice obývají velcí lupenonožci širokou škálu periodických vod od jarních aluviálních tůní přes polní rozlivy, kaluže na cestách, těžební prostory až po plůdkové rybníky.

PTÁCI ODKALIŠŤ

Autoři: Ondřej Volf
V naší krajině se objevuje narůstající množství lokalit vzniklých jako přímý důsledek průmyslové činnosti člověka. Už během provozu nebo těsně po ukončení této činnosti se stávají útočištěm široké…

OBOJŽIVELNÍCI NA VÝSYPKÁCH

NOVÉ POZNATKY O BIOLOGICKÉM VÝZNAMU POST-TĚŽEBNÍCH ÚZEMÍ (NEJEN) PRO OBOJŽIVELNÍKY
Autoři: Jiří Vojar, Jana Doležalová, Milič Solský
Přinášíme aktualizovaný text publikovaný v časopise Ochrana přírody č. 3/2012.

SOKOLOVSKÉ VÝSYPKY

OD MĚSÍČNÍ KRAJINY PO LES
Autoři: Erika Reitschmiedová, Jan Frouz
Uchycování pionýrských druhů dřevin a jejich význam.

HOŘÍ, MÁ PANENKO!

MINULOST A BUDOUCNOST OHNĚ (NEJEN) V BRDECH
Autoři: Ondřej Sedláček, Pavel Marhoul
Vojenské prostory patří v podmínkách současné střední Evropy k biologicky mimořádně cenným územím.

KAM KRÁČÍ VÝZKUM EKOLOGICKÉ OBNOVY LESA?

SOUHRN REVIEW NUNEZ-MIR ET AL. 2015: EVALUATING THE EVOLUTION OF FOREST RESTORATION RESEARCH IN CHANGING WORLD: A „BIG LITERATURE“ REVIEW. NEW FORESTS 46: 669-682
Autoři: Simona Poláková
V současném rychle se měnícím světě je potřeba se rychle přizpůsobovat nejrůznějším změnám.

Perlorodka říční: stále na ústupu

Autoři: Jana Slezáková
Ještě přibližně před šedesáti lety odpovídalo prostředí nárokům perlorodky na kvalitu vodního prostředí, jeho relativní stabilitu, dostatek vhodné potravy, vyhovující teplotní režim a vhodnou rybí…

VZDĚLANÍ ČEŠI MAJÍ RÁDI PŘÍRODU, O JEJÍ OCHRANĚ TOHO ALE MNOHO NEVÍ

VÝSLEDKY SOCIOLOGICKÉHO PRŮZKUMU NEJEN O OCHRANĚ PŘÍRODY
Autoři: Kateřina Ptáčková, Markéta Dušková
Během loňského roku provedla organizace Beleco sociologický výzkum zaměřený na postoje obyvatel Česka k otázkám týkajícím se ochrany přírody.

ENCYKLIKA „LAUDATO SI”

ANALYTICKÁ ČÁST
Autoři: David Pithart
Po úvodu k papežské encyklice Laudato si, ve kterém jsem zdůraznil propojení jejího hlavního poselství s odkazem svatého Františka (viz minulé číslo časopisu FOP), bych se nyní rád pokusil zhuštěnou…

POZNATKY Z ČESKÉ VĚDY A VÝZKUMU

II. díl
Autoři: Simona Poláková
Výsledky výzkumu českých vědců, které aktuálně vycházejí v prestižních zahraničních časopisech.

Proč potřebujeme bezzásahová území

ARGUMENTY VĚDY
Autoři: Tomáš Vrška
Bezzásahová území mají svůj nezpochybnitelný význam v naší společnosti. Všichni víme, že rozličné důvody pro jejich zřízení a ochranu mají různou váhu u různých společenských skupin. Mezi klíčové…

Management krkonošského primárního bezlesí

Bezzásahovost či pastva v hřebenových polohách Krkonošského národního parku?
Autoři: Josef Harčarik
Základním impulsem pro sepsání předkládaného příspěvku byly pro mne v poslední době opakovaně přicházející podněty od některých ochranářů a přírodovědců k obnově obhospodařování primárního bezlesí…

Co může přinést a způsobit bezzásahový režim v NP Podyjí?

Jak se postavit k ochraně významných druhů a biotopů v kontextu neintervenčního principu v NP Podyjí
Autoři: Martin Škorpík
Národní park Podyjí je územím s nezměrnou škálou různorodosti.

Divočina jako kulturní konstrukt

Autoři: Hana Nováková
Vztah civilizovaného člověka k divoké přírodě prošel dlouhým vývojem. Nadšení z průzkumných výprav, z nichž vznikaly cestopisy plné neuvěřitelných dobrodružství, nakonec přebilo zjištění, že se role…

EKOLOGICKÉ PARADIGMA V KRAJINNÉM PLÁNOVÁNÍ A ROLE KRAJINÁŘSKÉ ARCHITEKTURY V ČR

Autoři: Jan Richtr
Na současné tvorbě běžné a otevřené krajiny se v České republice podílí především zemědělská činnost a nástroje územního plánování.

PŘÍBĚHY ČESKÉ PŘÍRODY

Autoři: Eva Cepáková, Veronika Němcová
Výstava fotografií v roztockém zámku je inspirací k pozorování přírody

Stav přírody v Evropské unii v roce 2015

Autoři: Michael Hošek
Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) vydala v květnu tohoto roku Zprávu o stavu přírody v EU (v originále State of nature in the EU). I když by se mělo jednat o doposud nejpřesnější…

Natura 2000 - Biogeografický proces

Zpráva z biogeografického semináře
Autoři: Michael Hošek, Stanislav Březina
Evropská komise (EK), která v roce 2010 rozvíjela plán, jak pokračovat v zavádění soustavy Natura 2000, měla v té době k dispozici poměrně jednoznačné informace. Vyhlašování lokalit probíhalo…

Papežská encyklika „Laudato si” a svatý František

Autoři: David Pithart
V květnu letošního roku byla zveřejněna papežská encyklika „Laudato si“, věnovaná analýze problémů životního prostředí.

Poznatky z české vědy a výzkumu

Autoři: Simona Poláková
Výsledky výzkumu českých vědců, které aktuálně vycházejí v prestižních zahraničních časopisech.

Na podzim začnou české e-learningové kurzy o ochraně přírody

Autoři: Simona Poláková
Fórum ochrany přírody připravuje on-line vzdělávání v ochraně přírody, které bude rozšířeno oproti kurzům, které nabízelo v minulosti. Opětovně zveme i bývalé absolventy.

Pohled na novelu zákona o ochraně přírody a krajiny

Autoři: Tomáš Rothröckl
Novela zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny – pokračování

Nekonečný příběh národního seznamu EVL

Autoři: Vlastimil Karlík
Role nevládních organizací

Operační program životní prostředí

Autoři: Lenka Vokasová
Zhodnocení uplynulého programového období

Invazní rostliny v chráněných územích

Autoři: Handrij Härtel, Petr Bauer, Jan Šíma, Jan Pergl
Reflexe česko-saského semináře v Děčíně 2014

Ochrana přírody a ekologie obnovy

Autoři: Karel Prach
Mladý obor ekologie obnovy (restoration ecology) se stále více stává zásadním doplňkem tradičněji pojaté ochrany přírody nebo spíše šíře pojaté ochranářské biologie (conservation biology). Někdy je…

Proč je na Ptačím potoce holina?

Autoři: Mojmír Vlašín
Policisté, kteří před třemi roky zasahovali na Šumavě u Ptačího potoka proti aktivistům bránícím těžbě dřeva, nepostupovali podle zákona. K takovému závěru dospěl před více než rokem Krajský soud v…

Kozmické ptačí louky – obnovená příroda

Autoři: Kamil Lisal
Příklad z praxe aneb zkušenost odjinud

OCHRANA VERSUS OCHRANA ANEB … CO S TÍM?

Autoři: Michael Hošek
V minulém vydání Fóra ochrany přírody byl publikován článek Petra Rotha s názvem Ochrana versus ochrana aneb proč je (také) dobré rozumět cizím jazykům. Oceňuji schopnost autora problém analyzovat a…

JAK ZAJISTIT PÉČI O HORSKÉ LOUKY V PRAXI?

Autoři: Stanislav Březina, Tomáš Janata, Andrea Svobodová
Horské louky v Krkonoších mají problém, o kterém víme již dlouhou dobu. Jejich existence byla po dlouhá staletí zajištěna prostorově různorodým a flexibilním hospodařením. Hospodáři však louky…

SVĚTOVÝ KONGRES CHRÁNĚNÝCH ÚZEMÍ 2014

INSPIRACE NEJEN PRO EVROPU
Autoři: Handrij Härtel, Tomáš Rothröckl, Michael Hošek, Jakub Kašpar
Proč by měl být světový kongres chráněných území důležitý pro českou ochranu přírody? Co nového by mohl přinést praktikovi v terénu? O tom, že výsledky této globální akce stojí za naši pozornost, se…

REVIZE SMĚRNICE O STANOVIŠTÍCH A SMĚRNICE O PTÁCÍCH

Autoři: Michael Hošek, Jan Dušek
Evropská komise se v roce 2013 rozhodla prověřit účinnost a účelnost směrnice o stanovištích a směrnice o ptácích a v případě, že to bude vhodné, je i aktualizovat. Jak tento proces probíhá a měl by…

KAŽDÝ TOMÁŠ NENÍ MASARYK ANEB CHVÁLA STANDARDŮ PRO NATUROVÁ HODNOCENÍ

Autoři: Stanislav Březina
Nedávno uplynulo deset let od začlenění Krkonoš do soustavy chráněných území soustavy Natura 2000 jako evropsky významné lokality (EVL) i ptačí oblasti (PO) Krkonoše. Tedy dost času na to, abychom…

PLAVEBNÍ STUPEŇ DĚČÍN ANEB SALÁMOVÁ METODA PO ČESKU

ZLEPŠENÍ PLAVEBNÍCH PODMÍNEK NA ŘECE LABI
Autoři: Petr Bauer
V úvodu úvahy o této problematice se vrátím do období let 1992-1998, kdy byla na pořadu výstavba jezu v Dolním Žlebu. Mohutný odpor veřejnosti při projednávání záměru tehdy přesunul plánované…

VÝVOJ OBORU REVITALIZACE DROBNÝCH VODNÍCH TOKŮ

Autoři: Karel Vrána, Michaela Vejvalková
Článek se zabývá vývojem oboru revitalizace drobných vodních toků od roku 1992 do současnosti. Popisuje přístupy k řešení problematiky v jednotlivých časových údobích. Dále uvádí požadavky na…

MÁME VIZI OCHRANY PŘÍRODY?

Autoři: David Storch
Následující text vznikl na základě diskuze na druhém setkání FOP, nicméně spíš než konsenzuální názor diskutujících předstvuje názor autora, inspirovaný různými zdroji.

OCHRANA VERSUS OCHRANA ANEB PROČ JE (TAKÉ) DOBRÉ ROZUMĚT CIZÍM JAZYKŮM

Autoři: Petr Roth
Když se v letech 1830 – 1831 významný představitel českého obrození - slovenský evangelický kněz Jan Kollár - a chorvatský buditel Ljudevit Gaj scházeli ve Vídni k tvorbě společné česko-chorvatské…

Stanovisko k plánované výstavbě vodního koridoru Dunaj–Odra–Labe

Autoři: kolektiv autorů
Myšlenka výstavby vodního koridoru, který by propojil naše země s okolními moři, není nová. V poslední době však viditelně sílí snahy řady subjektů a skupin koridor realizovat, což je patrné jak na…

VOLNÁ KRAJINA A VODA – SYNERGIE RETENČNÍCH OPATŘENÍ SE ZÁJMY OCHRANY PŘÍRODY

Autoři: David Pithart
Ochrana volné krajiny, ať už ji pojímáme jako krajinu nezastavěnou, či jako krajinu bez specifické územní ochrany - tedy území, kde jsou pravomoce ochrany přírody silně omezeny - představuje výzvu…

KUDY VEDE CESTA?

ZAMYŠLENÍ NAD FRAGMENTACÍ NAŠICH ŘEK
Autoři: Petr Birklen
Hydromorfologické změny, fragmentace příčnými překážkami a ovlivnění hydrologického režimu v řekách patří dnes v Evropě k nejčastějším tlakům, které ovlivňují ekosystémy tekoucích vod. V posledních…

„KEY BIODIVERSITY AREAS” – CÍSAŘOVY NOVÉ ŠATY?

Autoři: Michael Hošek
Vedle doposud známých mezinárodních kategorií území významných z hlediska ochrany přírody, jako jsou například biosférické rezervace, lokality mezinárodního významu (RAMSAR) nebo významná ptačí území…

Českosaské Švýcarsko na seznam přírodního dědictví UNESCO?

Expertní návštěva prof. Paula Williamse
Autoři: Handrij Härtel
V posledních letech je poměrně hojně diskutovaným tématem potenciál české přírody pro eventuální nominaci na seznam přírodního dědictví UNESCO. Podobně jako v jiných zemích je tomu tak proto, že…

Nezneužívejme broukoviště proti broukům!

Autoři: kolektiv autorů
Stanovisko České společnosti entomologické, schváleným Výborem ČSE 16. září 2014

Jak je na tom ochranářský výzkum

Autoři: Handrij Härtel, Tomáš Vrška, Jakub Hruška
Má česká ochrana přírody dlouhodobou koncepci ochranářského výzkumu a vzdělávání v ochraně přírody? Snad by bylo možné na tuto otázku rovnou odpovědět negativně. Dříve, než tak učiníme, považujeme…

Pohled na novelu zákona o ochraně přírody a krajiny

Autoři: Tomáš Rothröckl
Na jaře 2014 vedení MŽP rozhodlo o přípravě novely zákona č. 114/1992 SB. o ochraně přírody a krajiny (dále jen "ZOPK") zejména v pasážích, které se týkají národních parků.

Proč jsou Červené seznamy ve Švédsku silné, etablované a perspektivní?

Autoři: Pavel Bína
Ze skandinávských zemí si Švédsko stále drží vedoucí pozici v implementaci praktických nástrojů ochrany přírody (ačkoli během dvou posledních volebních období, kdy je u moci pravicová koalice, se…