PDF verze časopisu ke stažení

Lokální biocentrum Svatý Jakub v Prusinách. Foto Eva Volfová

4/2019

Pochybnosti o klimatických změnách a řešení jejich následků

Autoři: David Storch
4/2019
Žijeme v době globálních klimatických změn, které se nás čím dál tím silněji začínají týkat. Teploty rostou, každým rokem je víc dnů s extrémními teplotami, prodlužují se období sucha. A vědci varují…

Politika změny klimatu ve vztahu k ochraně přírody

Autoři: Dava Vačkářů
4/2019
Příroda a ekosystémy mají významnou roli při zmírňování a přizpůsobení se změně klimatu. S nastupujícími projevy globální klimatické změny, jako jsou extrémní události v podobě měnícího se teplotního…

Krkonoše a klimatická změna

Autoři: Jiří Flousek
4/2019
Klimatická změna – v posledních letech jedno z nejčastěji používaných dvousloví v odborných publikacích, novinových článcích i výrocích politiků. Že již probíhá, o tom není pochyb, že za ni odpovídá…

LESY A LESNICTVÍ NA HISTORICKY NEJVÝZNAMNĚJŠÍ KŘIŽOVATCE

Autoři: Tomáš Vrška
4/2019
Od řady přátel z biologických oborů a pracovníků ochrany přírody opakovaně slýchávám, že současná kalamita je vlastně záchranou lesnictví jako oboru, protože konečně všichni pochopí, že to lesníci…

Obnova lužních lesů a změny klimatu

Autoři: Vlastimil Karlík
4/2019
Lužní lesy představují jeden z našich druhově nejpestřejších a zároveň nejproduktivnějších ekosystémů. Největší lužní lesy najdeme na pravidelně zaplavovaných územích kolem velkých nížinných řek.

Ekologický stav mokřadů v době klimatické změny

Autoři: David Pithart, Andrea Kučerová
4/2019
Na interakci mokřadů a klimatické změny lze nahlížet dvojím způsobem. Mokřady jsou klimatickou změnou silně ovlivňovány a ohrožovány, hůře či lépe se na ní adaptují, případně se neadaptují vůbec,…

Voda v krajině mimo zastavěná území – několik dílčích poznámek k současnému dění - plná verze textu

Autoři: Tomáš Just
4/2019
Zásadní vodohospodářský problém naší krajiny představuje poškození schopnosti ploch, půd a zemin v povodích zadržovat vodu, související hlavně se zastavováním území a zemědělstvím. Technické úpravy…

Biouhel

Autoři: Jan Káňa
4/2019
Biochar (česky biouhel) je biomasa, zuhelnělá za účelem aplikace do půdy. Jde tedy o uhlíkatý materiál, který vznikne tepelným rozkladem biomasy bez přístupu vzduchu (pyrolýzou).

Systém sledování a hodnocení zranitelnosti vůči dopadům změny klimatu v podmínkách ČR

Autoři: Tereza Kochová, Miroslav Havránek
4/2019
Česká republika se podobně jako ostatní země světa potýká s jednotlivými projevy změny klimatu. Změna klimatu je komplexní fenomén, jehož projevy ovlivňují téměř všechny hospodářské oblasti, lidskou…

Podyjí zas a znova …a kéž už naposledy

Autoři: Lukáš Čížek
4/2019
Text upozorňující na problémy navržené zonace a péče o NP Podyjí vyvolal konečně závan diskuse, která měla přípravě zonace předcházet. Všem autorům děkuji za jejich reakce.

STARÉ NENÍ NOVÉ A MALÉ NENÍ VELKÉ ANEB O MANAGEMENTU

Autoři: Vojtěch Kotecký
4/2019
Chvílemi poněkud příkřejší debata o managementu národního parku Podyjí, jež se na stránky Fóra ochrany přírody občasně vrací a kterou opět otevřelo předminulé číslo, je pouze součástí větší praktické…

Chráníme přírodu nebo ideu?

K reakcím na článek J.Milína a L.Čížka (FOP 2/2019) uveřejněným ve FOP 3/2019
Autoři: Dušan Utinek
4/2019
Již poněkolikáté se ve Fóru ochrany přírody objevil článek, který se zamýšlí nad směřováním našeho nejmenšího národního parku – NP Podyjí.

Stokrát opakovaná lež se stává pravdou?

Autoři: Jan Vybíral
4/2019
Na článek dr. Mojmíra Vlašína „Ochrana Soutoku – mezinárodní ostuda“, uveřejněném v časopisu Fórum ochrany přírody 3/2019, nešlo nereagovat. Pevně věřím, že název časopisu je odvozen od původního…

Proč chránit luhy při dolních tocích Moravy a Dyje

Autoři: Jakub Těšitel, Lukáš Čížek
4/2019
O ochraně jihomoravských luhů při dolních tocích Moravy a Dyje se mluví již dlouhá desetiletí. Se zlepšující se znalostí dříve těžko přístupného území, i jeho zjevnou a zrychlující devastací nabývají…