O časopise
Kontakty
Redakční rada
Autorům
Přihlásit
Registrovat

PDF verze časopisu ke stažení

Jarní krajina v Českém Středohoří. Foto Eva Volfová

Minulá čísla

Vzniká politika krajiny. Konečně.

Autoři: Jan Dušek, Jakub Houška

Vize krajiny, kde se dobře žije

Autoři: Eva Volfová

Biodiverzita jako klíčová součást krajiny: staro-nové přístupy

Autoři: Michael Hošek

Politika krajiny v oblasti vody – potřebnost a východiska řešení

Autoři: Jan Hradecký, Lukáš Krejčí

Zemědělská krajina – prostor mnoha zájmů, kde ochrana přírody zatím pokulhává

Autoři: Václav Zámečník

Když se sejdou lesníci a ochranáři...

Autoři: Milan Hron

Infrastruktura v české krajině: hledání syntetizující koncepce

Autoři: Martin Abel

Sídla a kulturní krajina v rámci tvorby politiky krajiny ČR

Autoři: Markéta Šantrůčková

MOŽNOSTI PLÁNOVÁNÍ KRAJINY

Autoři: Klára Salzmann, Alena Smrčková, Eva Semančíková

Čemu se Hnutí DUHA věnuje v ochraně přírody

Autoři: Jan Skalík, Jaromír Bláha, Jiří Koželouh, Martin Rexa, Filip Baťa

Deset let Beleca

Autoři: Pavel Marhoul, Jiří Křesina, Jana Slezáková, Jana Moravcová

Světový fond na ochranu přírody v České republice

Autoři: Lenka Fryčová

Ochrana přírody jako řemeslo i životní styl

Autoři: Vilém Jurek

V Brně působí malý, ale přesto duchem a činy velký spolek jménem Rezekvítek. Dlouhodobě se věnuje péči o přírodu a ekologické výchově. Stěžejní je pro něj především praktická ochrana prováděná přímo…

Jak se daří Arnice

Autoři: Vlastimil Karlík, Karolína Brabcová

Krajinohled aneb tak trochu jiný pohled na krajinu

Autoři: Daniel Řezníček, Jana Moravcová

Letos v Prusinách vyhnízdili sýčci a Ametyst slaví 25 let

Autoři: Eva Volfová

Projektové schéma AOPK ČR v OPŽP 2021–2027 ve vztahu k podpoře biodiverzity

Autoři: kolektiv autorů

Hurvínek a jeho války na česko-polském pohraničí

aneb krkonošské okénko

Autoři: Karolina Mikslová

V následujících řádcích se v kontextu prvních zkušeností s ochranou přírody v Krkonošském národním parku zamýšlím nad výzvami, které číhají na naši generaci ochranářů - potřebou rychle reagovat na…

Pohled na Českou ochranu přírody očima Pestrého Polabí

Autoři: Pavel Trávníček, Martin Trávníček

Ochrana přírody jako síla a starost

Autoři: Prokop Pithart

Myslím, že téma, které považuji z hlediska ochrany přírody za velmi důležité, je srozumitelný jazyk pro ty, kdo přírodě tolik nerozumí. Čili - jak se máme v našem státě bavit o ochraně přírody tak,…

Vstříc lepším ochranářským zítřkům

Autoři: Zuzana Holubová

Jaký je současný stav ochrany přírody a krajiny v naší zemi?

Autoři: Josef Rutterle

PŘÍRODA V RUKOU ČLOVĚKA

Autoři: Bohumil Ronald Fiala

„Okrajové” části přírodních lokalit a městská zeleň, zakopaný poklad

Autoři: Vojtěch Koštíř

„Hele, co si myslíš o naší ochraně přírody?“

Pokus o pohled z paleoekologického odstupu

Autoři: Jindřich Prach

Stanou se Krušné hory v budoucnu chráněnou krajinnou oblastí?

Autoři: František Pelc

Krušné hory jako útočiště živočichů

Autoři: Ondřej Volf

Vlci v Krušných horách – Proč, jak a kde?

Autoři: Aleš Vorel

Návrat vlků je důsledkem mnoha změn v evropských krajinách. V podmínkách ČR je to ale spíše důsledek změn a procesů, které byly započaty v sousedních zemích. K nám vlci přicházejí spontánně, nyní…

Historie a současnost území NPR Božídarské rašeliniště a území Natura 2000 Krušnohorské plató

Autoři: Pavel Kolibáč

Vegetace a flóra Krušných hor

Autoři: Vladimír Melichar

Územní ochrana přírody a krajiny Krušných hor pohledem zkušenosti z německého práva

Autoři: Vojtěch Stejskal

Dějiny Krušnohoří

Autoři: Petr Mikšíček

To, jak dnes vypadají Krušné hory, je výsledkem 800 leté činnosti člověka v divokém prostředí, které lidé neosídlili dobrovolně. Kdyby se tu nenacházelo tolik bohatství ukrývajícího se v podzemí, asi…

Stráž přírody z pohledu AOPK ČR

Autoři: Ondřej Vítek

Historie strážní služby na území Šumavy

Autoři: Pavel Hubený

Strážci Krkonošského národního parku

Autoři: Radek Drahný, Radek Hofmann, Jan Štursa

Spolek přátel krkonošské přírody

Platforma pro přípravu ambasadorů a dobrovolných strážců národního parku

Autoři: Robin Böhnisch

Strážní služba v Národním parku Podyjí

Autoři: Petr Lazárek

Strážci v Labských pískovcích

Autoři: Pavel Svoboda

Stráž přírody jakožto veřejná stráž ve státech hraničících s Českou republikou

Autoři: Vojtěch Stejskal

Stráž přírody: v první linii ochrany přírody

Autoři: Michal Medek, Hana Nedbálková

Tady jsou připraveni na změnu klimatu: představujeme vítěze Adapterra Awards

Autoři: Eliška Vinklerová

Environmentální filantropie

Autoři: Jan Dušek

Přirozená pastva velkých býložravců v České republice

Autoři: Dalibor Dostál

V polovině června roku 2023 existovalo na území České republiky dvanáct rezervací velkých kopytníků. Do konce měsíce by měly vzniknout další dvě, po prázdninách třetí. Koncept, který se v tuzemském…

Ptačí parky ČSO – oázy života a biodiverzity

Autoři: Martin Bacílek, Břeněk Michálek

Ptačí parky České společnosti ornitologické, které začaly vznikat před více než patnácti lety, jsou stále viditelnějším fenoménem územní ochrany přírody. V současné době ukazují možnosti nestátní…

Kozmické ptačí louky - vznik, současnost a další vývoj

Autoři: Kamil Lisal

Příroda a byznys. Jak je propojit, aby to dávalo smysl?

Autoři: Eliška Kolomazníková, Filip Lysák

O pozemkových spolcích a Místech pro přírodu

Autoři: Jan Moravec

BROZ: Prerástli názov a prírodu chránia komplexne

Čo to všetko obnáša?

Autoři: Tomáš Kušík

Klimatická filantropie ve světě

Autoři: Dagmar Goldmannová

Globální rámec pro biologickou rozmanitost do roku 2030

Autoři: Michael Hošek, Jan Dušek

Poslední šance?

Autoři: Petr Roth

Návrh nařízení o obnově přírody – potřebujeme jej?

Autoři: Petr Havel

Obnova biotopů podle článku 4 nařízení o obnově přírody

Autoři: Eva Volfová

NAŘÍZENÍ EU O OBNOVĚ PŘÍRODY – ČL. 6 TÝKAJÍCÍ SE URBÁNNÍHO PROSTŘEDÍ

Autoři: Alena Švandelíková, Milan Svoboda

ŠŤASTNÁ SEDMA?

Autoři: Jan Dušek

Připravované nařízení na obnovu přírody v článku 7 stanovuje členským státům EU povinnost odstranit překážky v řekách. Nutná související opatření by měla přispět k podélnému a příčnému propojení řek,…

NÁVRH NAŘÍZENÍ O OBNOVĚ PŘÍRODY – ZEMĚDĚLSKÁ KRAJINA

Autoři: Václav Zámečník

TAK TROCHU JINÝ POHLED: JSOU ARGUMENTY OCHRANY PŘÍRODY PROTI PLAVEBNÍMU STUPNI DĚČÍN OPRAVDU KLÍČOVÉ?

Autoři: Petr Roth

Třicetiny druhových výjimek: mnoho důvodů k zamyšlení - Část IV

Autoři: Petr Roth

PODPORA NÁRODNÍM PARKŮM

Autoři: kolektiv autorů

Petice na podporu národních parků

Jak dál ve velkoplošné ochraně?

Autoři: Tomáš Rothröckl

Význam národních parků

Autoři: Vladimír Dolejský

Stav a potenciál rozvoje soustavy CHKO v ČR

Autoři: Pavel Pešout, Miroslav Dort

Přibližně 12 572 km2, tedy 15,9 % území České republiky zaujímají velkoplošná zvláště chráněná území. Od roku 1955, kdy byl Ministerstvem kultury vydán výnos o zřízení první chráněné krajinné oblasti…

Jak dál se soustavou CHKO?

Autoři: Pavel Dorňák

Obce v národních parcích trpící?

Autoři: Petr Roth

Prebiehajúca reforma národných parkov na Slovensku

Autoři: Rastislav Rybanič

Třicetiny druhových výjimek: mnoho důvodů k zamyšlení - Část III

Autoři: Petr Roth

Způsob informování spolků o zahájení řízení aneb mohou některé OOP beztrestně obstruovat?

Autoři: Jitka Jelínková

Proč milujeme LIFE a páchníka hnědého

Autoři: Vlastimil Karlík

Plán nových národních parků? V mezích zákona

Autoři: Michael Hošek

Pečovat o přírodu a krajinu potřebujeme plošně a společně

Autoři: Eva Volfová

O KONEKTIVITĚ, PROSTUPNOSTI A FRAGMENTACI KRAJINY ČESKA

Autoři: Vladimír Zýka, Kristýna Vlková, Dušan Romportl

Krajina a člověk

Autoři: Jan Frouz

Jak zemědělská praxe reaguje na dotační tituly

Autoři: Václav Zámečník

Cesta Pardubického kraje

Autoři: Lukáš Řádek, Lukáš Krejčí

Těžký život SEAře při posuzování územních plánů

Autoři: Roman Kovář

Krajina.cz - nový portál pro krajinu a život v ní

Autoři: Tomáš Jůnek

Úpravy v krajině z pohledu starostky

Autoři: Jarmila Smotlachová, Zuzana Skřivanová

Třicetiny druhových výjimek: mnoho důvodů k zamyšlení - část II

Autoři: Petr Roth

Opravovat krajinu

Autoři: Eva Volfová

Plán nových národních parků

Autoři: Petr Hladík

Mnoho pozitiv v jedné dohodě?

Autoři: Vojtěch Kotecký

Ekonomické nástroje v ochraně přírody a krajiny – stručný přehled a trocha bilancování

Autoři: Pavel Pešout

Ochrana přírody přírodu nezachrání

Autoři: Vlastimil Karlík

Novinky ze slonovinové věže

Co přinesly poslední roky v akademické sféře ochrany biodiverzity?

Autoři: Jiří Reif

Taxonomie EU je tady (a my o tom ještě moc nevíme)

Autoři: Jan Dušek

Třicetiny druhových výjimek: mnoho důvodů k zamyšlení

Autoři: Petr Roth

Ochrana přírody a obnovitelné zdroje energie na společné cestě k udržitelné budoucnosti

Autoři: Eva Volfová

Ochrana biodiverzity, dekarbonizace a přechod na obnovitelné zdroje jsou dvě strany téže mince

Nastal čas ke spolupráci

Autoři: Martin Bursík

Malé vodní elektrárny

Autoři: Vladimír Zachoval, Štěpán Chalupa

JE TO NA VODĚ

Autoři: Jan Dušek

Fotovoltaické elektrárny

Autoři: Pavel Hrzina, Aleš Hradecký

Větrné elektrárny

Autoři: David Hanslian, Michaela Lužová, Michal Janeček

VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY – PROBLÉM PRO PTÁKY

Autoři: Vlasta Škorpíková

Plantáže energetických plodin jako potenciální zdroj invazních druhů?

Neházejme vše do jednoho pytle

Autoři: Jan Pergl, Jan Weger

Hlubinná geotermální energie

Autoři: Jan Holeček, Martin Kloz, Jan Šafanda

Tepelná čerpadla

Autoři: Václav Helebrant, Lubomír Kuchynka

Světelné znečištění

Motto: Světlo - dobrý sluha, ale zlý pán.

Autoři: Pavel Suchan

Ukazuje se, že lidstvo opět a stále neumí naložit s vynálezem, který by mu měl jen sloužit. Umělé světlo a trvale udržitelný rozvoj si zatím nerozumějí. Často svítíme neúčelně a pomíjíme dnes už…

Hledání tmy

Autoři: Michal Bareš

Je ještě možné zažít v Česku opravdovou tmu? Spatřit hvězdnou oblohu v plné kráse a rozhlédnout se po krajině, které nebude dominovat světelné znečištění? A jaký je výhled do budoucna?

Smazávání rozdílu mezi dnem a nocí ovlivňuje cirkadiánní systém organismů

....ale proč by měly cirkadiánní hodiny zajímat ochranu přírody?

Autoři: Zdeňka Bendová

Význam denního světla pro všechny formy života je lidstvu celkem srozumitelný již po staletí. Avšak význam noční tmy pro zdraví jednotlivců a zachování populací se začíná dostávat do povědomí až v…

Ovlivňuje světelné znečištění také rostliny?

… aneb problematika světelného znečištění očima rostlinného biologa

Autoři: Hana Konrádová

Fyziologické reakce rostlin na světlo a interakce mezi rostlinami a jinými organismy se vyvíjely po miliony let za stabilního režimu 24hodinových cyklů světla a tmy a (mimo rovníkové oblasti) za…

Člověk a hmyz – komplikované vztahy

Autoři: Martin Škorpík

Některé zástupce hmyzu, tedy členovce se šesti nohami, hlavou, hrudí a zadečkem, dýchající vzdušnicemi, si zřejmě dokáže vybavit většina lidí. Asi každý se někdy setkal s vosou, motýlem, mouchou či…

Budiž tma!

Autoři: Jiří Flousek

Pro noční krajinu národních parků by měl název článku jednoznačně platit, ve skutečnosti jde ale opravdu jen o zbožné přání. Veřejné osvětlení v obcích, osvětlení dominantních staveb ve městech i…

Jizerská oblast tmavé oblohy

První v Evropě a první přeshraniční na světě

Autoři: Pavel Suchan

Dne 4. listopadu 2009 byla v horské chatě Pyramida na Jizerce vyhlášena česko-polská Jizerská oblast tmavé oblohy (JOTO).

Beskydská oblast tmavé oblohy

Autoři: Jan Kondziolka

Beskydská oblast tmavé oblohy je aktuálně jednou ze tří oblastí tmavé oblohy (OTO) u nás.

Jak jsme v Brdech hledali tmu

Autoři: Jana Fisherová, Michal Bareš

Chcete-li si užít tmu a s ní spojený klid, trochu napětí a nebe plné hvězd, určitě ji nebudete hledat uprostřed lampami osvětleného města ani v jeho okolí. Nejspíš se jako my vydáte co nejdál od…

Nezbytná budoucnost venkovního osvětlování? Co je BD-VO?

Autoři: Radim Václavíček, Zbyněk Svoboda

Osvětlení se jako obor tlačí do popředí na stupnici lidských priorit. Ať už je to způsobeno nástupem LED technologií, které přinesly snadné a levné osvětlení čehokoliv a kdekoliv, nebo zvyšující…

PŘÍSTUP K PŘÍRODĚ: OCHRANA BIODIVERZITY JAKO VEŘEJNÁ SLUŽBA

Autoři: Vojtěch Kotecký

Konec klidu v chráněných územích?

Autoři: Jaroslav Obermajer, Tomáš Růžička

Turismus ve chráněných územích

Vnímá ministerstvo životního prostředí vlivy turismu na přírodu a krajinu, potažmo na stav přírody ve velkoplošných chráněných územích v České republice vážně?

Autoři: Vladimír Dolejský

„Alespoň jednou za rok navštiv místo, kde jsi nikdy nebyl.“ 14. tibetský dalajláma

Mapy.cz a ochrana přírody

Autoři: Pavel Žemlík

Bavorský les – národní park a turismus

Autoři: Pavel Bečka

V loňském roce oslavil nejstarší německý národní park 50 let od svého založení. V roce 1970 nastalo něco v Německu dosud nevídaného – na velkém území se přestalo hospodařit a postupně zde byly…

Příroda a lidé – hledání kompromisů

Cestovní ruch v Moravském krasu a ochrana přírody

Autoři: Leoš Štefka

Rozvoj a aktuální stav cestovního ruchu na území Šumavy

Autoři: Miloš Picek

pŘíběh jednoho lomu

Význam systematické informační kampaně pro pozitivní přijetí opatření k regulaci návštěvnosti v přírodní památce Lom Janičův vrch u Mikulova

Autoři: Jiří Kmet

Zelená infrastruktura – příležitost nebo hrozba?

Autoři: Michael Hošek

„Myslet znamená vždy myslet jinak.“ Miroslav Petříček

ÚSES aneb Císařovy nové šaty po česku

Autoři: Petr Roth

Poté, co jsem se v roce 1993 stal vedoucím CHKO, narazil jsem na nový koncept územních systémů ekologické stability, byť ten se podle tehdejší definice na zvláště chráněná území nevztahoval. ÚSES byl…

Územní systém ekologické stability jako součást zelené infrastruktury – dnešní stav a výhled do budoucnosti

Autoři: Darek Lacina

O územním systému ekologické stability (dále jen ÚSES) již bylo popsáno nemálo papíru. V posledních letech se významně množí i články věnované zelené infrastruktuře (dále jen ZI). Proto nemá smysl…

TROCHA HISTORIE ÚZEMNÍCH SYSTÉMŮ EKOLOGICKÉ STABILITY

„Z POHLEDU PAMĚTNICE A ÚZEMNÍ PLÁNOVAČKY"

Autoři: Eliška Zimová

I když se to nezdá, tak nám územní systémy ekologické stability (dále jen ÚSES) dosáhly kmetského věku. Myslím, že není na škodu připomenout si milníky a osoby, které se zasloužily o tento jedinečný…

ZELENÁ INFRASTRUKTURA A JEJÍ IMPLEMENTACE V ČESKÉ REPUBLICE

Autoři: Klára Salzmann

„Ti kdo si nepamatují minulost, jsou odsouzeni k tomu, aby si ji zopakovali.“ George Santayana

Zelená infrastruktura jako způsob myšlení

Autoři: Štěpán Špoula

Žijeme odděleni od přírody, což je jako říci, že žijeme odděleni od vlastního těla. Jak ale může život být nezávislý na živém těle? Samozřejmě bez něj být nemůžeme, ale můžeme žít a nemyslet na to a…

Jak moc modrozelená je modrozelená infrastruktura ve Švédsku?

Autoři: Martin Vysoký

Při řešení problémů, kterým dnešní města čelí, je zapotřebí uplatnit jiného myšlení než to, které tyto problémy vytvořilo. Související obory, jež měly ve zvyku pracovat solitérně, nutí současné…

Trojmezná

Autoři: Pavel Hubený

V roce 2019 uplynulo dvacet let od první blokády asanace kůrovcem napadených smrků na Šumavě. Byl to první otevřený spor mezi Správou Národního parku Šumava a občanskými aktivitami podporovanými…

Kam jsme došli, kdo to ví?

Autoři: Zdenka Křenová

Název tohoto zamyšlení je vypůjčený z refrénu písně „Učitelka Josefína“, kterou někdy na počátku 70. let minulého století nazpíval Petr Spálený. Verš se mi opakovaně vybavoval, když jsem přemýšlela o…

EX POZICE PERLORODKY

Autoři: Jana Slezáková

Perlorodka říční - druh, který má v naší zemi těžiště svého výskytu v šumavských tocích, a přesto asociace se Šumavou se promítne jen zlomku z nás.

Data… Kdo z vás to má?

Autoři: Michael Hošek

„Kachny, kachny, kachny…“ je filmová hláška bezesporu legendární a má mnoho možností využití. Pro účel tohoto vydání časopisu se hodí jí parafrázovat: „Data, data, data…“. Jsou všude kolem nás, jako…

Datová podpora veřejné správy v ochraně přírody a krajiny zajišťovaná AOPK ČR

Autoři: Jan Zárybnický, Pavel Pešout, Karel Chobot

Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky (AOPK ČR) je správním úřadem a odbornou organizací ochrany přírody, od roku 2015 s celostátní působností. Celostátní působnost vykonává především v…

BioLog, mobilní aplikace AOPK ČR a sběr nálezových dat

Autoři: Karel Chobot

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR v Nálezové databázi ochrany přírody (ND OP) shromažďuje dostupná data o výskytu druhů na území ČR. Databáze je obecná, neomezuje se tedy pouze na některé skupiny…

BioLib jako nástroj pro sběr dat a monitorování lokalit

Autoři: Ondřej Zicha

Mapování biotopů v České republice

Autoři: Pavel Lustyk

Mapování biotopů v České republice je projekt na získávání unikátních dat o stavu přírody, který organizuje a garantuje Agentura ochrany přírody a krajiny

Botanická data českých akademických institucí: zdroj informací pro ochranu přírody

Autoři: Milan Chytrý

Systematický sběr údajů o výskytu planě rostoucích rostlinných druhů má u nás silnou tradici sahající do 18. století. Postupem času tyto údaje botanici shromažďovali v desítkách regionálních nebo…

Podkladová data pro monitoring invazních druhů

Autoři: Jan Pergl

Dalšími autory článku, se zabývají studiem invazních organismů a jejich managementem v různých organizacích, jsou: Mgr. Tomáš Görner, Ph.D. z AOPK ČR Ing. Pavel Jurajda, Ph.D. z ÚBO AV ČR, v.v.i.…

Zdroje informací o ptácích Česka

Autoři: Zdeněk Vermouzek

Ptáci zajímají lidstvo odpradávna a jejich pozorování nevyžaduje příliš zvláštního vybavení. Regionální i zemské soupisy ptactva vycházely ve větší míře od druhé poloviny devatenáctého století, ale…

Sběr, dostupnost a využití nálezových dat vážek

Autoři: Martin Waldhauser

Vážky, díky svým nedostižným leteckým schopnostem, pestrým barvám, vazbě na vodní prostředí i unikátním vývojovým cyklem, přitahují od nepaměti pozornost lidí, zejména fotografů, umělců, ale i…

Kde najdeme aktuální data o rozšíření našich pavouků?

Autoři: Ondřej Machač

Pavouci (Araneae) patří mezi veřejnosti známou a v přírodě velmi důležitou a rozmanitou skupinu živočichů.

DÁLKOVÝ PRŮZKUM ZEMĚ: TRENDY, NABÍDKA PROGRAMU COPERNICUS A VYUŽITÍ V RESORTU ŽP

Autoři: Tomáš Soukup

Dálkový průzkum Země (DPZ) je metoda získávání informací o objektech na zemském povrchu bez přímého kontaktu s ním. DPZ zahrnuje kompletní proces získávání informace od pořízení dat, jejich…

Dobré a další zprávy o ochraně ohroženého vodního hmyzu: potápník dvojčárý v ČR

Autoři: David Boukal, Vojtěch Kolář

Potápník dvojčárý a potápník široký jsou jediné dva druhy vodních brouků celoevropsky chráněných soustavou NATURA 2000 a Bernskou konvencí.

Výzva k pomoci časopisu FOP

Autoři: Petr Roth

Partnerství FOP

Půda – důležitá, i když opomíjená součást přírody

Autoři: Jan Frouz, Olga Vindušková

Půda je tak základním faktorem určujícím chování ekosystémů a změna půdních poměrů může být příčinou degradace a obtížné obnovy přirozených společenstev.

Jak jsou na tom naše půdy?

Autoři: Miloslav Šimek

Opravdu se o naše půdy jejich vlastníci a uživatelé starají a hospodaří na nich a s nimi dobře a tak, jak by se mělo? A kolik půdy máme?

Trendy změn vybraných fyzikálních půdních vlastností

Autoři: Jan Vopravil, Tomáš Khel, Darina Heřmanovská, Lukáš Vlček

Půda je prostředí živé, jejíž sezónní vlastnosti reagují na vnitřní i vnější faktory a intenzitu jejich působení. Mezi ně patří například způsob hospodaření, klimatické podmínky daného roku,…

Principy a důsledky ekologické stechiometrie

Autoři: Petr Čapek

Mezi základní složky živé hmoty patří uhlík, dusík a fosfor. V roce 1934 si americký oceánograf Alfred Redfield všiml, že koncentrace těchto prvků spolu napříč povrchovými vrstvami oceánů velice úzce…

Co nás o vývoji půd a interakcích mezi vegetací, půdou a půdními organismy naučilo studium výsypek a jiných „katastrof“?

Autoři: Jan Frouz, Olga Vindušková

Na výsypkách rekultivovaných bez návozu ornice pak hlušina představuje půdotvorný substrát, na němž se vyvíjejí půdy „od píky“.

Acidifikace lesních půd jako přetrvávající dědictví „špinavého“ 20. století

Autoři: Jakub Hruška, Tomáš Chuman, Filip Oulehle

Okyselování půd (acidifikace) je spjata zejména s dlouhodobými účinky kyselého deště v druhé polovině 20. století. V 90. letech došlo k masivnímu poklesu emisí síry (která byla hlavním zdrojem…

Přemnožení hraboše polního v souvislostech

Autoři: Jakub Beránek

V loňském roce došlo na území ČR k přemnožení hraboše polního, což v některých oblastech, především střední a jižní Moravy, bylo příčinou značných hospodářských škod. Tento mimořádný stav byl…

Rhizosféra – prostor propojující nadzemní a podzemní část ekosystému

Autoři: Eva Kaštovská

Půda je základem suchozemských ekosystémů. Je unikátním živým systémem, který nejsme schopni žádnou pokročilou technologií vyrobit, ani zcela nahradit jeho fungování a služby, které poskytuje.

Společné kořeny, které nevyrval ani rozvod z rozumu

O jedné společné cestě očima ochranáře a památkářky

Autoři: Tomáš Rothröckl

Státní ochrana přírody spolu se státní památkovou péčí mají společné kořeny, jako obory i jako instituce. Ano, pospolu začínaly téměř ihned po zrození naší mladé republiky před více než sto lety.

Ke spolupráci „památkářů” a „ochranářů” v České republice

Autoři: Pavel Pešout

Péče o přírodu a krajinu a kulturní památky má v České republice dlouhou a společnou tradici. Obě celostátní odborné organizace – Národní památkový ústav a Agentura ochrany přírody a krajiny ČR se v…

Návrh změn zákona o ochraně přírody a krajiny v souvislosti s rekodifikací stavebního práva

Autoři: Petr Havel

Myšlenka nového, lepšího stavebního zákona není záležitostí, kterou by asi bylo třeba nutně od počátku rozporovat. Ačkoli podle mého názoru zejména v oblasti územního plánování existují nástroje,…

Komentář k připravované rekodifikaci stavebního práva

… a zdůvodnění její potřebnosti z pohledu veřejného zájmu ochrany přírody a krajiny

Autoři: Jaroslav Obermajer

Při psaní tohoto komentáře vycházím z mnoha konkrétních situacích, ve kterých se veřejné zájmy na ochraně přírody a krajiny, i v širším pojetí na ochraně životního prostředí, uplatňují v řízeních…

Jdeme dál

Autoři: Jan Dušek

Kdo si dnes vzpomíná na atmosféru v našem oboru v roce 2011? Politické omezení otevřené diskuze bylo tehdy tak frustrující, že jsme jako funkční alternativu založili Fórum ochrany přírody, které do…

Společná řeč?

Autoři: Radim Hédl

Akademický pohled na vztah s ochranou přírody.

Od dat ke krajině a zase zpátky

Autoři: Tomáš Herben

Akademický pohled na vztah s ochranou přírody.

Ochrana přírody očima ochránce kulturního dědictví

Autoři: Martin Horáček

Pohled historika a teoretika architektury na vztah s ochranou přírody.

Hledejme společnou cestu

Autoři: Jiří Janota

Pohled předsedy ČMMJ na vztah s ochranou přírody.

BUDUJME SPOLEČNĚ NOVÉ LESNICTVÍ A PĚSTUJME LESY BUDOUcNOSTI

Autoři: Aleš Erber

Pohled aktivního lesníka na jeho vzájemný vztah s ochranou přírody.

Hledání rovnováhy

Autoři: Tomáš Pospíšil

Pohled lesníka na ochranu přírody a vzájemnou vazbu mezi lesnictvím a ochranou přírody.

Ochrana přírody a krajiny v době klimatických změn

Autoři: Lukáš Řádek

"Vodařský" pohled na vztah s ochranou přírody

O rybnících a nerybnících

Autoři: Radek Holcman

"Rybářský a rybniční" pohled na vztah s ochranou přírody.

RYBÍM SVĚTEM, VRANÍM OKEM

Autoři: Pavel Vrána

Rybářský pohled na vztah s ochranou přírody

Příroda nezná hranic, my s nimi však dokážeme divy

Autoři: Michael Hošek, Petr Roth

Pohled na českou ochranu přírody odjinud

Pochybnosti o klimatických změnách a řešení jejich následků

Autoři: David Storch

Žijeme v době globálních klimatických změn, které se nás čím dál tím silněji začínají týkat. Teploty rostou, každým rokem je víc dnů s extrémními teplotami, prodlužují se období sucha. A vědci varují…

Politika změny klimatu ve vztahu k ochraně přírody

Autoři: Dava Vačkářů

Příroda a ekosystémy mají významnou roli při zmírňování a přizpůsobení se změně klimatu. S nastupujícími projevy globální klimatické změny, jako jsou extrémní události v podobě měnícího se teplotního…

Krkonoše a klimatická změna

Autoři: Jiří Flousek

Klimatická změna – v posledních letech jedno z nejčastěji používaných dvousloví v odborných publikacích, novinových článcích i výrocích politiků. Že již probíhá, o tom není pochyb, že za ni odpovídá…

LESY A LESNICTVÍ NA HISTORICKY NEJVÝZNAMNĚJŠÍ KŘIŽOVATCE

Autoři: Tomáš Vrška

Od řady přátel z biologických oborů a pracovníků ochrany přírody opakovaně slýchávám, že současná kalamita je vlastně záchranou lesnictví jako oboru, protože konečně všichni pochopí, že to lesníci…

Obnova lužních lesů a změny klimatu

Autoři: Vlastimil Karlík

Lužní lesy představují jeden z našich druhově nejpestřejších a zároveň nejproduktivnějších ekosystémů. Největší lužní lesy najdeme na pravidelně zaplavovaných územích kolem velkých nížinných řek.

Ekologický stav mokřadů v době klimatické změny

Autoři: David Pithart, Andrea Kučerová

Na interakci mokřadů a klimatické změny lze nahlížet dvojím způsobem. Mokřady jsou klimatickou změnou silně ovlivňovány a ohrožovány, hůře či lépe se na ní adaptují, případně se neadaptují vůbec,…

Voda v krajině mimo zastavěná území – několik dílčích poznámek k současnému dění - plná verze textu

Autoři: Tomáš Just

Zásadní vodohospodářský problém naší krajiny představuje poškození schopnosti ploch, půd a zemin v povodích zadržovat vodu, související hlavně se zastavováním území a zemědělstvím. Technické úpravy…

Biouhel

Autoři: Jan Káňa

Biochar (česky biouhel) je biomasa, zuhelnělá za účelem aplikace do půdy. Jde tedy o uhlíkatý materiál, který vznikne tepelným rozkladem biomasy bez přístupu vzduchu (pyrolýzou).

Systém sledování a hodnocení zranitelnosti vůči dopadům změny klimatu v podmínkách ČR

Autoři: Tereza Kochová, Miroslav Havránek

Česká republika se podobně jako ostatní země světa potýká s jednotlivými projevy změny klimatu. Změna klimatu je komplexní fenomén, jehož projevy ovlivňují téměř všechny hospodářské oblasti, lidskou…

Podyjí zas a znova …a kéž už naposledy

Autoři: Lukáš Čížek

Text upozorňující na problémy navržené zonace a péče o NP Podyjí vyvolal konečně závan diskuse, která měla přípravě zonace předcházet. Všem autorům děkuji za jejich reakce.

STARÉ NENÍ NOVÉ A MALÉ NENÍ VELKÉ ANEB O MANAGEMENTU

Autoři: Vojtěch Kotecký

Chvílemi poněkud příkřejší debata o managementu národního parku Podyjí, jež se na stránky Fóra ochrany přírody občasně vrací a kterou opět otevřelo předminulé číslo, je pouze součástí větší praktické…

Chráníme přírodu nebo ideu?

K reakcím na článek J.Milína a L.Čížka (FOP 2/2019) uveřejněným ve FOP 3/2019

Autoři: Dušan Utinek

Již poněkolikáté se ve Fóru ochrany přírody objevil článek, který se zamýšlí nad směřováním našeho nejmenšího národního parku – NP Podyjí.

Stokrát opakovaná lež se stává pravdou?

Autoři: Jan Vybíral

Na článek dr. Mojmíra Vlašína „Ochrana Soutoku – mezinárodní ostuda“, uveřejněném v časopisu Fórum ochrany přírody 3/2019, nešlo nereagovat. Pevně věřím, že název časopisu je odvozen od původního…

Proč chránit luhy při dolních tocích Moravy a Dyje

Autoři: Jakub Těšitel, Lukáš Čížek

O ochraně jihomoravských luhů při dolních tocích Moravy a Dyje se mluví již dlouhá desetiletí. Se zlepšující se znalostí dříve těžko přístupného území, i jeho zjevnou a zrychlující devastací nabývají…

Historie snah o územní ochranu oblasti na soutoku Moravy a Dyje

Autoři: David Horal, Vladan Riedl

Z pohledu ochrany přírody patří celé území soutoku Moravy a Dyje, obvykle označované zkráceně jako „Soutok“, k nejvýznamnějším územím v rámci celé České republiky. Lokalita Soutoku je jedinečná i v…

Ochrana lesa v Dyjsko-moravské nivě z pohledu lesního hospodáře

Autoři: Jan Dovrtěl

Rozsáhlá oblast lužních lesů na Břeclavsku byla od časů lichtenštejnské a ditrichštejnské správy územím, ve kterém o lese rozhodoval lesník. Znalost přírodních procesů v lese, zkušenosti s pěstováním…

Šťastný život na potápějící se lodi

Autoři: Pavel Šebek, Jan Miklín, David Hauck, Lukáš Čížek

Staré stromy jsou klíčové prvky pro biodiverzitu (Lindemayer et al. 2014), neboť kromě běžných organismů vázaných na stromy či les hostí i řadu vzácných specialistů.

Čtyři podoby povodňování na soutoku Morava a Dyje

Autoři: David Veselý

Lužní les na soutoku Moravy a Dyje byl vždy závislý na pravidelných povodních. Stejně jako řeka Nil umožnila vznik starobylé egyptské civilizace, přinášely také řeky Dyje a Morava s každoroční jarní…

Ochrana Soutoku – mezinárodní ostuda

Autoři: Mojmír Vlašín

Český ramsarský výbor, jehož jsem dlouholetým členem, přijal v květnu 2019 na svém řádném zasedání toto stanovisko: „Český ramsarský výbor plně podporuje bezodkladné vyhlášení navržených maloplošných…

Reakce Správy NP Podyjí na text Lukáše Čížka a Jana Miklína

Autoři: Lenka Reiterová

Máme za to, že věcných diskusí i demagogie kolem zonace Národního parku Podyjí již bylo v médiích dosti. Nicméně článek Lukáše Čížka a Jana Miklína v posledním čísle FOP obsahoval tolik nepodložených…

Komentář k článku „Nová zonace a staré bolesti NP Podyjí v číslech a souvislostech“

Autoři: Vladimír Dolejský

Nová zonace pro NP Podyjí byla primárně vytvářena na základě aktuálního stavu ekosystémů a dle mého názoru v zásadě nebrání opatřením uváděným Lukášem Čížkem v dotčeného článku. Úbytek druhů na území…

Problém není v NP Podyjí, ale v krajině jako takové

Autoři: Jakub Hruška

Přečetl jsem si několikátou verzi stížností kolegů Lukáše Čížka a Jana Miklína na úbytek biodiverzity v NP Podyjí, tentokrát s názvem „Nová zonace a staré bolesti NP Podyjí v číslech a souvislostech“…

Česká ochrana přírody a komunikace s veřejností: pár postřehů a tipů

Autoři: Jan Krajhanzl

Dobrá komunikace v ochraně přírodě je nejen službou, kterou poskytujeme veřejnosti – je také stěžejní podmínkou toho, aby naše snaha chránit přírodu byla úspěšná.

A JAK MŮŽEME O OCHRANĚ PŘÍRODY MLUVIT MY OSTATNÍ, KTEŘÍ TO NEMÁME NA STAROSTI?

Autoři: Vojtěch Kotecký

Konverzace s publikem je samozřejmě důležitou součástí ochrany přírody. Potřebuje s ním mluvit. Miliony lidí žijí v krajině a užívají ji, utvářejí ji svojí přítomností i svým hospodařením; svými…

Naučme se prezentovat přírodu

Autoři: Tomáš Růžička

Není pochyb o tom, že ochrana přírody není oborem výsostně přírodovědným. Tím, že zasahuje do činností a záměrů mnoha dalších uživatelů krajiny, nemůže vystačit jen s biologickými a ekologickými…

Česká veřejnost a ochrana přírody

Autoři: Jan Krajhanzl, Renata Svobodová

Zelenější, než byste čekali. Tak bychom mohli shrnout dojem, který vyvolávají závěry desítek výzkumů veřejného mínění, které zkoumají postoje a chování Češek a Čechů k přírodě a životnímu prostředí.

„MY a ONI“

Autoři: Alena Bauerová

Představte si v naší zemi takovouto situaci: veřejnost práci ochranářů přírody vysoce cení, morálně i finančně, lidé chápou nezbytnost ochrany přírody, chovají se k přírodě šetrně a sami aktivně…

Jak se prosadit v médiích

Autoři: Dalibor Dostál

Jen málokterou oblast proměnil nástup technologií posledních let tak, jako média. Příchod internetu a čtyřiadvacetihodinového televizního zpravodajství přispěl k výrazné proměně této profese. Práce…

Proč mažu tiskové zprávy

Autoři: Martin Mach Ondřej

Protože jsou blbé. Nudné. Nesrozumitelné. O ničem. A někdy všechno tohle dohromady.

Jak (ne)fungují naučné stezky v Krkonošském národním parku?

Autoři: Michal Skalka

Komunikační linie cedulí v KRNAPU

Komunikační kampaň Krkonoše – tundra v srdci Evropy

Autoři: Radek Drahný

Krkonošský národní park byl vyhlášen v roce 1963. Tehdy se společnost shodla, že zdejší příroda a krajina jsou natolik cenné, že je důležité je chránit pro příští generace.

Skrze grafiku ke komunikaci faktů

Autoři: Tomáš Salov

K největším výzvám v komunikaci (nejen) ochrany přírody patří stanovení priorit komunikovaných témat a následně jejich správné uchopení, včetně volby vhodných nástrojů. Nejinak tomu je v případě…

I zánovní zboží se dá prodat do celého světa

Autoři: Dalibor Dostál

V roce 2015 začala společnost Česká krajina realizovat v terénu první tuzemský projekt pastvy velkých kopytníků. Ten se velmi rychle prosadil v médiích nejen v České republice, ale i po celém světě.…

Na cestě informace

Autoři: Jana Slezáková

Na začátku příběhu je živočich, chráněný mnoha zákony a restrikcemi, opečovávaný dle metodických postupů, studovaný, odborně popisovaný a prezentovaný. Perlorodka říční. Živočich, jehož osud je…

Výběr z doporučené literatury

Autoři: Jan Krajhanzl

Vytipoval jsem pár publikací, které mohou být dobrým základem pro komunikaci v ochraně přírody. Vybral jsem především ty, které jsou zaměřené na praxi, jsou napsané srozumitelně a čtyři z uvedených…

Východiska a vize lesní a zemědělské krajiny Českosaského Švýcarska

Autoři: Petr Petřík, Jan Dušek

Na konferenci pořádané týmem mezinárodního projektu „Paměť krajiny – přeshraniční rozvojová opatření v Českosaském Švýcarsku na podkladu historie krajiny“, která se konala 3. dubna 2019 v prostorách…

Nová zonace a staré bolesti NP Podyjí v číslech a souvislostech

Autoři: Lukáš Čížek, Jan Miklín

K problematice ochrany NP Podyjí proběhla na stránkách FOP v letech 2015-2016 rozsáhlá diskuse.

Co jsou souhrny doporučených opatření?

A jsou efektivním nástrojem ochrany lokalit soustavy Natura 2000?

Autoři: Pavlína Kuncová, Tereza Kušnírová

Ochrana biologické rozmanitosti na úrovni Evropské unie je, jak dobře známo, zajištěna především prostřednictvím směrnic na ochranu přírody (směrnice „o ptácích“ 2009/147/ES a směrnice „o…

Vybrané postřehy z praxe k plánům péče o přírodní rezervace a přírodní památky

Autoři: Jaroslav Knotek

Plány péče o přírodní památky a přírodní rezervace jsou v praxi příslušných orgánů ochrany přírody v současnosti již poměrně dobře zavedeným nástrojem. Po právní stránce jsou upraveny v zákoně č. 114…

Plány péče o maloplošná zvláště chráněná území v praxi orgánu ochrany přírody

Autoři: Radek Kouřík

Plány péče jsou v ochranářské praxi zavedené již velmi dlouhou dobu. Jsou dostatečně podrobně ošetřeny v zákoně o ochraně přírody a krajiny, příslušné prováděcí vyhlášce a metodice zpracované…

Plány péče potřebují odborný pohled i regionální souvislosti

Autoři: Ester Ekrtová

Chceme aplikovat moderní vědecké poznatky do praxe ochrany přírody? Chceme efektivně využívat prostředky k aktivní péči o zvláště chráněná území i jiné přírodně cenné lokality? Jistě, ale často…

Historie plánovací dokumentace v Národním parku Podyjí

Autoři: Lenka Reiterová

Novelou zákona o ochraně přírody a krajiny (ZOPK) platnou od června 2017 byla všem národním parkům v ČR stanovena povinnost zpracování jednotného plánovacího dokumentu „zásady péče o národní park“. …

Plány péče – formální nutnost nebo objektivní potřeba?

Autoři: Jindřich Chlapek

Managementové plánování nepatří mezi nejoblíbenější činnosti profesionálních ochránců přírody. Zpravidla jej ochranářská veřejnost považuje za nutný krok k otevření možnosti realizace managementových…

Plánování a zajišťování péče o zvláště chráněná území pohledem pracovníků Krajského úřadu Ústeckého kraje

Autoři: Radovan Douša

Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZOPK), vyžaduje, aby každé zvláště chráněné území mělo platný plán péče, jako odborný a koncepční dokument,…

Péče o tetřívka obecného

Autoři: Ondřej Volf

Tetřívek obecný patří v současnosti mezi nejohroženější druhy našich ptáků. Je zřejmé, že konzervativní druhová ani územní ochrana formou ptačích oblastí bez aktivních opatření u nás budoucnost…

Plány péče o CHKO v Gruzii

Autoři: Jindřich Chlapek, Jiří Flousek, Michael Hošek

Pokud je česká ochrana přírody někde činná v mezinárodní rozvojové pomoci, pak je to v Gruzii. Tato pomoc se týká konkrétně zvyšování kapacit velkoplošných chráněných území, především kategorie…

Nová zonace Národního parku Podyjí

Technokratický konstrukt úředníků, nebo účinný nástroj ochrany biodiverzity?

Autoři: Lenka Reiterová, Tomáš Rothröckl

V září 2018 zapadla ve společenském dění „okrajová” tisková zpráva, že Rada Národního parku Podyjí projednala návrh „nové” zonace svěřeného území a velkou většinou schválila všeobecnou dohodu o tomto…

Konec neolitu aneb Co se stalo se zemědělskou krajinou

Autoři: David Storch, Petr Pokorný, Jiří Sádlo

Vpravo řepka, vlevo kukuřice. Ani skřivan, ani bělásek. Stohlavé stádo slepých srn. Řepka prý jim dělá zle na oči. Polní cesta asfaltovaná přede mnou v dáli mizí… Takže zonace vlevo i vpravo ode mě…

Agroenvironmentální opatření v České republice

Autoři: Václav Zámečník

V České republice se agroenvironmentální opatření (AEO) využívají už od roku 2002, přesto pro ně stále neexistuje vstřícný český název. Množství prostředků, které skrze ně směřuje k přírodě a krajině…

Platby zemědělcům podle reálné druhové bohatosti luk – první kroky v ČR

Autoři: Martin Střelec

V odborných i politických kruzích se v oblasti podpůrných plateb zemědělcům již nějakou dobu řeší tzv. platba za výsledek (result-based payment). Přestože to z názvu na první pohled možná nečiší,…

Co je největším skutečným problémem ochrany přírody v ČR?

Autoři: Petr Roth

Před několika týdny proběhl internetem rozhovor s nejmenovaným pracovníkem Ředitelství silnic a dálnic na obvyklé téma „jak nevládní organizace blokují výstavbu dálnic“, kde si dotyčný úředník téměř…

Zemědělství v chráněné krajinné oblasti České středohoří

Autoři: Šárka Kopecká

Krajina Českého středohoří byla od nepaměti spojena se zemědělstvím.

Zemědělství v Národním parku Podyjí

Autoři: Veronika Dubovská

Národní park Podyjí vznikl v roce 1991 k ochraně části průlomového údolí Dyje a okolní přírody. Celá oblast se nachází v nejzazším cípu jihozápadní Moravy na Znojemsku, při hranici s Dolním Rakouskem…

Rodinné farmy u nás a v Evropě

Autoři: Šárka Gogoňová

Plošně nejrozšířenější způsob obdělávání půdy a zemědělského hospodaření vůbec představují rodinné farmy. Je postavený na principu zodpovědnosti sedláka a jeho rodiny, a to odpovědností nejen k…

Program Pestrá krajina

Autoři: Šárka Gogoňová

Remízky, aleje, drobné vodní nádrže a další opatření v krajině jsou jednou z dlouhodobých priorit Asociace soukromého zemědělství ČR, ačkoliv jejich zavádění je často kvůli různým byrokratickým…

ZEMĚ, VODA, PERLORODKA

Autoři: Alena Peltánová

Jak se u nás daří perlorodce říční?

Zamířeno na rysa

Autoři: Simona Poláková

Rys ostrovid je zatím naše nejběžnější velká šelma, v řeči čísel to znamená, že v Čechách (a přilehlém Bavorsku a Rakousku) žije 60-80 dospělých zvířat a na Moravě se pohybuje do 10 dospělých jedinců…

Potenciál dronů pro detekci stromů napadených kůrovcem

Autoři: Tomáš Klouček, Jan Komárek

Probíhající změna klimatu se projevuje mimo jiné i disturbancemi lesních ekosystémů, zvláště významná jsou narušení porostů způsobená hmyzem. Minimálně po letošním roce asi každý slyšel o kůrovci,…

Cesta za snem? Cesta zkázy? Kanál Dunaj-Odra-Labe

Autoři: Tomáš Rothröckl, Josef Vavroušek, Miroslav Kundrata, Antonín Buček

Kanál Dunaj - Odra - Labe, neutuchající téma v současné době znovu otevírané. Jak se na něj dívali nestoři ekologie? Josef Vavroušek, Antonín Buček a Miroslav Kundrata, s úvodníkem Tomáše Rothröckla

Současná situace okolo průplavního spojení Dunaj – Odra – Labe

Aneb jak moc DOLů směřujeme se standardem ochrany životního prostředí

Autoři: Petr Havel

Záměr vodního koridoru Dunaj – Odra – Labe (dále jen D-O-L) není na tomto místě třeba obsáhleji představovat. Analýz jeho dopadů bylo v minulosti zpracováno více než dost, přičemž všechny činily …

Nákladní lodní doprava a její místo v dnešní ČR

Autoři: Petr Roth

Již od poloviny 90. let, kdy resort dopravy zahájil v souvislosti s přistoupením k Dohodě o vnitrozemských vodních cestách rozsáhlou kampaň za zvýšení splavnosti českých řek, probíhá dosud…

Nejen o záměru zesplavnění dolní Berounky

Autoři: Tomáš Just

Plavba spolu s energetikou byla hlavním důvodem pro kanalizační přestavbu rozhodujících úseků našich největších řek, Vltavy a Labe, proběhnuvší v první polovině minulého století. Kanalizované řeky…

Proč potřebujeme kanál u Přelouče?

Autoři: Petr Roth

Každý, kdo byť jen okrajově sleduje ekologické konflikty posledních dvou desetiletí, ví, že při zlepšování splavnosti Labe je po plavebním stupni Děčín druhým neuralgickým bodem kanál u Přelouče.

Labe a plavební stupně

Aneb Hodnocení vlivů děčínského jezu na Naturu 2000

Autoři: Eva Volfová

Jedna řeka, Labe. Voda z Čech protéká Ústím nad Labem, pak Děčínem a posledním pozdravem se s českým územím loučí v krásné krajině Labských pískovců. Nechává zde vykvést vzácným rostlinám, vznikat…

O labských náplavech a o slepičce

Autoři: Jana Vitnerová

Jako ta slepička z pohádky. Horlivě běhá, shání, tu kvokne, tam klofne. A než to všechno oběhne, poshání, odkvoká a naklofe, kohoutek se tiše zalkne.

Divočina? Klíííd… (a čas)

Autoři: Dušan Utinek

Tato úvaha chce položit některé otázky týkající se divočiny a někde i nabídnout řešení, počítá s tím, že diskuse ještě potrvá a bude-li obecně přijímané řešení přijato, může být zcela odlišné od zde…

Otázky a odpovědi k OPŽP

Autoři: Anna Limrová

Operační program Životní prostředí není jistě tím nejjednodušším dotačním programem a ani nástroj pro sběr žádostí MS2014+ není zdaleka takovým, jaký by kdokoliv mohl očekávat, pokud navazuje na…

Aktualizace seznamu zvláště chráněných druhů a změny v druhové ochraně

Autoři: Jan Šíma, Jana Zmeškalová

Téma ochrany ohrožených druhů má v časopise Fórum ochrany přírody i v rámci setkání Fóra své významné místo, přičemž pozornost je věnována nejen jednotlivým druhům, ale i přístupu k druhové ochraně…

Ochrana jedinců vs. ochrana populací z pohledu botanika

Autoři: Zuzana Münzbergová

Tento článek by měl přispět k diskuzi o smysluplnosti přesměrování aktuální druhové ochrany zaměřené na úroveň jedinců na ochranu na úrovni populací.

Červené seznamy, jejich legislativní (ne)uchopení a (ne)pochopení v ČR

Autoři: Petr Roth

Červené seznamy se u nás začaly vydávat dokonce již za minulého režimu, otevření se světu po roce 1989 vedlo doslova k „boomu“ jejich produkce pro většinu skupin rostlin a živočichů. Brzy začaly být…

Praktické poznatky z druhové ochrany rostlin a živočichů

Autoři: Vlastimil Kostkan, Filip Trnka, Václav Dvořák

Ochrana jednotlivých druhů rostlin a živočichů, ve slangu legislativy „druhová ochrana“, nemá v dlouhé historii české ochrany přírody zdaleka tak slavnou minulost, jako ochrana územní. Přestože se…

Chráníme dostatečně druhové bohatství naší přírody?

Autoři: Zdeněk Papoušek

Nedílnou součástí ochrany životního prostředí je ochrana jedinců, populací, stanovišť a přirozeného vývoje druhů, které jsou v důsledku úbytku vhodných biotopů, lidské činnosti, konkurenčních a…

Výjimky, jak dále?

Autoři: Petr Bauer

V poslední době se začalo diskutovat o novele zákona o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. (dále jen zákon) ve věci změny kategorizace zvláště chráněných druhů, přístupu ochrany a způsobu…

Záchranné pěstování Ohrožených rostlin v soukromých zahradách

Možná ochrana ex situ ohrožených rostlinných druhů prostřednictvím místních obyvatel?

Autoři: Hana Pánková, Zuzana Münzbergová, Karel Kříž

Program záchranného pěstování v soukromých zahradách funguje ve švýcarském kantonu Zürich již od roku 1996. Projekt si klade 3 hlavní cíle: 1) vytvořit lokální zdroje genofondu ohrožených druhů…

Chcete chránit přírodu? Učte děti sbírat hmyz!

aneb Od perzekuce sběratelů ke skutečné ochraně biodiverzity

Autoři: Lukáš Čížek, Jiří Řehounek

Ochrana biodiverzity se stala zaklínadlem a také velkým tématem dneška. Má-li být alespoň trochu úspěšná, musíme svou pozornost soustředit na ty části přírody, které jsou ohrožené a hrozí, že je…

Efektivita druhové ochrany ptáků na národní a mezinárodní úrovni

Autoři: Jiří Reif

Je-li druhová ochrana efektivní, mělo by se to na vývoji populací chráněných druhů výrazně projevit. Tuto jednoduchou hypotézu lze i jednoduše otestovat, pakliže máme ovšem data o změnách velikosti…

Marné hledání šablon

Autoři: Simona Poláková, Jan Dušek

Přístup k ochraně druhů pomocí legislativních nástrojů se samozřejmě liší mezi zeměmi a můžeme diskutovat, který přístup je v čem lepší. Je ale potřeba také myslet na to, že rozdíly v úspěšnosti…

O monitoringu hnědáska osikového

Když se vytrácí selský rozum

Autoři: Pavel Bína

Reakce na text Oldřicha Čížka o monitoringu hnědáska osikového

Financování ochrany a péče o přírodu a krajinu prostřednictvím OPŽP 2014–2020

Autoři: Anna Limrová

Jak funguje OPŽP?

Operační program životní prostředí 2014–2020 očima státního zaměstnance Implementační agentury

Autoři: Jan Matějka

Několik postřehů k dosavadnímu fungování OPŽP 2014–2020 z pohledu člověka, jehož každodenní náplní práce je administrace projektů realizovaných s jeho podporou.

Očekávání a zklamání

Autoři: Zdeněk Vermouzek

Zkušenosti s Operačním programem Životní prostředí

STOPA NEVLÁDNÍCH ORGANIZACÍ V SOUČASNÝCH EVROPSKÝCH FONDECH

Autoři: Ondřej Pašek

Čerpání z evropských fondů se rozjíždí pozvolna a s mnoha zádrhely, inkoust na pravidlech pro žadatele sotva zaschnul a z veřejných prostředků, které nám Evropská unie nabízí, jsou proplaceny…

Zkušenost spolku s OPŽP

Autoři: Filip Šálek

První sedmileté období OPŽP bylo dostatečně dlouhé na to, aby bylo možné vychytat všechny lidově řečeno „porodní bolesti“. V druhém plánovacím období 2014-2020 se však ukazuje, že tomu tak zdaleka…

Příroda bez hranic

Autoři: Jakub Kašpar, Handrij Härtel, Tomáš Rothröckl, Pavel Hubený, Martin Starý

Správy našich národních parků sdílí již téměř tři desetiletí novodobých zkušeností s bilaterální přeshraniční spoluprací se svými partnerskými organizacem. Z tohoto pohledu se Česká republika po pádu…

Natura 2000 v zahraničí – několik postřehů

Autoři: Petr Roth, Jan Dušek

Čas dává zapomenout na většinu zlého a v paměti zůstávají jen pěkné vzpomínky. Nejinak je tomu při vzpomínání na roky 1998–2004, kdy se Česká republika chystala na vstup do EU a kdy jsme v podstatě…

Správy NP a CHKO – unikátní model v rámci EU

Autoři: Petr Roth

V Evropské unii existují stovky národních parků a chráněných území, které odpovídají našim CHKO – ta se zpravidla nazývají přírodní či regionální parky, ale na názvu nezáleží. Většina těchto území má…

Boj o záchranu bosenských řek

Autoři: Vlastimil Karlík, Zuzana Vachůnová

Unikátnost bosenských řek a jejich ochrana

Druhová ochrana v Česku a ve Švédsku

Praxe ze záchranného programu hnědáska osikového

Autoři: Pavel Bína

Hnědásek osikový (Euphydryas maturna) patří k ohroženým druhům motýlů v mnoha evropských zemích. V Česku i Švédsku je k jeho záchraně využíván institut záchranného programu – chytrý a srozumitelný…

Databáze výskytu druhů a jejich využití

Autoři: Karel Chobot

Pravděpodobně každý zájemce o informace o výskytu a rozšíření druhů se již setkal s on-line databázemi jejich pozorování a nálezů, jejichž základem je georeference položek, tedy možnost zobrazení…

Faremní environmentální plánování – má u nás vůbec budoucnost?

Autoři: Martin Střelec

„Faremní plány“ budou možná pro mnohé čtenáře neznámým pojmem. Mezi lidmi zabývajícími se v České republice agro-environmentálními dotacemi či obecně nástroji řídícími vliv zemědělství na přírodu…

Novela „stočtrnáctky” ve startovních blocích

Autoři: Tomáš Rothröckl

Dne 1. června 2017 vstoupila v platnost novela zákona č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, která se týká především našich národních parků. Po tříletém maratonu příprav a projednávání na všech…

Nepůvodní rostliny, neofyty, invazní druhy - a je to vůbec téma?

Autoři: Jiří Sádlo

Téma k úvaze i praktickému řešení to ovšem je, jenže dnes už v zásadně jiných ohledech, než jak se o nich psalo tradičně a co se s nimi pak tradičně dělalo. Ukazuje se totiž, že není tak důležité,…

Legislativa v oblasti nepůvodních a invazních druhů a její změny

Autoři: Jan Šíma

Jednotlivé druhy rostlin a živočichů jsou odedávna lidmi využívány a také přenášeny na různá místa, mezi různými zeměmi a stále intenzivněji (zejména od počátku novověku) také mezi kontinenty. Část…

Pomůže škatulkování při likvidaci invazních druhů?

Autoři: Jan Pergl

Je evidentní, že některé nepůvodní druhy mají negativní dopad na biodiverzitu (viz text Martina Hejdy, pozn. red.), lidské zdraví, zemědělství, lesnictví a další okruhy lidské činnosti. Není také…

Invaze nepůvodních druhů rostlin a jejich důsledky

Autoři: Martin Hejda

Postulát, že šíření nepůvodních druhů v současnosti představuje jeden z nejvíce nápadných aspektů globálního vlivu člověka na biosféru, je velmi málo překvapivý a zároveň tvoří nejčastější úvod k…

Eradikace invazních rostlin v Karlovarském kraji

Autoři: Lenka Pocová, Vladimír Melichar

Karlovarský kraj v roce 2012 podal žádost o dotaci z Operačního programu Životní prostředí (Osa 6.2. Ochrana biodiverzity) na projekt s názvem Omezení výskytu invazních rostlin v Karlovarském kraji.

Nepůvodní druhy vodních měkkýšů v ČR

Autoři: Luboš Beran

Nepůvodní druhy živočichů a rostlin jsou jednou z hlavních příčin ohrožení řady původních společenstev a někdy i celých ekosystémů. Sladkovodní měkkýši nejsou výjimkou, a to i vzhledem k rozvinuté…

Invazní druhy raků v České republice

Autoři: Pavel Vlach

V České republice se v současnosti vyskytuje 6 druhů raků; z nich ale pouze dva jsou druhy na našem území původní. Jak se k nám dostaly ty ostatní? Lze očekávat invazi ještě dalších druhů? V čem tkví…

Počátek invaze raka mramorovaného v ČR?

Autoři: Jiří Patoka, Antonín Kouba

Rak mramorovaný (Procambarus fallax f. virginalis), v zahraniční a odborné literatuře označovaný jako „Marbled Crayfish“ či „Marmorkrebs“, je novým desetinohým korýšem vyskytujícím se na území České…

Nepůvodní druhy šelem v České republice

Autoři: Klára Pyšková

V České republice se v současnosti vyskytuje okolo 600 zavlečených druhů živočichů, z toho 18 tvoří savci. Ačkoliv jich ve srovnání s jinými organismy není mnoho co do počtu druhů, mívají výrazný…

Vývoj lokality PP Žebětínský rybník

Autoři: Roman Zajíček

Žebětínský rybník je přírodní památka, vyhlášena v roce 1985, která je uvedena na seznamu chráněných území AOPK ČR pod ev. č. 955. Lokalita o rozloze 4,42 ha se nachází na katastrálním území obce…

Redakční politika aneb jak zacházet s odlišnými názory

Autoři: David Storch

Časopis Fórum ochrany přírody už svým názvem implikuje, že nechává zaznít různým názorům na naší ochranu přírody, včetně těch kontroverzních.

Divokost: nemoc vymírajících druhů nebo zdroj biodiverzity?

Autoři: Pavel Šamonil

Ochrana přírody se převaluje ve své postýlce, nemá ani dnes na růžích ustláno. Všechny ty újmy, transparentní hospodaření s veřejnými zdroji, šíleně neekonomický tradiční management, to vše jí…

JAK OMEZIT DOPADY AUTOMOBILOVÉ DOPRAVY NA ŽIVOU PŘÍRODU?

Autoři: Václav Hlaváč

Snad každý řidič dobře zná pohled na zbytky sražených zvířat na krajnicích silnic a dálnic. Média i policejní statistiky pravidelně informují o rostoucích škodách vzniklých při nehodách způsobených…

POHYB? UŽ TO NENÍ, CO TO BÝVALO

Autoři: Vlastimil Bogdan

Pohyb je základní životní potřebou všech organismů, je nepostradatelnou součástí snahy o přežití. Tak to zřejmě vnímá i člověk, který však svou touhou po intenzivnějším pohybu brání v pohybu ostatním…

Modernizace D1 – promarněná příležitost?

Autoři: Simona Poláková

Když se stavěla dálnice D1 v úseku Praha – Brno v sedmdesátých letech, otázky ochrany životního prostředí a fragmentace krajiny nepatřily na pořad dne. Její probíhající modernizace ale poskytuje…

EKODUKTY V ČESKÉ REPUBLICE – SMYSLUPLNÉ ŘEŠENÍ, NEBO NESMYSLNÝ LUXUS?

NĚKOLIK ÚVAH O EKODUKTECH V ČESKÉ REPUBLICE Z HLEDISKA JEJICH SMYSLU A ÚČINNOSTI

Autoři: Petr Roth

Ekodukty se v posledních dvou desetiletích stavějí ve všech vyspělejších evropských zemích. Důvod je zřejmý - postupující urbanizace krajiny a především její fragmentace zejména liniovými dopravními…

SILNICE A NATURA 2000

Autoři: Ondřej Volf

Vymezení evropsky významných lokalit (EVL) a ptačích oblastí (PO) soustavy Natura 2000 v ČR se nemohlo vyhnout střetům s plánováním nových tras i modernizací silničních komunikací různých úrovní, od…

JE FRAGMENTACE KRAJINY DOPRAVOU LIMITUJÍCÍM FAKTOREM PRO TRVALÝ VÝSKYT VELKÝCH ŠELEM V ZÁPADNÍCH KARPATECH?

Autoři: Michal Bojda, Miroslav Kutal, Martin Duľa

Velké šelmy se postupně stávají součástí naší krajiny. Významný podíl na tomto stavu má i jejich zákonná ochrana jak u nás, tak v okolních evropských zemích. Stačí to však k tomu, aby u nás velké…

PRŮCHODNOST SILNIC Z POHLEDU VYDRY ŘÍČNÍ

Autoři: Lukáš Poledník, Kateřina Poledníková, Václav Beran, Tereza Mináriková

Vydra říční je naše původní semiakvatická šelma. V druhé polovině 20. století zaznamenala naše populace vydry dramatický pokles početnosti i úbytek areálu rozšíření. Od 90. let se ale tento trend…

„I SILNICE MŮŽEME MÍT RÁDI!“

Autoři: David Fischer

O negativním vlivu liniových staveb na populace drobných živočichů, jako jsou obojživelníci, plazi a mnoho dalších, toho bylo napsáno a řečeno již mnoho. Není sporu o tom, že třeba silnice a dálnice…

PLOŠKY BEZ VEGETACE NA OKRAJÍCH SILNIČNÍCH ZÁŘEZŮ JAKO NÁHRADNÍ STANOVIŠTĚ PRO BLANOKŘÍDLÉ

Autoři: Petr Henneberg

Řidič vyjíždějící z Prahy po D7 směrem na Chomutov při opouštění hlavního města jede po silnici plné výtluků a nerovností, zaprášeným rovinatým terénem kolem letiště až ke Stehelčevsi, kde se krajina…

A JAK SE TO DĚLÁ ZA HRANICEMI?

Autoři: Simona Poláková

Fragmentace krajiny dopravními stavbami je považována za jedno ze žhavých témat současné evropské environmentální politiky. Můžeme se setkat s množstvím různých přístupů ke způsobům plánování, jak…

Jsou záchranné programy zbytečným luxusem nebo příkladem dobré praxe?

Autoři: Jana Zmeškalová

Nejen díky dvouletému boomu aktivit z tzv. Norských fondů je o záchranných programech a programech péče stále více slyšet. Programy jsou kontroverzním námětem diskusí již řadu let a v následujícím…

Jak probíhal výběr druhů pro záchranné programy ohrožených druhů rostlin

Autoři: Jarmila Kostiuková, Barbora Čepelová

Zvonovec, lýkovec, hlízovec, koniklec – co mají kromě zakončení slova společného? Spolu s několika dalšími druhy se ocitly na seznamu kandidátů na záchranný program. Jak k tomu došlo?

O hnědásku osikovém a monitoringu

aneb Jak pejsek s kočičkou dělali dort

Autoři: Oldřich Čížek

V ochraně přírody se často setkáváme s přívlastkem ohrožený, který skloňuje odborná veřejnost ve všech pádech všech tří rodů. Když narazíme na druh, o kterém si myslíme, že je na tom ještě hůře,…

Přispěje záchranný program na ochranu dropa velkého k jeho návratu do České republiky?

Autoři: Václav Zámečník

Zemědělská krajina mezi Znojmem na západě, Hrušovany nad Jevišovkou na východě, rakouskou hranicí na jihu a městem Miroslav na severu se až do poloviny devadesátých let minulého století pyšnila…

Může být marketing využit jako prostředek pro ochranu druhu?

Příklad sysla obecného a ochranné známky Sysli na vinici

Autoři: Lukáš Poledník, Kateřina Poledníková, Jan Matějů, Jitka Větrovcová, Tereza Mináriková

Sysel obecný se vyskytuje ve střední a jihovýchodní Evropě. V první polovině 20. století byl v České republice široce rozšířený a dokonce byl považován za významného škůdce polních kultur. Přibližně…

PROGRAM PÉČE O BOBRA EVROPSKÉHO V ČR – TŘI ROKY POTÉ…

Autoři: Jitka Uhlíková

Realizace Programu péče o bobra evropského v ČR probíhá od října roku 2013. Cílem tohoto článku je rozbor aktuálního stavu jeho implementace.

Pozvolný návrat vlků a dalších šelem do české krajiny

Autoři: Miroslav Kutal

V uplynulém roce se začala psát další kapitola letitého příběhu o návratu velkých šelem do české kotliny, v níž hlavní úlohu hráli vlci.

Poznejte nejohroženější českou žábu

Autoři: Martin Šandera

Přežití ropuchy krátkonohé v České republice se neobejde bez lidské pomoci. Proto byla vybrána mezi několik druhů, pro které se připravuje záchranný program.

Evoluce před očima

Ještě k diskuzi o bezzásahovosti v Národním parku Podyjí

Autoři: Martin Lepší, Petr Lepší

Se zájmem jsme sledovali diskuzi ohledně budoucnosti biodiverzity Národního parku Podyjí nedávno publikovanou na stranách tohoto časopisu (Škorpík 2015, Vrška 2016, Čížek et Miklín 2016, Rothröckl et…

PODYJÍ VERSUS PODYJÍ ?

Autoři: Správa Národního parku Podyjí

Článek Petra a Martina Lepších formuloval jisté obavy ze ztrát na biodiverzitě. Některé jeho závěry však vycházejí z nedostatečných informací a dle našeho názoru příliš skeptického pohledu na věc.

Ochrana populace perlorodky říční

Před komunálním znečištěním v klíčové lokalitě Blanice

Autoři: Markéta Dušková

Perlorodka říční patří u nás mezi kriticky ohrožené druhy. Její ochraně je věnována velká péče. MŽP ve spolupráci s AOPK ČR pro ni vyhlásilo celý záchranný program, který zahrnuje velkou škálu…

Biotopy městské přírody

Význam, ohrožení, strategie ochrany a péče

Autoři: Jiří Sádlo

Městská příroda – tma pod svícnem. Neznáme a nechápeme ji proto, že je nám tak blízko.

Darwinova laboratoř kolem nás

Autoři: Simona Poláková

Tradičně se zdůrazňuje, že město je novým typem prostředí, kterému se musí organismy přizpůsobovat. Když se ale podíváme na druhy ve městech, zjistíme, že rozdíl není tak zásadní. Co se ve městech…

Masožravci na prahu města: pozoruhodná flexibilita šelem v urbánním prostředí

Autoři: Martin Šálek

„Pejsci moji!“, volá starší paní z okna svého panelákového bytu na několik lišek baštících voňavé špekáčky, které jim hodila, když se přišly jako obvykle podívat k domu. Tohle ovšem není scéna ze…

MĚSTA MOHOU BÝT RÁJEM PRO ŠNEKY

Autoři: Lucie Juřičková

Města jsou prostředím z podstaty ostrůvkovitým, kde plošky alespoň trošku přírodního prostředí těžce bojují o svou existenci v moři asfaltu a betonu. Každá rozpadající se zeď, smetiště či okraj…

JAK VELIKOST MĚSTA OVLIVŇUJE DRUHOVÉ SLOŽENÍ VEGETACE?

Autoři: Natálie Čeplová, Veronika Kalusová

Města představují z pohledu botanika unikátní prostředí pro život rostlin. Ačkoli se nám mohou zdát jako stanoviště pro spontánně rostoucí rostliny značně nehostinná, opak je pravdou.

CERTIFIKACE BUDOV PRO PODPORU BIODIVERZITY

Autoři: Ondřej Sedláček

V globalizovaném světě se význam měst, zvláště těch opravdu velkých, neustále zvyšuje. Lidská populace nejen neustále roste, ale lidé se do měst čím dále více stěhují z venkova. A pokud se sem rovnou…

ZKUŠENOSTI S HOSPODAŘENÍM PODLE FSC V PODMÍNKÁCH PŘÍMĚSTSKÝCH LESŮ HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY

Autoři: Dan Frantík

Přestože lesy zaujímají na území hlavního města (hl. m.) Prahy pouze 10 % plochy, jsou velmi důležitým a neopomenutelným prvkem v systému zeleně celého města. Parky a parkově upravené plochy mají…

REVITALIZACE LITOVICKÉHO POTOKA V HOSTIVICÍCH

Autoři: Tomáš Just

Přírodě blízké úpravy vodních toků v zastavěných územích neboli intravilánové revitalizace jsou u nás poměrně novou záležitostí.

REVITALIZAČNÍ A PROTIPOVODŇOVÉ ÚPRAVY

Autoři: Jiří Karnecki

Rokytka protéká řadou chráněných území a leží na ní několik rybníků. Potok i jeho okolí prošlo v minulosti velkými změnami.

Několik poznámek k článku minulého čísla FOP „Druhy v chráněných územích: Odsouzeny k bezzásahovosti?”

Autoři: Správa Národního parku Podyjí

V článku Lukáše Čížka a Jana Miklína (LČ&JM) v minulém čísle FOP byl Národní park Podyjí použit jako odstrašující příklad toho, jak vinou zřejmě chybného výkladu kritérií IUCN či špatné péče o území…

Rybníkářská tradice a pěkné rybníky

Autoři: Jaroslav Vrba

Pro Fórum ochrany přírody je stav našich rybníků téměř modelové diskusní téma.

Vztah rybářského hospodaření a fungování rybniční biocenózy

Autoři: Libor Pechar, Marek Baxa

Rybníky, ač uměle vytvořené nádrže, lze nepochybně považovat za přírodě blízké biotopy.

Význam „alternativní“ rybí obsádky pro populace vodních ptáků: příklad rybníka Rod

Autoři: Petr Musil, Klára Poláková, Zuzana Musilová, Markéta Čehovská, Pavlína Kočicová, Tereza Kejzlarová

Hnízdní populace potápivých kachen prodělaly na našem území rozsáhlé dlouhodobé změny, které jsou v mnoha aspektech nesrovnatelné se změnami jiných skupin ptáků v naší přírodě.

Přežijí obojživelníci současný způsob nakládání s rybníky?

Autoři: David Fischer

Rybníky – a skutečně zde bude řeč o rybnících, jejichž primární funkcí byla a je produkce ryb – jsou v naší současné krajině pro populace podstatného procenta našich druhů obojživelníků zcela…

Proč mizí vodní brouci (a jiný velký hmyz) z našich rybníků?

Autoři: Vojtěch Kolář, Tomáš Ondáš, David Boukal

Mezi významné obyvatele litorálního pásma našich rybníků patří vodní brouci, kterým se tu věnujeme jako „vlajkové skupině“ vodního hmyzu stojatých vod.

Je vůbec možné, aby byla v rybnících čistá voda?

Autoři: Jindřich Duras, Jan Potužák

Otázka je to sice poměrně složitá, ale také zajímavá - tak proč se do ní nepustit?

Jsou rybníky zdroje či naopak příjemci znečištění?

Autoři: Jan Potužák, Jindřich Duras

Rybníky jsou neoddělitelnou součástí hydrologického systému povrchových vod v ČR.

Rybniční rezervace

Příliš pomalá cesta k přírodě šetrnému managementu

Autoři: Jan Sychra, Přemysl Heralt

O tom, že jsou dnes naše rybníky pro většinu mokřadních organismů v nevyhovujícím stavu, bylo již napsáno mnohé. Ušetřeny nebyly ani rybniční rezervace.

Rybníky: jakost vody a legislativa

Autoři: Jindřich Duras, Jan Potužák

Celou oblast upravuje jen velice málo předpisů, takže člověk nemusí být žádný legislativec, aby situaci pochopil. Nicméně i jednoduchou situaci lze zkomplikovat.

POZNATKY Z ČESKÉ VĚDY A VÝZKUMU IV

Autoři: Simona Poláková

Výsledky výzkumu českých vědců, které aktuálně vycházejí v prestižních zahraničních časopisech.

CHRÁNĚNÉ DRUHY V CHRÁNĚNÝCH ÚZEMÍCH: ODSOUZENY K BEZZÁSAHOVOSTI?

Autoři: Lukáš Čížek, Jan Miklín

Z kruhů státní ochrany přírody se občas ozývá, a z článku Tomáše Vršky v minulém čísle FOP ozvalo se znova, že dle kritérií IUCN musíme ponechat podstatnou část území národních parků bez zásahu. A to…

DISKUSE A OCHRANA PŘÍRODY

Autoři: Michal L. Hořejší, Jaroslav Vrba

Veškeré diskuse ve veřejném prostoru sdílejí jeden klíčový rys: jsou z podstaty mediované. Znamená to, že jejich povaha není určována jen vůlí jejich přímých účastníků, ale tvoří ji zejména sám…

JAK SE DĚLÁ VĚDA

Autoři: Simona Poláková

Často se volá po tom, aby výzkum v ochraně přírody byl více propojen s praxí. Bohužel se tak ale z mnoha důvodů neděje. Pro pochopení těchto důvodů je dobré se seznámit i s procesem fungování sdílení…

BUJARÝ ZELENÝ VEČÍREK

ANEB JAK SKONČILY EVROPSKÉ MILIARDY URČENÉ K PODPOŘE BIODIVERZITY?

Autoři: Lukáš Čížek

Biodiverzita je slovo skloňované ze všech stran, zejména její úbytek pravidelně plní stránky nejen odborného tisku. A právem. Žijeme v době, kdy ochuzování přírody běží v historii Země rychlostí…

VYJÁDŘENÍ ČESKÉ SPOLEČNOSTI PRO EKOLOGII

K ZÁMĚRU ZRUŠENÍ PŘÍRODNÍ REZERVACE ÚDOLÍ OSLAVY A CHVOJNICE A PÉČI O NÁSTUPNICKÉ REZERVACE

Autoři: Česká společnost pro ekologii

Česká společnost pro ekologii varuje před neuváženým postupem při územní ochraně vysoce cenných přírodních oblastí a navrhuje upřednostňováníé komplexní ochrany biodiverzity.

MRTVÉ DŘEVO KLÍČEM K BIODIVERZITĚ LESA

Autoři: Radek Bače

Přítomnost mrtvého dřeva je základním rysem lesního prostředí a odlišuje jej od prostředí nelesního.

GENETIKA V OCHRANĚ

VŠEMOCNÁ NENÍ, ALE POSLOUŽIT UMÍ

Autoři: Barbora Zemanová, Petra Hájková, Josef Bryja

Genetické metody se dnes uplatňují ve všech oborech lidského bádání, které se týkají živých organismů, a v posledních desetiletích se navíc bouřlivě rozvíjejí.

OCHRANA PARAZITŮ. COŽE?

Autoři: Zuzana Blažková

Dnes málokdo odmítá koncept nezbytnosti zachování biologické diverzity, ovšem nad návrhem potřeby ochrany parazitů nejeden člověk pozvedne obočí.

STUDIE PROVEDITELNOSTI REVITALIZACE TOKŮ VÝZNAMNÝCH PRO PERLORODKU ŘÍČNÍ

Autoři: Jana Slezáková, Ondřej Volf

Perlorodka říční je ukázkovým představitelem tzv. deštníkového druhu. Jejím biotopem jsou u nás málo úživná, oligotrofní povodí, která se zachovala hlavně ve středních a vyšších nadmořských výškách,…

ENCYKLIKA „LAUDATO SI” II

Autoři: David Pithart

Třetí kapitola encykliky je sondou do duše současného člověka, jejíž stav - dle pisatele - zakládá zneklidňující narušení vztahu k přírodě a stvoření.

POZNATKY Z ČESKÉ VĚDY A VÝZKUMU III

Autoři: Simona Poláková

Výsledky výzkumu českých vědců, které aktuálně vycházejí v prestižních zahraničních časopisech.

TROCHU INFORMAČNÍHO SVĚTLA DO TEMNOTY BEZZÁSAHOVOSTI

Autoři: Tomáš Vrška

Reakce na studii Martina Škorpíka (MŠ) věnující se problematice bezzásahovosti a kategorizace Národního parku Podyjí uveřejněnou v časopise FOP č. 4/2015.

ZÁSADY PRO POUŽÍVÁNÍ KATEGORIÍ CHRÁNĚNÝCH ÚZEMÍ IUCN OPĚT NA STOLE

JAK BY MĚLY BÝT APLIKOVÁNY V NAŠICH PODMÍNKÁCH

Autoři: Michael Hošek

Sestavil Michael Hošek na základě výstupů z diskuze odborníků během dvou workshopů (seznam účastníků je uveden na konci textu).

DOBRODRUŽSTVÍ S PŘÍRODĚ BLÍZKOU OBNOVOU

Autoři: Jiří Řehounek, Klára Řehounková

Přírodě blízká obnova těžebních prostorů a dalších postindustriálních lokalit u nás pomalu zapouští kořeny. Jde to sice ztuha, ale vývoj se zdá již nezadržitelný.

KORÝŠI POD PÁSY TANKŮ

Autoři: Lukáš Merta, Jan Sychra, Vít Zavadil

V České republice obývají velcí lupenonožci širokou škálu periodických vod od jarních aluviálních tůní přes polní rozlivy, kaluže na cestách, těžební prostory až po plůdkové rybníky.

PTÁCI ODKALIŠŤ

Autoři: Ondřej Volf

V naší krajině se objevuje narůstající množství lokalit vzniklých jako přímý důsledek průmyslové činnosti člověka. Už během provozu nebo těsně po ukončení této činnosti se stávají útočištěm široké…

OBOJŽIVELNÍCI NA VÝSYPKÁCH

NOVÉ POZNATKY O BIOLOGICKÉM VÝZNAMU POST-TĚŽEBNÍCH ÚZEMÍ (NEJEN) PRO OBOJŽIVELNÍKY

Autoři: Jiří Vojar, Jana Doležalová, Milič Solský

Přinášíme aktualizovaný text publikovaný v časopise Ochrana přírody č. 3/2012.

SOKOLOVSKÉ VÝSYPKY

OD MĚSÍČNÍ KRAJINY PO LES

Autoři: Erika Reitschmiedová, Jan Frouz

Uchycování pionýrských druhů dřevin a jejich význam.

HOŘÍ, MÁ PANENKO!

MINULOST A BUDOUCNOST OHNĚ (NEJEN) V BRDECH

Autoři: Ondřej Sedláček, Pavel Marhoul

Vojenské prostory patří v podmínkách současné střední Evropy k biologicky mimořádně cenným územím.

KAM KRÁČÍ VÝZKUM EKOLOGICKÉ OBNOVY LESA?

SOUHRN REVIEW NUNEZ-MIR ET AL. 2015: EVALUATING THE EVOLUTION OF FOREST RESTORATION RESEARCH IN CHANGING WORLD: A „BIG LITERATURE“ REVIEW. NEW FORESTS 46: 669-682

Autoři: Simona Poláková

V současném rychle se měnícím světě je potřeba se rychle přizpůsobovat nejrůznějším změnám.

Perlorodka říční: stále na ústupu

Autoři: Jana Slezáková

Ještě přibližně před šedesáti lety odpovídalo prostředí nárokům perlorodky na kvalitu vodního prostředí, jeho relativní stabilitu, dostatek vhodné potravy, vyhovující teplotní režim a vhodnou rybí…

VZDĚLANÍ ČEŠI MAJÍ RÁDI PŘÍRODU, O JEJÍ OCHRANĚ TOHO ALE MNOHO NEVÍ

VÝSLEDKY SOCIOLOGICKÉHO PRŮZKUMU NEJEN O OCHRANĚ PŘÍRODY

Autoři: Kateřina Ptáčková, Markéta Dušková

Během loňského roku provedla organizace Beleco sociologický výzkum zaměřený na postoje obyvatel Česka k otázkám týkajícím se ochrany přírody.

ENCYKLIKA „LAUDATO SI”

ANALYTICKÁ ČÁST

Autoři: David Pithart

Po úvodu k papežské encyklice Laudato si, ve kterém jsem zdůraznil propojení jejího hlavního poselství s odkazem svatého Františka (viz minulé číslo časopisu FOP), bych se nyní rád pokusil zhuštěnou…

POZNATKY Z ČESKÉ VĚDY A VÝZKUMU

Autoři: Simona Poláková

Výsledky výzkumu českých vědců, které aktuálně vycházejí v prestižních zahraničních časopisech.

Proč potřebujeme bezzásahová území

ARGUMENTY VĚDY

Autoři: Tomáš Vrška

Bezzásahová území mají svůj nezpochybnitelný význam v naší společnosti. Všichni víme, že rozličné důvody pro jejich zřízení a ochranu mají různou váhu u různých společenských skupin. Mezi klíčové…

Management krkonošského primárního bezlesí

Bezzásahovost či pastva v hřebenových polohách Krkonošského národního parku?

Autoři: Josef Harčarik

Základním impulsem pro sepsání předkládaného příspěvku byly pro mne v poslední době opakovaně přicházející podněty od některých ochranářů a přírodovědců k obnově obhospodařování primárního bezlesí v…

Co může přinést a způsobit bezzásahový režim v NP Podyjí?

Jak se postavit k ochraně významných druhů a biotopů v kontextu neintervenčního principu v NP Podyjí

Autoři: Martin Škorpík

Národní park Podyjí je územím s nezměrnou škálou různorodosti.

Divočina jako kulturní konstrukt

Autoři: Hana Nováková

Vztah civilizovaného člověka k divoké přírodě prošel dlouhým vývojem. Nadšení z průzkumných výprav, z nichž vznikaly cestopisy plné neuvěřitelných dobrodružství, nakonec přebilo zjištění, že se role…

EKOLOGICKÉ PARADIGMA V KRAJINNÉM PLÁNOVÁNÍ A ROLE KRAJINÁŘSKÉ ARCHITEKTURY V ČR

Autoři: Jan Richtr

Na současné tvorbě běžné a otevřené krajiny se v České republice podílí především zemědělská činnost a nástroje územního plánování.

PŘÍBĚHY ČESKÉ PŘÍRODY

Autoři: Eva Cepáková, Veronika Němcová

Výstava fotografií v roztockém zámku je inspirací k pozorování přírody

Stav přírody v Evropské unii v roce 2015

Autoři: Michael Hošek

Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) vydala v květnu tohoto roku Zprávu o stavu přírody v EU (v originále State of nature in the EU). I když by se mělo jednat o doposud nejpřesnější a…

Natura 2000 - Biogeografický proces

Zpráva z biogeografického semináře

Autoři: Michael Hošek, Stanislav Březina

Evropská komise (EK), která v roce 2010 rozvíjela plán, jak pokračovat v zavádění soustavy Natura 2000, měla v té době k dispozici poměrně jednoznačné informace. Vyhlašování lokalit probíhalo v…

Papežská encyklika „Laudato si” a svatý František

Autoři: David Pithart

V květnu letošního roku byla zveřejněna papežská encyklika „Laudato si“, věnovaná analýze problémů životního prostředí.

Poznatky z české vědy a výzkumu

Autoři: Simona Poláková

Výsledky výzkumu českých vědců, které aktuálně vycházejí v prestižních zahraničních časopisech.

Na podzim začnou české e-learningové kurzy o ochraně přírody

Autoři: Simona Poláková

Fórum ochrany přírody připravuje on-line vzdělávání v ochraně přírody, které bude rozšířeno oproti kurzům, které nabízelo v minulosti. Opětovně zveme i bývalé absolventy.

Pohled na novelu zákona o ochraně přírody a krajiny

Autoři: Tomáš Rothröckl

Novela zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny – pokračování

Nekonečný příběh národního seznamu EVL

Autoři: Vlastimil Karlík

Role nevládních organizací

Operační program životní prostředí

Autoři: Lenka Fryčová

Zhodnocení uplynulého programového období

Invazní rostliny v chráněných územích

Autoři: Handrij Härtel, Petr Bauer, Jan Šíma, Jan Pergl

Reflexe česko-saského semináře v Děčíně 2014

Ochrana přírody a ekologie obnovy

Autoři: Karel Prach

Mladý obor ekologie obnovy (restoration ecology) se stále více stává zásadním doplňkem tradičněji pojaté ochrany přírody nebo spíše šíře pojaté ochranářské biologie (conservation biology). Někdy je…

Proč je na Ptačím potoce holina?

Autoři: Mojmír Vlašín

Policisté, kteří před třemi roky zasahovali na Šumavě u Ptačího potoka proti aktivistům bránícím těžbě dřeva, nepostupovali podle zákona. K takovému závěru dospěl před více než rokem Krajský soud v…

Kozmické ptačí louky – obnovená příroda

Autoři: Kamil Lisal

Příklad z praxe aneb zkušenost odjinud

OCHRANA VERSUS OCHRANA ANEB … CO S TÍM?

Autoři: Michael Hošek

V minulém vydání Fóra ochrany přírody byl publikován článek Petra Rotha s názvem Ochrana versus ochrana aneb proč je (také) dobré rozumět cizím jazykům. Oceňuji schopnost autora problém analyzovat a…

JAK ZAJISTIT PÉČI O HORSKÉ LOUKY V PRAXI?

Autoři: Stanislav Březina, Tomáš Janata, Andrea Svobodová

Horské louky v Krkonoších mají problém, o kterém víme již dlouhou dobu. Jejich existence byla po dlouhá staletí zajištěna prostorově různorodým a flexibilním hospodařením. Hospodáři však louky…

SVĚTOVÝ KONGRES CHRÁNĚNÝCH ÚZEMÍ 2014

INSPIRACE NEJEN PRO EVROPU

Autoři: Handrij Härtel, Tomáš Rothröckl, Michael Hošek, Jakub Kašpar

Proč by měl být světový kongres chráněných území důležitý pro českou ochranu přírody? Co nového by mohl přinést praktikovi v terénu? O tom, že výsledky této globální akce stojí za naši pozornost, se…

REVIZE SMĚRNICE O STANOVIŠTÍCH A SMĚRNICE O PTÁCÍCH

Autoři: Michael Hošek, Jan Dušek

Evropská komise se v roce 2013 rozhodla prověřit účinnost a účelnost směrnice o stanovištích a směrnice o ptácích a v případě, že to bude vhodné, je i aktualizovat. Jak tento proces probíhá a měl by…

KAŽDÝ TOMÁŠ NENÍ MASARYK ANEB CHVÁLA STANDARDŮ PRO NATUROVÁ HODNOCENÍ

Autoři: Stanislav Březina

Nedávno uplynulo deset let od začlenění Krkonoš do soustavy chráněných území soustavy Natura 2000 jako evropsky významné lokality (EVL) i ptačí oblasti (PO) Krkonoše. Tedy dost času na to, abychom…

PLAVEBNÍ STUPEŇ DĚČÍN ANEB SALÁMOVÁ METODA PO ČESKU

ZLEPŠENÍ PLAVEBNÍCH PODMÍNEK NA ŘECE LABI

Autoři: Petr Bauer

V úvodu úvahy o této problematice se vrátím do období let 1992-1998, kdy byla na pořadu výstavba jezu v Dolním Žlebu. Mohutný odpor veřejnosti při projednávání záměru tehdy přesunul plánované…

VÝVOJ OBORU REVITALIZACE DROBNÝCH VODNÍCH TOKŮ

Autoři: Karel Vrána, Michaela Vejvalková

Článek se zabývá vývojem oboru revitalizace drobných vodních toků od roku 1992 do současnosti. Popisuje přístupy k řešení problematiky v jednotlivých časových údobích. Dále uvádí požadavky na…

MÁME VIZI OCHRANY PŘÍRODY?

Autoři: David Storch

Následující text vznikl na základě diskuze na druhém setkání FOP, nicméně spíš než konsenzuální názor diskutujících předstvuje názor autora, inspirovaný různými zdroji.

OCHRANA VERSUS OCHRANA ANEB PROČ JE (TAKÉ) DOBRÉ ROZUMĚT CIZÍM JAZYKŮM

Autoři: Petr Roth

Když se v letech 1830 – 1831 významný představitel českého obrození - slovenský evangelický kněz Jan Kollár - a chorvatský buditel Ljudevit Gaj scházeli ve Vídni k tvorbě společné česko-chorvatské…

Stanovisko k plánované výstavbě vodního koridoru Dunaj–Odra–Labe

Autoři: kolektiv autorů

Myšlenka výstavby vodního koridoru, který by propojil naše země s okolními moři, není nová. V poslední době však viditelně sílí snahy řady subjektů a skupin koridor realizovat, což je patrné jak na…

VOLNÁ KRAJINA A VODA – SYNERGIE RETENČNÍCH OPATŘENÍ SE ZÁJMY OCHRANY PŘÍRODY

Autoři: David Pithart

Ochrana volné krajiny, ať už ji pojímáme jako krajinu nezastavěnou, či jako krajinu bez specifické územní ochrany - tedy území, kde jsou pravomoce ochrany přírody silně omezeny - představuje výzvu…

KUDY VEDE CESTA?

ZAMYŠLENÍ NAD FRAGMENTACÍ NAŠICH ŘEK

Autoři: Petr Birklen

Hydromorfologické změny, fragmentace příčnými překážkami a ovlivnění hydrologického režimu v řekách patří dnes v Evropě k nejčastějším tlakům, které ovlivňují ekosystémy tekoucích vod. V posledních…

„KEY BIODIVERSITY AREAS” – CÍSAŘOVY NOVÉ ŠATY?

Autoři: Michael Hošek

Vedle doposud známých mezinárodních kategorií území významných z hlediska ochrany přírody, jako jsou například biosférické rezervace, lokality mezinárodního významu (RAMSAR) nebo významná ptačí území…

Českosaské Švýcarsko na seznam přírodního dědictví UNESCO?

Expertní návštěva prof. Paula Williamse

Autoři: Handrij Härtel

V posledních letech je poměrně hojně diskutovaným tématem potenciál české přírody pro eventuální nominaci na seznam přírodního dědictví UNESCO. Podobně jako v jiných zemích je tomu tak proto, že…

Nezneužívejme broukoviště proti broukům!

Autoři: kolektiv autorů

Stanovisko České společnosti entomologické, schváleným Výborem ČSE 16. září 2014

Jak je na tom ochranářský výzkum

Autoři: Handrij Härtel, Tomáš Vrška, Jakub Hruška

Má česká ochrana přírody dlouhodobou koncepci ochranářského výzkumu a vzdělávání v ochraně přírody? Snad by bylo možné na tuto otázku rovnou odpovědět negativně. Dříve, než tak učiníme, považujeme…

Pohled na novelu zákona o ochraně přírody a krajiny

Autoři: Tomáš Rothröckl

Na jaře 2014 vedení MŽP rozhodlo o přípravě novely zákona č. 114/1992 SB. o ochraně přírody a krajiny (dále jen "ZOPK") zejména v pasážích, které se týkají národních parků.

Proč jsou Červené seznamy ve Švédsku silné, etablované a perspektivní?

Autoři: Pavel Bína

Ze skandinávských zemí si Švédsko stále drží vedoucí pozici v implementaci praktických nástrojů ochrany přírody (ačkoli během dvou posledních volebních období, kdy je u moci pravicová koalice, se…